Hrad Pecka

Hrad Pecka je nádherným areálem na výrazném kopci nad stejnojmenným městečkem v severovýchodních Čechách 6 km východně od Nové Paky.

Datum založení ani jméno zakladatele nejsou známy. Podle dochovaných zbytků se usuzuje, že raně gotické jádro hradu vzniklo na počátku 14. století. Prvním známým majitelem a možná i zakladatelem byl podle zprávy z r. 1322 Budivoj z Pecky z rodu pánů ze Železnice. Hrad byl opevněn příkopem, přes který vedl padací most. Za ním stála 4,5 m mocná zeď s valeně zaklenutým průjezdem a brankou pro pěší. Hned vedle se tyčila velká válcová věž o průměru asi 10 m se zdmi tlustými asi 4,5 m. Proti průjezdu stál gotický palác, z něhož dnes zbyl jen sklep a portálek v I. patře.

Páni ze Železnice vlastnili Pecku až do konce 15. století. V husitských dobách se Jarek z Pecky k husitům zpočátku nepřidal. Sirotčí vojska se ke konci husitských válek zmocňovala ve východních Čechách mnoha hradů a r. 1432 oblehla i Pecku. Jarek se po 7 měsících s obléhateli dohodl na příměří a dovolil přijímání podobojí. Majetek mu zůstal.

Z dalších vlastníků byl nejzajímavějším Matěj mladší Hořický z Hořic, horlivý zastánce husitů, nejvyšší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad, purkrabí kraje Hradeckého a nakonec nejvyšší písař Království českého. Na hradě sídlil 40 let. Přestavěl jej na pohodlnější gotické sídlo. Zejména přistavěl a rozšířil palác v jižní části hradu.

Po rychlém střídání majitelů r. 1543 hrad kupují příslušníci rodu Škopků z Bílých Otradovic. Jejich zásluhou byl hrad přestaven renesančně. Tehdy na východní, severní i západní straně areálu za hradební zdí vyrostly nové paláce. Tzv. škopkovský palác na východě a severu byl dvoupatrový s arkádami na kamenných sloupech na nádvorní straně. Zůstaly z něj dnes jen zbytky základových zdí.

Na západní straně nádvoří Škopkové začali   stavět mohutný palác o dvou patrech, zdobený psaníčkovým sgrafitem. Nazývá se Harantovský, protože ho dokončil až další majitel Pecky, v dějinách hradu nejvýznamnější osobnost. Palác se do dnešních dnů zachoval.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621) byl majitelem Pecky v l. 1604-1621. Byl jednou z nejvýraznějších osobností českých dějin. Vynikal širokým rozsahem kulturních a uměleckých zájmů, současně však byl i vynikajícím politikem, vojákem a cestovatelem. Právem je mu věnována podstatná část prohlídkového okruhu na Pecce.

V mládí sloužil na císařském dvoře. R. 1603 byl povýšen do panského stavu. Už tehdy vynikal jako hudební skladatel a interpret, také byl obratným stylistou a skvěle kreslil. Když mu zemřela manželka a obě děti, vypravil se s Heřmanem Černínem z Chudenic do Benátek, Egypta a Palestiny. Cestu vylíčil r. 1608 v rozsáhlém cestopisu, který vybavil vlastními kresbami. Pecku získal r. 1604 sňatkem s Barborou ze Stropčic, vdovou po dřívějším majiteli Karlu Škopkovi. Podotkněme, že ale jednu část hradu držel Karlův bratr Adam Škopek, ale tuto část od něj vykoupila r. 1612 Harantova třetí manželka Anna Salomena.

Kryštof Harant sice po návratu z cest opět sloužil u císaře, ale mnohem raději pobýval na Pecce. Dokončil výstavný palác, shromáždil mnoho knih, pracoval na literárních a hudebních dílech a provozoval hudbu vysoké umělecké úrovně.

Druhá manželka umírá již po 4 letech a třetí manželství s Annou Salomenou z Hořovic již prý šťastné nebylo.

Kryštof Harant se aktivně zúčastnil v l. 1618 – 1620 stavovského povstání proti Ferdinandovi II. I když bylo zřejmé, co se s ním po bitvě na Bílé hoře stane, neuprchl z Čech, zůstal na Pecce, kam si pro něj přišli ozbrojenci Albrechta z Valdštejna. Jak takové zatčení probíhalo, o tom si můžeme učinit představu podle jednoho z obrazů v hradní expozici. Dne 21. června 1621 byl Kryštof Harant jako jeden z nejvýše postavených mužů z řad české šlechty popraven na Staroměstském náměstí v Praze.

Anna Salomena vykoupila manželovu polovinu hradu i panství, které podlehlo konfiskaci, ale Albrecht z Valdštejna ji donutil, aby mu r. 1624 za částku 130 000 kop míšeňských grošů hrad prodala. Mezitím se provdala za Heřmana Černína z Chudenic. Valdštejn ale nezaplatil a když byl zavražděn, Heřman musel dlužnou částku vymáhat na české komoře. Anna Salomena zemřela r. 1632.

