Jaruškův dům v Brně-Králově Poli

Téměř přesně ve středu městské části Brno - Královo Pole stojí na rušné Palackého třídě Jaruškův dům, který je památkou na rané, předkubistické období slavného architekta Josefa Gočára a současně je zásadním dílem české architektonické moderny počátku 20. století. 

Zasaďme nejdříve stavbu Jaruškova domu do historických souvislostí. 

Ves Královo Pole je poprvé v písemných pramenech uvedena r. 1240, kartuziánský klášter byl založen r. 1375. Ves se stala důležitou při průmyslové revoluci, r. 1844 byla povýšena na městys a od r. 1869 sem z centra Brna jezdila koněspřežná tramvaj. Strojírny byly založeny r. 1890. Toto všechno byly startovací momenty, které podpořily další rozvoj území, podnikatele lákalo zakládání dalších firem a už roku 1905 se Královo Pole stalo městem. Postupně, ve třech fázích, bylo připojeno k Brnu, tento proces byl završen r. 1919.

Roku 1901 do Brna přichází s rodinou významná osobnost - Karel Jarušek, původně administrátor pražského deníku Radikální listy. Ve městě mu byla nabídnuta práce vedoucího administrace. Stal se "ředitelem" v Lidových novinách. Brzy se stal ústřední osobou kulturního života v Brně, ale zároveň si také otevřel na dnešním náměstí Svobody obchod s gramofony a fonografy, vydával a redigoval letní časopis Prázdniny a ještě zvládal funkci starosty královopolského Sokola. Nejdřív s rodinou bydlel v Králově Poli v pronajatém bytě, později ve skromném domku. 

Roku 1909 koupil pozemek od královopolských Sokolů. Ke tvorbě projektu domu, který hodlal na pozemku postavit, pozval tehdy 29letého Josefa Gočára.  Není vůbec známo, za jakých okolností se Jarušek a Gočár seznámili.  Rodina se do domu nastěhovala už r. 1910. Druhou Gočárovou stavbou v Brně byl pavilon AVU na Výstavišti, ten se ale stavěl až r. 1928. Současně s domem v Králově Poli probíhala Gočárova realizace obchodního domu v Jaroměři a Winternitzova mlýna v Pardubicích. Jak v Brně, tak v Jaroměři i Pardubicích pozorujeme shodné rysy Gočárova příklonu k architektonické moderně. Oproti projektu došlo v Brně jen k jedné změně: obklad uliční fasády byl ze dvoubarevného změněn na jednobarevný, a to černý. 

Jaruškovi v domě bydleli v l. 1910 - 25 v jednom z bytů, kromě nich tam mělo své bydlení ve třípokojových bytech dalších 5 rodin. Podotkněme, že dům původně na ulici stál samostatně, až později k němu přibyl dům po levé straně (při pohledu z ulice). Karel Jarušek se z domu osléze odstěhoval do Prahy, kde se stal ředitelem ústřední administrace časopisu tiskařských a vydavatelských podniků Novina. Nicméně až do roku 1936 si v domě ponechal byt, v němž žila sestra paní Jaruškové s rodinou, poté v něm bydlel lékař Zdeněk Kubeš, jehož tatínek byl rodinným lékařem Jaruškovy rodiny. 

Během další historie dům jen málo měnil podobu. Za II. světové války při bombardování Brna utrpěly nejvíce černé opaxitové fasádní obklady, které spadly, naopak mramorové obklady soklu a venkovních pilířů vydržely. Při rekonstrukci r. 1969 byl rozšířen půdní domovnický byt, což se projevilo nevhodným zásahem do uličního průčelí. Když se později v 70. letech dávala fasáda do původního vzhledu, muselo být okno pro tento byt vybouráno v boční fasádě. Omítka po válce byla změněna z bílé na šedou a pak v l. 1996-98 zpět na bílou. Při poslední rekonstrukci v l. 2015-19 byl pak kompletně opraven exteriér domu. 

Dům má poměrně jednoduchou konstrukci, která byla charakteristická na poměry panujícími r. 1910 nezvykle velkým využitím železobetonu. Do ulice vystupuje nápadný plochý arkýř, který je podepřen dvěma polygonálmi pilíři. Ty jsou obloženy vertikálními mramorovými pásky, což je materiál shodný s obložením soklu. V něm jsou pohledově nenápadně vestavěna čtyři ležatá elipsovitá okna. Nad ním je nápadný kontrast bílé a šedé omítky, kdy přízemí a arkýř jsou tmavé a z arkýře navíc do ulice svítí bílé rámy čtyř obloukových oken.

Do domu se vstupuje původními vysokými dřevěnými dveřmi s vysokým nadsvětlíkem. Vedle nich jsou umístěna dvě menší čtyřdílná kastlová okna. Podobně řešená jsou další větší okna mimo arkýř. 

Zadní fasáda domu je podstatně více členěna, zejména je na ní výrazný rizalit schodiště a dřevěná prosklená pavlač vybudovaná dodatečně po původní realizaci

Interiér domu (trojtrakt) je v kontrastu k modernisticky pojaté fasádě "tradičně" pojat. Obsahuje 6 třípokojových bytů a jeden byt půdní, střední vstupní chodbu a schodiště v zadní části domu. V suterénu je umístěno provozně technické zázemí a sklepy. 

Dům není veřejnosti přístupný. 

Podle:

Jaruškův dům - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 1. 11. 2023

Šéf sekretariátu si postavil nájemní dům, jednu z nejlepších staveb v Brně - Novinky.cz, 11. 8. 2022

archiweb.cz - Jaruškův dům, 11. 8. 2022