Zámek Marchegg

V dolnorakouském městě Marchegg při hranici se Slovenskem můžeme obdivovat nádherný barokní zámek, který se skví novotou, ačkoli ještě nedávno měl do lesku hodně daleko. Místní samospráva využila jeho prostory k pořádání výstav, z původního vybavení nelze v zámku vidět vůbec nic. 

Za svůj vznik vděčí město Marchegg Přemyslu Otakaru II. Ten, jak známe z českých dějin, porazil r. 1260 u nedalekého Groissenbrunnu uherského krále Bélu IV., svého bratrance, s nímž se přel o nadvládu nad Štýrskem a Rakousy. Přemysl tehdy vyhrál, definitivně získal Štýrsko a Bélovo vojsko rozprášil. Bitva má v českých dějinách název "u Kressenbrunnu", ale dnes se rakouská vesnice jmenuje Groissenbrunn. Střetnutí se někdy říká "první bitva na Moravském poli". Marchegg tehdy ještě neexistoval, ale bitva proběhla na území, které dnes patří nikoli ke Groissenbrunnu, ale k Marcheggu.  Přemysl Otakar město a hrad založil v místech dnešního Marchegg-Stadt. Měl s ním velké úmysly, dokonce tady začal budovat katedrálu sv. Markéty Antiochijské, pro níž olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu získal její ostatky, a udělal z něj královské město (jediné královské město v Rakousku založené českým králem). Jenže po druhé bitvě na Moravském poli její vítěz Rudolf Habsburský do města přivezl mrtvého Přemysla Otakara II., kterého nenáviděl, ale prostý lid ho miloval. Nastartovaný rozvoj Marcheggu se ale s Přemyslovou smrtí nezastavil. 

Roku 1529 město, do té doby jedno z nejvýznamnějších v Rakousku, vypálili Turci při obléhání Vídně a zastavili jeho rozkvět. To už od roku 1502 hrad jako zástavu drželi Salmové. Protože při obraně Vídně poskytli císaři značnou pomoc, byli po vyhnání Turků odměněni držením hradu, který byl ale značně po tureckém vpádu poničen. Až roku 1568 jej Salmové opravili tak, že se v něm dalo bydlet. 

Roku 1621 hrad získává jako zástavu od Ferdinanda II. hrabě Pál Pálffy, předseda uherské dvorní komory. Současně obdržel velké majetky v Malackách, které si zvolil za sídlo, čímž opět pozici města Marcheggu oslabil. R. 1623 se ze zástavy stává vlastnictví. 

Hrad byl tehdy poškozen a majitel ho přestavěl podle návrhu císařského inženýra Lamberta Lambiona na zámek se čtvercovým půdorysem. Když byl majitelem Mikuláš Pálffy, byla provedena r. 1715 další přestavba podle návrhu Christiana Alexandra Oedtla, při níž byl zasypán vodní příkop a jižní fronta zámku dostala dnešní podobu. 

Pálffyové ale nadále v zámku nesídlili, používali ho pro letní bydlení a jako středisko rozsáhlé honitby. Jezdili sem ale významní hosté, např. Josef II., Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský. 

R. 1807 je hrabě Karel Pálffy povýšen na knížete. Ten za svého života mj. zvládl dostavět ve městě kostel sv. Markéty Antiochijské, s jehož stavbou započal již Přemysl Otakar II., ale nestihl ji dokončit. Díky těmto historickým okolnostem je Přemyslova stavba obrovská a dostavba s věží podstatně skromnější. Pálffyovci do kostela také dodali svoje symboly: na oltáři stojí sochy dcery a sestry Bély IV., místo českého světce sv. Jana Nepomuckého tady je sv. Jan Křtitel. Samotného Bélu IV. tady symbolicky zastupuje sv. Josef. Kostel má zajímavou novodobou historii: protože nebyl dlouho dostavěn, nebyly v něm ani umístěny ostatky sv. Markéty Antiochijské. Ležely v katedrále sv. Václava v Olomouci, a to celých 750 let. Jejich část (o hmotnosti několik gramů) daroval olomoucký biskup Jan Graubner Rakušanům r. 2016. Je přitom potvrzena jejich autenticita. Jedná se o ostatky ženy z r. 300 - 310 n.l. O jejich převoz z Olomouce do Marcheggu se zasloužil místní občan Petr Skácel, který jednak akci zorganizoval, osobně připravil relikviář a domluvil bohoslužby na trase Olomouc - Kroměříž - Uherské Hradiště - Staré Město - Velehrad - Veselí nad Moravou - Kopčany - Zohor - Vysoká pri Morave - Marchegg. Část cesty ostatky vykonaly po řece Moravě. 

Zpět k Pálffyům.

Po I. světové válce se Pálffyové stěhují do Marcheggu, protože jejich majetek v Malackách připadl Československu. Jejich dějinná úloha v Marcheggu se dá charakterizovat jako silně promaďarská. Rod Pállfyovců pochopitelně neměl radost, že jejich král Béla IV. byl poražen na území Marcheggu českým králem a tuto skutečnost se snažil zamlčovat. Mj. jako důvod prohry uváděl, že Přemysl vedl nerytířský způsob boje. 

Za II. světové války byl zámek poškozen a inventář rozkraden. Roku 1947 umírá Ladislav Pálffy a tím po meči končí celá marcheggská linie rodu. V následujícíh letech zámek chátral a dokonce byl určen k demolici. Jenže město stavbu za pomoci zemských orgánů r. 1957 získalo a zřídilo v ní lovecké muzeum. I nadále ale nebyl na objekt radostný pohled. Velká oprava proběhla až na začátku 21. století. Interiéry slouží nadále jako muzeum, uvnitř ale vzhledem k událostem ze II. světové války chybí jakékoli zařízení, které by připomínalo život dřívějších majitelů. Ve dvoupodlažní budově se zachovaly jen štuky na stropech, a to pouze v některých místnostech. Roku 2022 probíhala na zámku rozsáhlá Dolnorakouská výstava, která spíše než jako výstava působila dojmem muzejní expozice k získání znalostí o regionu kolem řek Moravy a Dunaje. 

Kolem zámku se rozkládá velmi hodnotný park, kde roste mohutný platan. Z protipovodňové hráze a z nízké rozhledny v těsné blízkosti zámku se můžete podívat na rozsáhlou kolonii asi 60 čápů bílých a několika čápů černých, kteří tu hnízdí na stromech i komínech. V lesích hnízdí 3 druhy orlů a další druhy dravců. Od roku 2015 se v rezervaci také chová stádo asi 25 koní starobylého druhu z Polska. U řeky Moravy lze pozorovat činnost bobra evropského. 

Dnešní Marchegg hojně navštěvují obyvatelé přilehlého Slovenska, zvláště z Bratislavy, kteří můžou přijet buď vlakem nebo po cyklistickém mostě u města. Mohou také použít cyklistický most u zámku Schloss Hof. Mnozí Slováci a Češi se ve městě usadili, trvale jich tu bydlí 10% z celkového počtu obyvatel Marcheggu. 

Kromě zámku doporučujeme zhlédnout také místní Heimatmuseum a dva hodnotné zbytky bran - Wienertor blízko zámku a Ungartor na východě města.

Na hlavním náměstí stojí od r. 2018 socha Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti, kterou zhotovil Petr Císařovský. 

Podle: 

Marchegg Castle - Wikipedie, otevřená encyklopedie (wikipedia.org), 20. 7. 2022

http://www.burgen-austria.com/Archiv.asp?Artikel=Marchegg, 6. 8. 2022

S přispěním pana Petra Skácela, občana Marcheggu