Albrecht z Valdštejna si ale Pecku nenechal. Daroval ji i s městem a 11 vesnicemi kartuziánskému klášteru ve Valdicích. I pak byl hrad využíván jako správní středisko panství. Část mnichů s převorem na hradě pobývala. Nechali upravit pro své potřeby Škopkovský palác a r. 1710 vybudovali před hradem (dnes ikonický) most se třemi oblouky.

Po zrušení kláštera r. 1782 hrad nikdo neudržoval a postupně se z ně stala zřícenina. R. 1830 zachvátil městečko požár, přičemž plameny se rozšířily až na hrad. R. 1834 byly strženy arkády. Následovalo úředně posvěcené rozebírání zdiva místními občany.

R. 1921 se novým majitelem stala obec Pecka. Nadšenci i obec od r. 1940 společně hrad zachraňovali. Tento stav trvá dodnes. Záchranné a restaurátorské práce vyvrcholily v 60. letech 20. století. Přitom obec nedbala rozhodnutí tehdejšího památkového úřadu, v němž se pravilo, že hrad má zůstat zříceninou. Jedna část - Harantovský palác - byla naopak dostavěna. 

Pro turistické prohlídky obec hrad otevřela r. 1968. Roku 2012 byl obnoven původní vstup do sklepů přímo z nádvoří. Tak vznikla druhá prohlídková trasa. 

Návštěvníci cestou na hrad projdou pod východním úpatím kopce kolem sochy sv. Josefa, poté, kdy zdolají stoupání před bránu, zavede je cesta na malebný kamenný klenutý most a kolem sochy P. Marie. 

Dnes je hrad tvořen nádvořím na půdorysu lichoběžníka, na jihu jsou zříceniny Škopkovského paláce, na severovýchodě zříceniny severovýchodního stavení, které obsahuje i průjezd, zbytek hlavní i na jihovýchodě Panenské věže. 

Prohlídku můžete absolvovat ve dvou okruzích.

Okruh A historický

Na trase uvidíte pracovnu Kryštofa Haranta, rozlehlý Rytířský sál a černou kuchyni, seznámíte se s historií hradu a městečka. Na schodech mezi patry si určitě všimněte  fotografií Pecky a okolí z doby kolem r. 1900. V hlavním sále zaujme krb, který je dodnes funkční. Prohlédnete si mj. model celého hradu. Velmi poučný je obraz, na němž je zachyceno zatčení Kryštofa Haranta po bitvě na Bílé hoře a detaily o popravě na Staroměstském náměstí. Majitel Pecky šel na smrt jako třetí v pořadí, zatykač mu přinesl osobně "doručovatel". 

V pracovně Kryštofa Haranta kromě krásného renesančního nábytku uvidíte i dobové hudební nástroje a originál výtisku cestopisu z roku 1608. V renesanční obrazárně jsou velmi zajímavé velkoformátové portréty šlechticů, dále pak rytiny habsburských panovníků. 

V jedné z místností si připomenete život obyčejných lidí v Podkrkonoší. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování a zpracování lnu. Tkalci obvykle vyrobené plátno zdobili modrotiskem. 

Na konci prohlídky si  poslechnete  melodie ze 100 let starého orchestrionu. 

Okruh B Harantovské sklepy

Rozhodně je překvapující délka zpřístupněných sklepů a velký počet jejich místností, které se podařilo odkrýt. Ačkoli jsou vystavěné předměty většinou imitacemi, navozují zajímavou atmosféru. Je tu mučírna se skřipcem, vinné a pivní sklepy, hodovní síň, nahraná skladba od Kryštofa Haranta a třeba také zaměstnání pro děti v podobě hrabání v písku, kdy se odkryjí názvy zemí, kam majitel Pecky zavítal. Zajímavá je imitace koupelny s kádí a vlastní portrét Kryštofa Haranta.  

Další zajímavosti

Hradní studna

Místní nadšenci ji objevili r. 1947. Je hluboká 56 m. Novodobí objevitelé ji zcela odkryli r. 1969 a nechali nasvítit r. 2005. Voda v ní objevena nebyla, navíc není úplně svislá, a proto si správci objektu myslí, že se spíše jednalo o rafinovaný vchod do podzemí. 

Herbularium

V okolí paláce se pravděpodobně v 17. a 18. století hojně pěstovaly bylinky, například tymián. Dodnes jejich zplanělé trsy rostou v okolí hradu. O obnovu zahrádky alespoň v malém měřítku se postaraly děti z místní základní školy. 

Z různých míst hradu se otevírá impozantní výhled do krajiny, hlavně na Krkonoše. 

Otevírací doba:

IV. a X. So-Ne 9 - 16

V.-IX. Út - Ne 9 - 17

Základní vstupné na oba okruhy 125 Kč, pouze okruh A 80 Kč. 

Podle:

hrad Pecka - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 26. 7. 2024