Svratka pod Brněnskou přehradou teče dvěma průlomovými údolími. Prvním se dostane z Bystrce do Komína a druhým z Žabovřesk do Pisárek. 

V místě sevřeném dvěma poměrně vysokými masívy mezi čtvrtěmi Žabovřesky a Pisárky stávala stará osada, jejímž jádrem byl Kamenný mlýn. Jez patřící ke mlýnu stával poněkud výše proti proudu než je dnešní novodobý jez. 

Kamenný mlýn je doložen písemně r. 1366 pod názvem molenditranix sub Lapide, kdy byl pustý, do roku 1379 byl ale obnoven. Název  Kamenný mlýn se uvádí r. 1466. Spolu se vsí Žabovřesky, k níž vždy patřil, se r. 1468 se stává majetkem kartuziánského kláštera v Králově Poli. R. 1785 stály u mlýna dvě chalupy, osada vznikla až v 19. století. Její domky byly seskupeny podél úzké cesty, která vedla po levém břehu řeky. 

Roku 1860 tu vznikla textilní továrna, kterou založil August Schwab, roku 1911 se tu vyráběly lihoviny. Na počátku 20. století zde žilo nejvíce obyvatel, a to 265, z toho bylo 249 Němců. To bylo zřejmě také důvodem, proč už od roku 1898 byl Kamenný Mlýn administrativně oddělen od českých Žabovřesk a existoval jako samostatná obec. Jeho zástavba připomínala dělnickou kolonii. 

Samostatný Kamenný Mlýn ale neexistoval dlouho, protože roku r. 1919 byl připojen k Brnu a jeho katastrální území bylo r. 1930 navráceno k Žabovřeskám. 

Osada definitivně zanikla v 70. letech 20. století, kdy byla zlikvidována a na jejím místě byla postavena silnice a tramvajová trať. Zajímavé bylo, že komunistický stát se při budování nové silnice vůbec nezaobíral myšlenkou výkupu pozemků a silnice i tramvaj vedla po soukromé půdě, aniž by to někdy někdo zvlášť rozporoval. Stát zůstala jen kaplička sv. Antonína, která ale byla pěším naprosto nedostupná, protože obě rušné komunikace ji nekompromisně oddělily od okolního světa. 

Mezitím byla řeka Svratka zregulována, tj. napřímena a její koryto sevřeno na několika místech mezi vysoké navigační zdi. Už r. 1869 ale existuje záznam o jezu, z něhož byl napájen vodovod s parním pohonem, na jehož stavbě se dohodloo Brno s londýnským podnikatelem Thomasem Doowerem. Město pak  nechalo v Pisárkách vybudovat velkou úpravnu vody s povrchovými akumulačními nádržemi, k nimž voda přitékala z řeky nadržené novým jezem. Po vybudování přivaděče vody z oblasti Březové a z Vírské přehrady úpravna vody v Pisárkách sice byla udržována nějakou dobu jako rezerva, ale později bylo rozhodnuto o jejím zrušení. Jez Kamenný mlýn je tedy technickou památkou na dobu, kdy město potřebovalo vodu z řeky a upravovalo ji na pitnou. 

Další děj se odehrál po roce 2010, kdy se silnice v průlomovém údolí stala úzkým hrdlem v rámci celého Brna a projektanti s úředníky museli začít s výkupy pozemků a do údolí vtěsnat čtyřproudou komunikaci i tramvajovou trať. V době psaní tohoto textu se plánuje otevření úseku silnice a tramvaje v tunelu k r. 2023. 

I když jednou z variant řešení dopravní situace bylo i odsunutí řeky, nakonec zůstala v původním, tj. naposledy srovnaném korytě s jezem Kamenný mlýn. 

Jez je postaven v říčním kilometru 50,2 v místě, kde řeka je normálně široká asi 30 m, ale na místě jezu je koryto rozšířeno asi na 50 m. Stupeň o jednom poli je vysoký 4,6 metru, část u levého břehu, kam odbočoval podzemní náhon do úpravny vody, je oddělena betonovým pilířem, ale přes jez dnes teče všechna voda. Jez nemá propust. Nad jezem na obou březích začíná kamenná navigace, která se na levém břehu táhne ještě další jeden kilometr, na pravém břehu měří asi 20 m. Pod jezem voda padá do vývařiště, jehož hloubka se udává mezi 1,7 m až 2,2 m. 

Jez z hlediska vodácké turistiky je jedním z nejnebezpečnějších míst na řekách České republiky. Je nesjízdný, za nízké nebo normální vody jej ale nepřehlédnete, takže po pravém břehu lze lodi přenést přes soukromé pozemky (pokud tam bude nadále otevřena branka). Přenášení ale není nikterak snadné. Zastavit musíte asi 5 m nad jezem. Při velké vodě ale proud nad jezem v místě výstupu již silně táhne k jezu. Zarážející je, že před jezem i na něm chybí jakékoli výstražné značení. Pozn.: Na levém břehu místo pro přenesení nehledejte, ani případná záchrana tonoucího odsud není možná. 

Vzhledem k tomu, že Svratka v Brně není nikterak moc vyhledávaná vodácká destinace, pak lze jen doufat, že na jezu Kamenný mlýn nebude mnoho smrtelných úrazů. 

Podle:

Nebezpečné jezy v ČR (nebezpecnejezy.cz), 11. 3. 2022

Kuča, K. (2000): Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Baset Praha, str. 384

Dudková, A. (rok nezjištěn): Žabovřeská vytlačila historickou ves. Co po ní zůstalo? In: Brněnský metropolitan, str. 29, číslo nezjištěno.