Památník bitvy na Moravském poli

Bojiště, kde vyhasl život Přemysla Otakara II.


V rovinaté oblasti jižně od Břeclavi na pravém břehu řeky Moravy se 26. srpna 1278 odehrála bitva, která předznamenala nové geopolitické uspořádání střední Evropy. Oblast se v němčině nazývá Märchfeld, česky Moravské pole. Rakušané a Češi se na dějinný střet válčících stran dívají z jiných úhlů pohledu. 

Co se stalo ve střední Evropě a na Moravském poli zvlášť ve druhé polovině 13. století?

Silně se rozvíjela města, která zakládali panovníci nebo šlechtici. Vlivová sféra Německa zasahovala do Polska, českých zemí, Uher a Pobaltí. Polsko a Uhry byly v neustálém ohrožení pod nájezdy Tatarů, kteří ale do Čech nikdy nedorazili. Období hospodářské stabilizace v Čechách v té době je spojeno se jménem českého krále Přemysla Otakara II., i když se o vzestup českého státu zasloužili už i jeho předchůdci. 

Král železný a zlatý rozšiřoval svůj vliv i na jih do rakouských zemí. V polovině 13. století vymírá po meči tamější rod Babenberků, čehož Přemysl Otakar II. šikovně využil, na svou stranu si získal rakouskou šlechtu (v čele s rodem Kuenringů), která si ho r. 1251 zvolila za vládce. Hned roku 1252 Přemysl jižní expanzi završil sňatkem s Markétou Babenberskou, které v době sňatku bylo 47 let a byla ovdovělá. Čerstvě ženatému Přemyslovi bylo devatenáct. 

Přemysl i Markéta věděli, že z jejich svazku nemohou vzejít dědicové, ale Přemyslův nárok na rakouské území byl důležitější. Musel ho stvrdit vítězstvím nad uherským králem Bélou IV. v bitvě u Kressenbrunnu roku 1260. Državy ještě pak roku 1269 rozšiřuje o Korutany a Kraňsko. Českému králi pak patřilo i jadranské pobřeží. Stal se nejmocnějším panovníkem ve střední Evropě.

Jen ale nakrátko. Českým zemím osud pak nepřál a nástupci Přemysla se už navždy museli smířit s faktem, že Čechy s Moravou byly a jsou vnitrozemským územím. 

Již roku 1273 knížata Svaté říše římské volila císaře. V úvahu připadali dva kandidáti - Přemysl a proti němu představitel významného, ale méně mocného rodu Habsburků - Rudolf I. Volitelé se Přemysla obávali a svůj hlas dali Rudolfovi. Přemysla k volbě ani nepozvali.

Přemysl Otakar II. volbu neuznal, Rudolf I. zase zpochybnil legitimitu Přemyslova vládnutí nad rakouskými zeměmi a na budoucí konflikt bylo zaděláno. Bude se překreslovat mapa střední Evropy?

Rudolf podpořil vzpouru jihočeských Vítkovců proti králi, vojensky ovládl rakouské državy a donutil Přemysla ve Vídni uzavřít mír. To se psal rok 1276. Přemysl Otakar II. sbírá čas a síly na odvetu. Snaží se získat spojence do rozhodujícího střetu. Ale Rudolf také nezahálí. Daří se mu vyjednat vojenskou spolupráci s teprve 16letým uherským králem Ladislavem IV., kterého dějiny znají také pod názvem Kumán. 

Přemysl (tehdy 45 letý) shromáždil vojsko s převahou těžké jízdy o počtu asi 25 000 mužů, Rudolf, kterému bylo 60 let, jich měl asi 30 000, převažovala lehká jízda, početné byly posily z Uher. Armády se utábořily v létě roku 1278 asi 5 km od sebe u vesnice Dürnkrut (Suché Kruty) v dnešním Rakousku na pravém břehu řeky Moravy v oblasti nazývané Moravské pole.

Střet dne 26. srpna 1278 byl nesmírně krvavý. Žádný historik vzhledem k nedostatku písemných záznamů o bitvě nelíčí událost podrobně. 

