Kostel sv. Petra z Alkantary je příkladem pohnuté historie krajiny, kde se těžilo hlubinným dolováním černé uhlí. Budova spolu s okolní krajinou poklesla ve vertikálním směru a přitom se kostel naklonil. Podařilo se ho ale zachránit před zničením a tak se stal na jednu stranu vyhledávanou kuriozitou a současně duchovním kontrastem ke kořistnickému dobývání nerostného bohatství.
Nyní podrobněji.
Dřevěný kostel sv. Martina na tomto místě uvádějí písemné zápisy již r. 1447.
Zděný kostel nechal postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch r. 1736 v barokním stylu. Nechal ho zasvětit sv. Petru z Alkantary, protože kostelů sv. Martina bylo v okolí již hodně.
Od roku 1854 se v okolí kostela a samozřejmě i pod ním těžilo v různých hloubkách černé uhlí. Celkem 27 slojí bylo vyvezeno na povrch. Pokud sečteme jejich mocnost, dostaneme číslo přes 42 m (jedna sloj tedy má průměrně okolo 1,5 m). Uhlí bylo zužitkováno v chemickém průmyslu, v elektrárnách, topilo se jím atd., ale vytěžené sloje zůstaly volné. Jejich nadloží i s kostelem se začalo propadat, hloubka propadu se udává až 37 m. Kostel ale svislý směr neudržel a vychýlil se o více než 6° k jihu.
Pokud se někdy dostanete dovnitř "šikmého" kostela, zažijete neobyčejně zvláštní pocit "nakloněných" nebo "padajících" stěn. Zvně kostel působí relativně stabilně, ale naklonění lze pozorovat samozřejmě také.
V 90. letech 20. století byl kostel určen k demolici. Tato hrozba byla mj. podporována faktem, že okolní městečko Karvinná již neexistovalo. Doly (jakožto pojmenování sídla) zůstaly v podstatě jen katastrálním územím bez významnějšího osídlení. Ale památkáři probojovali zachování kostela, v l. 1994-95 proběhla jeho generální rekonstrukce a statické zajištění.
Areál kostela doplňuje hrobka rodiny Fornerů, volně stojící kaple, pískovcový kříž s figurou Krista a sochami sv. Jana a P. Marie datovaný k r. 1858 a také pískovcový sloup se sochou P. Marie a sochami sv. Anńy a sv. Jáchyma.
Při zastávce u kostela můžete přemýšlet a představovat si okolní městečko Karvinná s výstavnými domy i hornickými koloniemi, krásným zámkem a parkem, radnicí, úřady, pivovarem, ještě jedním kostelem, školami, sportovišti a občanskou vybaveností. To vše až na pár staveb při poddolování zaniklo a dnešní Karviná je prosperujícím městem v jiné lokalitě.
Podle:
Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná) – Wikipedie (wikipedia.org), 16. 4. 2022
kostel sv. Petra z Alkantary - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 16. 4. 2022
Umístění
49°50'4.248"N, 18°29'21.337"E
Adresa
DolyKarviná 735 06
- Katastrální území
- Karviná - Doly
- Nadmořská výška
- 231 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Kostel byl postaven v l. 1756-59. Černé uhlí se v okolí těží od r. 1854.
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční stanice se jmenuje Karviná hlavní nádraží.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Velmi blízko kostela vede silnice, na které je umístěna zastávka autobusů pojmenovaná Karviná, Doly, zastávka Gabriela. Jezdí sem např. spoje z Karviné, Stonavy, Havířova a Orlové.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze na ploše vedle kostela.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkovat lze na ploše vedle kostela.
Přístup pěšky
Kromě kostela není v Karviné - Dolech nic turisticky atraktivního, nevedou sem žádné turistické značky, proto doporučujeme přijet a zase odjet.
Příjezd na kole, parkování kol
Karvinsko je přes neblahé průmyslové dědictví poměrně příznivou krajinou pro cykloturistické výlety, ale pro Karvinou - Doly to neplatí. Silnice u kostela je dost frekventovaná, cyklostezky ani cyklotrasy sem nevedou.
Poznámky pro vozíčkáře
Okolí kostela můžeme označit jako bezbariérové.