Šumbera

Skály, zarostlá vyhlídka na okraji Hádecké planinky a pomník S. K. Neumanna


Na severovýchodním cípu národní přírodní rezervace Hádecká planinka vede z rozcestí žluté a modré značky krátká žlutě značená odbočka. Po chvilce chůze dojdete k nenápadnému pomníku a upoutají vás vápencové skály spadající dolů a ohraničující v tomto místě právě Hádeckou planinku. Kdysi na tomto místě byla vyhlídka, ta ale zarostla lesem. Ve vápencích lze nalézt zkameněliny. Mezi stromy v lese a na stepních místech rostou skutečné botanické skvosty. O nich podrobněji v hesle Hádecká planinka.

Vyhlídka je spojena se jménem Jana Šembery, posledního mužského potomka slavného rodu pánů z Boskovic a Černé Hory. Místní pověst se opírá o historická fakta. Jan Šembera, moravský šlechtic, se objevuje v písemných pramenech r. 1543, r. 1568 je uveden do zemského sněmu, o rok později se žení se Sidonií Šlikovou, po její brzké smrti s Annou z Krajku. I ta brzy umírá (r. 1581), a tak se Jan Šembera nedočkal mužského dědice, měl ale dvě dcery. Pro svoje rodové sídlo si Jan Šembera vybral Bučovice, kde nechal zbořit hrad a vystavěl zde nádherný renesanční zámek, přičemž na stavbu i výzdobu si pozval přední české i zahraniční umělce, přičemž se inspiroval jako jeden z prvních šlechticů italskou renesancí. Zápornou stránkou jeho vynikajícího náročného výtvarného vkusu a vloh pro stavitelství byly z toho vyplývající časté dluhy. Dle závěti ale (sepsané ještě tatínkem Šembery) nemovité dědictví (v případě, že rod vymře po meči) připadá brněnským minoritům. Jenže Šembera obsah závěti sepsané jeho tatínkem tušil, a přestože mnichy i on sám štědře podporoval, všechny nemovitosti jim dát nechtěl. Závěť ale měli brněnští minorité ve své úschově. Jednoho zimního večera si Šembera pozval jednoho z mnichů do Bučovic, aby mu listinu se závětí ukázal. Předstíral přitom, že umírá. Mnich mu cenný papír skutečně ukázal, ale Šembera jej hodil do ohně v krbu. Mnich pochopil, jak ho chytrý šlechtic přelstil a byl rád, když mu Šembera nabídl listinu s darem nesrovnatelně menším.

Po Šemberově smrti rodový majetek připadl Lichtenštejnům, protože obě Šemberovy dcery se provdaly za příslušníky tohoto rodu.

Zpět k pověsti. Podle ní se na skalách každou noc zjevuje přesně o půlnoci rytíř Šembera proměněný v koně s čertem v sedle, vychází přitom z malé jeskyňky v dolní části skály. Protože mnicha napálil, musí za to orat celý kopec. Pozůstatkem divoké orby jsou kameny v okolí skály. Jednou za rok kůň běží kůň s čertem až do Brna ke klášteru minoritů, kde hrabe kopyty a prosí mnichy o odpuštění.

Pomník nese jméno spisovatele Stanislava Kostky Neumanna, který jedno období svého života bydlel v blízkých Bílovicích nad Svitavou. Byl vybudován a odhalen r. 1959 jakožto součást Lesnického Slavína. Odhalení se zúčastnila i druhá manželka S. K. Neumanna Božena Neumannová, rozená Hodačová (1882-1967).

Podle:

http://botany.cz/cs/hady/, 30.4. 2012

http://turistaky.jaromirklein.net/obransky-hrad.php, 30. 4. 2012

http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_hadecka_planinka_cz, 30. 4. 2012

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_%C5%A0embera_z_Boskovic, 30. 4. 2012

Truhlář, J. (2003): Památníky adamovských lesů, Primus Praha, s. 101

Vrbická, J. (nedatováno): Zájezd do Bílovic nad Svitavou a okolí, osobní poznámky v pozůstalosti


Umístění

GPS souřadnice

49°13'48.009"N, 16°41'2.102"E

Adresa

Kanice 664 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Kanice
Nadmořská výška
420 m.n.m.
Základní číselné údaje
Hádecká planinka byla vyhlášena přírodní rezervací r. 1950, pak r. 1992 vyhlášena národní přírodní rezervací. Rozloha chráněného území je 79,51 ha.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Moravský kras Národní přírodní rezervace Hádecká planinka

Přístup

Příjezd vlakem

Do železniční zastávky Bílovice nad Svitavou lze přijet po železniční trati č. 260 buď od jihu z Brna nebo od severu od Blanska. Rychlíky v Bílovicích nezastavují.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Můžete zvolit buď příjezd do Bílovic nad Svitavou (zastávka se přesně jmenuje Bílovice nad Svitavou, železniční stanice) linkami autobusů č. 75 nebo 210 nebo přijedete na Velkou Klajdovku (zastávka u restaurace) linkami 201 či 202, odtud pak pěšky.

Na stejně pojmenovanou zastávku Velká Klajdovka situovanou v sídlišti 200 m jižně od restaurace jezdí autobusy č. 45, 78, 82.

Za výchozí bod výletu můžete zvolit i konečnou stanici tramvaje č. 4 v Brně-Maloměřicích.

Příjezd osobním autem, parkování

Osobním autem doporučujeme přijet do Bílovic nad Svitavou a zaparkovat u sokolovny (nemusí tu ale být vždy volné místo, pak zaparkujte naproti obchodního domu) anebo přijet na parkoviště Velká Klajdovka.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Zájezdovému autobusu doporučujeme parkování v Bílovicích nad Svitavou. Pozor! Vysoké typy busů neprojedou pod železničním podjezdem v Bílovicích a ani nemohou přijet od Adamova, kde jsou podobné podjezdy. Jediný příjezd je možný od Ochozu přes Kanice.

Přístup pěšky

Z Bílovic nad Svitavou od sokolovny jděte nejprve po proudu po levém břehu řeky po červené značce asi 2 km. Vede tu i cyklostezka č. 5. U dolního konce Těsnohlídkova údolí se dejte prudce vzhůru po modré značce a přes zříceninu hradu Obřany stoupejte necelé 2 km.

K dolnímu konci Těsnohlídkova údolí k začátku stoupání můžete přijít i z Brna-Obřan od konečné zastávky tramvaje č. 4 po červené údolím Svitavy (2,5 km a pak samozřejmě ještě 2 km prudkého stoupání od řeky na Šumberu).    

Z Velké Klajdovky jděte po žluté značce přes Hády a Hádeckou planinku (2 km).

Příjezd na kole, parkování kol

Na Šumberu se nejlépe dostanete po šotolinové cyklostezce, která vede podél silnice mezi Velkou Klajdovkou a Ochozem u Brna. Odbočte z této cyklostezky na rozcestí Kopaniny po žluté značce (celkem Velká Klajdovka - Šumbera 2,3 km).

Poznámky pro vozíčkáře

Vozíčkář se s fyzicky silným doprovodem může na Šumberu dostat od rozcestí Kopaniny po žluté značce.

Rady a tipy

Pokud očekáváte na Šumbeře vyhlídku popisovanou ve starých průvodcích, pak ji nehledejte. Výhled je zarostlý mnoha stromy.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu