Na křižovatce cest v polích jihozápadně od města Petronell-Carnuntum mezi Vídní a Bratislavou lze spatřit unikátní památku z doby starého Říma.
Carnuntum bylo v 1. - 5. století významným městem na severní hranici římského impéria. Za městskými hradbami tu císař Constantin II. nechal postavit bránu tvaru krychle, která se na první pohled může jevit současnému návštěvníku jako průchozí. Účel byl ale jiný.
Jako první ji v popise uvádí r. 1551 humanista Wolfgang Lucius. Domníval se, že se jednalo o městskou bránu (a ona opravdu jako středověká brána vypadá). Asi po 100 letech se v písemných záznamech objevuje její název Heydnisch Tor neboli Pohanská brána. Název Heidentor se užívá dodnes. Poté od 17. století začali bránu zobrazovat malíři a badatelé, od r. 1891 se u brány a v okolí začaly uskutečňovat archeologické průzkumy. Nejrozsáhlejší práce tohoto druhu byly realizovány v l. 1998-2001. Výsledkem byla konzervace památky, která respektovala mezinárodní normy.
Římské město Carnuntum se nacházelo asi 900 m odtud. Mezi odborníky nepanuje shoda na tom, proč brána byla postavena. Geofyzikální průzkum odhalil v jejím okolí vojenské tábory, které nejspíše sloužily jako předsunuté stanoviště a ochrana města. Římané ale mohli případné nepřátele očekávat spíše od severu, nikoli od jihozápadu. A tak se větší část badatelů alespoň shoduje na tom, že rovinaté území na plošině neohrožované dunajskými záplavami v okolí brány Heidentor sloužilo jako shromaždiště vojska před výpravami.
Ale k čemu sloužila brána samotná?
Heidentor měl původně čtyři pilíře a dvojici průchodů. Římané pro stavbu používali název quadrifrons. Podobné nechal postavit císař Constatin, otec Constantina II. v Římě a v Malborghette u Říma. Zvláštností stavby byl mohutný podstavec uprostřed, který sloužil bezpochyby k umístění sochy (nejspíše císařovy v nadživotní velikosti) a který bránil volnému průjezdu. Brána tedy neměla dopravní smysl, a protože nikdy nebyla součástí hradeb, tak také ani smysl obranný. Jednalo se nejspíše o císařovo připomenutí sebe sama. A - teď možná spekulujeme - připomenutí císařovy osobnosti vojákům, aby jim bylo jasné před tažením, za koho jdou bojovat. A také se možná jednalo o vítězný oblouk, kterých nechal Constantin v okolí (v Panonii) postavit hned několik.
Dnešní brána je torzem původního díla. Má jen dva pilíře, a to na západní straně. Stavba je poznamenána rekonstrukčními snahami ze začátku 20. století. Jádro díla je zhotoveno z lité římské malty a drobného kameniva, plášť tvoří velké tvárnice a cihly. Fasáda je rozčleněna vodorovnými římsami, a to v místě přechodu do klenby a nad oblouky. Uvnitř stavby badatelé identifikovali materiál, který byl předtím již použit, můžeme tedy hovořit o "recyklátu". Ten ale nebyl v antice ničím výjimečným, zadavatel na stavbách šetřil náklady a možná skutečně trpěl ne zrovna dostatečným množstvím prostředků na to, aby si mohl dovolit ryze nové dílo.
V průběhu renovací byly ze zdiva odstraněné různé oltáře. Původně byla stavba zasvěcena bohům s těmito jmény: Jupiter Optimus Maximus a Diana Augustus.
Na místě samotném si můžete prohlédnout nejen mohutné torzo původní stavby, ale také model situace, jak brána vypadala původně a přečíst si výklad, z něhož po kritickém posouzení čerpáme i do našeho textu.
Informační texty na lokalitě Heidentor, březen 2022.
Umístění
48°6'14.498"N, 16°51'15.376"E
Adresa
Petronell-Carnuntum 2404- Nadmořská výška
- 185 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Brána byla postavena pravděpodobně mezi l. 351 - 361 n. l. Měla původně podobu krychle o délce hrany 14,5 m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Petronell-Carnuntum na trati Wien - Wolfsthal.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte busem do zastávky Petronell Hauptplatz, blíže je pak zastávka Petronel-Carnuntum Bahnhof.
Příjezd osobním autem, parkování
Autem lze dojet ulicí Heidentorgasse a pak po polní asfaltové silnici až k památce a zastavit na malém přírodním parkovišti.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Viz příjezd pro auta.
Přístup pěšky
Z města Petronell-Carnuntum vás k Heidentoru zavedou místní ukazatele. Vedou sem také dálkové turistické trasy, např. jedna z větví Svatojakubské cesty.
Příjezd na kole, parkování kol
Viz příjezd pro auta. Přes Petronell-Carnuntum vede jedna z větví Donauradweg, ale její hlavní trasa vede po levém, tj. opačném břehu Dunaje.
Poznámky pro vozíčkáře
Památku si vozíčkář může docela dobře prohlédnout po příjezdu autem, ale na některých místech na štěrkovém či travnatém povrchu se mu bude špatně pohybovat. Musíte si vzít doprovod.