Podle většiny odborníků na dějiny středověké Evropy událost rozhodl tlak uherských jezdců na pravé křídlo Přemyslovy obrany a skutečnost, že Rudolf sem ještě nasadil zálohy. Zato české zálohy vedené Milotou z Dědic údajně do boje nezasáhly a muži z Moravského pole zmizeli. Klíčové síly českého krále se dostaly do obklíčení a tisíce mužů byly zabity. Smrt na rovinatém bojišti našel i král železný a zlatý. Není známo, kdo byl na bojišti jeho vrahem. Rudolf I. sice spadl z koně, ale přátelé ho zachránili. Mohl si tedy vychutnat nejzářivější moment své politické a vojenské kariéry. 

Geografické důsledky bitvy na Moravském poli se staly pro české země tragédií. 

Padlo asi 12 000 bojovníků, vesměs elita české šlechty. V té době se jednalo o masakr nevídaného rozsahu. Vysoký počet mrtvých byl ale i na rakouské straně. Smrt českého krále znamenala ale pro Rudolfa možnost vtrhnout na nejbližší území protivníka a plenit. Rudolf tuto šanci využil a 5 let vykořisťoval Moravu. Do Čech si netroufl, protože tam se správy země ujal Ota Braniborský, Přemyslův spojenec a poručník jeho nedospělého syna Václava. Jen podotkněme, že Václavova maminka Markéta Babenberská už 12 let nežila a manželství s Přemyslem bylo již předtím anulováno vzhledem k nemožnosti mít dědice. A ještě poznamenejme, že papež neuznal jako dědicem dítě, které měl Přemysl jako levobočka s členkou královnina fraucimoru. 

V Čechách cítila obrovskou příležitost vysoká šlechta, zvláště Vítkovci, kteří vlastně pokračovali v boji proti oficiální vládě. Ale boj se jim po 5 letech r. 1283 nepodařilo dovést do konce, protože na scénu vstupuje mladý Václav II., který ráznou a obratnou politikou vrací zemi stabilitu. 

Rakouské země již pak nikdy v dějinách nepustily českého krále k vládnoucí roli nad svým územím. Začala éra Habsburků, která trvala až do roku 1918. Výbojní Češi se obrátili na sever. Václav II. a lucemburští králové získali území vojensky nebo sňatkovou politikou na Chebsku, v Lužici a v Polsku, některá natrvalo, některá dočasně. Roku 1526 se karta obrací. Rakouští Habsburkové se na dlouhá staletí stávají vládci i pro Čechy a Moravu. 

Památník bitvy na Moravském poli najdete u silnice severně od obce Dürnkrut. Pro obyvatele Česka může mít trpkou, pro Rakušany vítěznou příchuť. 

Podle:

Bitva na Moravském poli 26. srpna 1278 | Bellum.cz, 2. 6. 2022

Bitva na Moravském poli – Wikipedie (wikipedia.org), 2. 6. 2022



Umístění

GPS souřadnice

48°29'3.251"N, 16°51'25.677"E

Google Maps | Mapy.cz

Nadmořská výška
150 m.n.m.
Základní číselné údaje
Bitva na Moravském poli se odehrála 26. srpna 1278.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do stanice Dürnkrut na trati Wien - Břeclav. Zastavují tu jen osobní vlaky. Rychlíky a vlaky vyšších kategorií zde projíždějí. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte do vesnice Dürnkrut. Přímo u památníku zastávka není. 

Příjezd osobním autem, parkování

U památníku při silnici B-49 mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen je vybudováno menší parkoviště. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

U památníku při silnici B-49 mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen je vybudováno menší parkoviště. Pro autobus ale tady moc místa není, pokud na parkovací ploše nebude jiné vozidlo, pak se tam vejdete.  

Přístup pěšky

Přístup je možný jen po frekventované silnici B-49 z vesnic Dürnkrut nebo Jedenspeigen. Turistické trasy k památníku nevedou. Doporučujeme příjezd autem. 

Příjezd na kole, parkování kol

Příjezd je možný jen po frekventované silnici B-49 z vesnic Dürnkrut nebo Jedenspeigen. Cyklotrasy ani cyklostezky k památníku nevedou.  

Poznámky pro vozíčkáře

Po příjezdu autem si lokalitu můžete celkem dobře prohlédnout.  

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu