Smraďoch je místem s naprosto výstižným názvem. Rezervace má sice rozlohu téměř 8 hektarů, ale pro turisty je přístupná jen její nejzajímavější část, která je opravdu smraďochem. Lokalita je totiž pověstná výrony oxidu uhličitého (CO2) a sirovodíku (H2S). Prvně jmenovaný plyn je těžší než vzduch a jeho vyšší koncentraci okolo vás obvykle nepoznáte. Druhý plyn silně páchne.
Území nazvané jako Smraďoch je rašeliniště, dříve částečně těžené. Jeho poloha nad Mariánskými Lázněmi dává tušit, že tady se do podzemí vsakuje srážková voda. Dostane se do hloubky 30 - 50 metrů, výjimečně 100 metrů, teče podzemními cestami k Tachovské brázdě a vyvěrá v Mariánských Lázních ve zdejších známých pramenech minerálních vod. Cestou z infiltračních míst náhorní planiny Slavkovského lesa se voda stačí nasytit minerály z okolních hornin.
Ale kde se v území Smraďochu bere oxid uhličitý a sirovodík? Jsou na Smraďochu také prameny minerálních vod jako dole ve městě v Mariánských Lázních?
Je potřeba konstatovat, že na Smraďochu vyvěrající plyny zjistíme snadno: jejich bubliny jsou vidět v tůňkách rašeliniště, výrony jsou také slyšet a jejich pach dráždí čichové buňky. Voda v rašeliništi je prostá, bez minerální příměsi. Je zřejmé proč. Neprošla cestu geologickým podzemím. Jen sem přitekla nebo napadala z vodních srážek.
Oxid uhličitý se do rašeliniště dostává z hlubin Země po puklinách v geologickém podloží amfibolitů. Oxid uhličitý téhož magmatického původu sytí "bublinkami" prameny v okolních západočeských lázních. Sirovodík naopak vzniká nehluboko pod povrchem složitým procesem za přítomnosti sirných bakterií.
Návštěva rašeliniště Smraďoch je vždy poněkud jiná, protože tůňky s probublávajícími plyny (výronům se říká mofety) nikdy nejsou totožné. Mění svoji velikost a polohu, někdy zcela vyschnou. Specifická je návštěva v zimě, protože zápach sirovodíku je cítit i přes sněhovou pokrývku. Není divu, sníh je sice dobrý tepelný izolant, ale zápach se v něm šíří přes bublinky vzduchu, jimiž je sníh nasycen. Koneckonců, díky přítomnosti vzduchu má sníh bílou barvu, kompaktním ledem bez vzduchových bublinek (kdyby nějaký takový na Smraďochu napadl) by se žádný zápach šířit nemohl.
Do přírodní rezervace Smraďoch vede od silnice krátký povalový chodník se dvěma rozšířenými vyhlídkovými místy.
Smraďochem se rozumí nejen vrchovištní rašeliniště s mofetovými poli, ale celé širší okolí se zachovanou lesní vegetací, kde převažuje smrk, a se vzácnými druhy rostlin a živočichů.
Podle:
Janoška, M. (2011): Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Academia Praha, s. 374
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=402, 7. 5. 2018
Umístění
50°0'47.209"N, 12°42'58.680"E
Adresa
Mariánské Lázně 353 01- Katastrální území
- Mariánské Lázně
- Nadmořská výška
- 768 m.n.m. - 786 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Území bylo vyhlášeno za chráněné na ploše 10,9 ha roku 1968.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní rezervace Smraďoch
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Mariánské Lázně na trati Plzeň - Cheb.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Po blízké silnici nejezdí žádná autobusová linka. Takže jděte pěšky buď z Mariánských Lázní nebo z obce Prameny po modré značce, obojí asi 5 km. Pokud byste se chtěli přece jen k rezervaci více přiblížit, pak jeďte autobusovou linkou Mariánské Lázně - Prameny do zastávky Mariánské Lázně, Lunapark.Příjezd osobním autem, parkování
Jeďte po silnici Mariánské Lázně - Prameny. Parkoviště je asi 200 m od mofetového pole.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Viz příjezd pro auta.Přístup pěšky
Od parkoviště: jděte asi 200 m k povalovému chodníku.
Z Mariánských Lázní: asi 5 km po modré značce.
Z Pramenů: asi 5 km po modré značce.