Zřícenina a vyhlídka Baba

Skalní ostroh Baba se zříceninou, zajímavou minulostí a vynikajícím rozhledem je jedním turisticky lákavých míst na severozápadním okraji Prahy. 

Baba je skupina skal, která tvoří levý břeh Vltavy v místě, kde řeka opouští Pražskou kotlinu a vstupuje do uzavřeného údolí, jímž teče až do Kralup. Skály jsou tvořeny horninami svrchního proterozoika (= označení pro dříve užívaný termín starohory). Jsou to výchozy, v nichž se střídají droby a břidlice kralupsko-zbraslavské skupiny, které jsou místy oblastně přeměněny kontaktní metamorfózou a do nichž pronikly žíly porfyritu. Na horních hranách svahů můžeme pozorovat štěrkové terasy Vltavy a nad nimi též místy spraše. 

Skalnaté svahy mají velmi složitou morfologii. Většinou jsou sice exponovány k východu až jihovýchodu, ale jsou v nich strmé rokle a zářezy. Takže místní malá stanoviště mají orientaci i na jih a jiná i na sever. 

V okolí se od roku 1938 výrazně snížilo zastoupení orné půdy, z původních 35 % z celkové rozlohy na dnešních 6 % a současně velký nárůst zaznamenala plocha lesů, z 28% na 60%. Území se stalo ve všech ohledech předpolím velkoměsta a jeho původně zemědělský ráz zcela ustoupil do pozadí. 

Krajina na Babě lákala již od 19. století nejen Pražany k vycházkám, ale i přírodovědce k výzkumům. Jedná se o jednu z nejlépe popsaných lokalit v Praze. Skály obývá druhově i početně velké množství rostlin a živočichů přesto, že lokalita byla od dávných dob obývána lidmi. 

Archeologové na ostrohu Baba objevili výšinné opevněné sídliště obývané od pozdní doby kamenné. Našli například polozemnici o ploše téměř 80 m², předměty pro zemědělskou výrobu a palisádové opevnění. Jsou odtud popsány nálezy i z doby bronzové (r. 1900 - 1400 př. n. l.) a zvláště pak z mladší doby bronzové, kultury knovízské (r. 1200 -900 př. n. l.). Lidé kultury nálevkovitých pohárů tady osídlili plochu o rozloze téměř 10 ha. 

Ani toto rozsáhlé využívání ostrohu nepotlačilo flóru a faunu, takže dnes na skalách roste společenstvo tařice skalní a kostřavy sivé, na pozvolnějších svazích dominuje sesel sivý a na drolinách společenstvo ploníku chluponosného a chmerku vytrvalého. Mezi nimi se vyskytuje řada vzácných druhů, např. křivatec český, locika vytrvalá , vzácné jestřábníky a chlupáčky, kostřava walliská a žlábkatá. Botanici tady mají možnost pozorovat, že na jižních svazích v témže ročním období rostou jiné květiny (tařice skalní a kostřava sivá) než na svazích severních (osladič obecný, kokořík vonný a metlička křivolaká).

Lokalita je významná výskytem bezobratlých živočichů. Ze seznamu, který zabírá hustě popsanou stranu A4, vyberme dva druhy uvedené v Červené knize. Je to bodruška Cephus pulcher a vřetenuška Zygaena laeta. 

Ve starých spisech se uvádějí různé záznamy o tom, jak v okolí Baby řádili v 16. století lapkové. 

R. 1622 na Babě založil novoměstský měšťan Žežule vinici a další její majitel Servác Engel z Engelflussu tady r. 1650 postavil letohrádek, zděnou stavbu čtvercového půdorysu, s vinným lisem. Vinici i stavbu roku 1673 kupuje Toáš Pečina z Čechorodu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Místní pak vinici nazývali Děkanka nebo Čechorodka. Za války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století byl letohrádek pobořen a už ho nikdo znovu nepostavil. Při stavbě železnice r. 1842 byla zřícenina upravena do romantické podoby, dokonce se v ní objevil "pravý" gotický oblouk. Ve 30. letech 20. století byla na plošině u ní postavena čtvrť s vilami zvaná Baba. 

Zřícenina je od r. 2006 v noci nasvícena. Bohužel se stala častým terčem vandalismu. 

Je volně přístupná.

Od zříceniny se otevírá velmi zajímavý pohled na část Prahy, zejména pak na nejbližší čtvrti Dejvice, Bubeneč a na protějším břehu Vltavy zoologickou zahradu a sídliště Bohnice. Dopravní nadšenci mohou sledovat vlaky na trati Praha - Kralupy a pokud budete mít štěstí, můžete zahlédnout loď, která pluje plavební komorou a kanálem mimo hlavní řečiště Vltavy. Ostrov na řece se jmenuje Císařský. Je na něm umístěna pražská čistička odpadních vod.

Z neobvyklého úhlu je odtud vidět i Pražský hrad. 

Podle:

výšinné sídliště - hradiště Baba - Památkový Katalog, 11. 2. 2025

Maloplošná zvláště chráněná území, 11. 2. 2025

Mudrová, I. (2005): Prahou s otevřenýma očima II., Nakladatelství Lidové noviny Praha, s. 75