Hrad Krásna Hôrka

Hrad Krásna Hôrka byl vystavěn na izolovaném vápencovém vrchu na jihozápadním Slovensku, v krajině zvané Gemer se střediskem Rožňava. Samozřejmě si musíme uvědomit, že v době stavby hradu Slovensko jako stát neexistovalo. 

Hrad postupně vlastnily tři významné rody: Mariássyovci, Bebekovci a Anrássyovci. 

Nyní postupně a podrobněji. 

Legendy praví, že krajinou Gemeru prchal r. 1241 král Béla IV. před Tatary. Hrad na vápencovém vrchu mu poskytl útočiště. Nejspíše se ale ještě nejednalo o hrad dnešního jména. Za ochranu před nepřítelem král r. 1243 poskytl tehdejším zachráncům Filipovi a Detrichovi Szárovi z rodu Ákšovců rozsáhlé majetky. Mezi darovanými nemovitostmi ale Krásna Hôrka není uvedena. 

Až do 90. let 13. století je majetek Ákšovců jednotný, ale pak je postupně rozprodáván. Blízký Brzotín získali Máriássovci a pravděpodobně roku 1318 byla prodána i Krásna Hôrka. Novými majiteli se stal rod Batizovců, který považujeme za stavitele nového hradu. Nicméně hrad měl podstatně skromnější podobu, než kterou známe dnes. Byla to jen obytná gotická věž na vrcholu vápencového kopce. Rod Ákošovců se postupně uvádí stále více a více jako Bebekovci. Při té příležitosti se zmiňuje Krásna Hôrka r. 1333 poprvé v písemných pramenech jako majetek, který se Bebekovci snaží získat zpět. Podařilo se jim to roku 1352. Zůstali tady až do druhé poloviny 16. století. Přistavěli palác a když se do střední Evropy blížili Turci, museli majitelé od 40. let 16. století budovat opevnění. Zvolili půdorys tvaru obecného trojúhelníku se třemi mohutnými nárožními baštami. Někdy je autorství projektu fortifikace přisuzováno Italu Alessandru da Vedanovi, který stál za myšlenkou opevnění hradu v Egeru (Maďarsko), důkaz ale chybí. 

K tomuto období se vztahují také pověsti i historické skutečnosti o krutosti hradního pána Františka Bebeka. On i jeho bratr Imrich, gemerský župan (=zhruba řečeno krajský vládce) byli ve skutečnosti loupeživí rytíři, kteří mj. měli zabavovat zvony z věží kostelů a odlévat z nich děla. Krásna Hôrka má ve sbírkách bronzových děl hned několik až do dnešních dnů. Katolická církev pochopitelně počínání Františka Bebeka nesla nelibě, ale protože v té době čelila tlaku na reformy a měla konkurenci v podobě jiných církví, našel František Bebek svérázný způsob, jak si ji opětovně naklonit. Když na Gemer přijel své myšlenky veřejně sdělovat protestantský kazatel Ondrej Fischer známý z Moravy, Smolníku a Levoče, nechal ho zajmout a popravit. Shodil ho z nejvyšší věže svého hradu. Událost se stala kolem r. 1540. 

František Bebek také nechal razit falešnou měnu. Činil tak ve spolupráci s hradním kapitánem hradu Muráň Matějem Bašou. Za penězokazectví byl Baša popraven. Kdo se o poprau postaral? František Bebek.

Až události roku 1556 a později se staly Bebekovi osudnými. Tento převlékač kabátů začal bojovat proti císaři a spojil se proti němu s tureckými vojsky. Jednoznačná vlastizrada. Také byl za vlastizrádce prohlášen, zbaven veškrých titulů a funkcí a brzy zajat a pravděpodobně r. 1558 zavražděn. Od toho roku jsou osudy rodu Bebekovců nejasné. Jen víme, že Františkův syn, horlivý zastánce protireformace, se stal gemerským županem, ale zemřel bez potomků r. 1567. tím vymřel po meči jeden z významných, avšak málo probádaných slovenských rodů. Hrad Krásnou Hôrku pak spravoval císařský dvůr, který sem dosazoval hradní kapitány. Za 8 let se jich vystřídalo sedm.

Jedním z posledních byl Peter I. Andrássy, jímž začínají nové dějiny hradu a celého Gemeru. Rod Andrássyovců na hradě zůstal po 400 let. Přitom ho neměli zpočátku ve vlastnictví. Ale titul hradního kapitána měli dědičný. 

Andrássyovci charakter bebekovské pevnosti neměnili. Na vápencovém kopci nebylo možné nějak rozsáhle investovat do nového opevnění a doba si to koneckonců ani nevyžadovala. S postupujícím časem hrad neměl strategickou polohu, takže Andrássyovcům stačilo opevnění jen opravovat a až začtkem 17. století se pustili do výstavby nových budov. Roku 1642 získává Matej II, vnuk Petra I. krásnohorské panství do osobního vlastnictví od Ferdinanda III. Přes sňatek s Annou Monokyovou se Andrássyovci stávají také držiteli okolních panství. Nechávají postavit dolní hrad se štukovou výzdobou kleneb a střední hrad pro reprezentační účely. Mezi starším bebekovským hradem a novou renesanční stavbou bylo vytvořeno malé nádvoří. O to vše se zasloužil Mikuláš I., kterého císař Leopold I. r. 1676 povýšil na barona za zásluhy v bojích proti Turkům. Hrad se stává sídlem župy. Toto období dokumentuje v hradu například renesanční kachlová pec s modrobílou glazurou, několik kusů nábytku a zbraní, ať už chladných nebo palných. 

R. 1883 na nedalekém zámku Betliar u Andrássyovců pobýval romantický spisovatel Mór Jokai, který tu sbíral podklady pro svůj historický román Levočská biela pani. Hlavní postavou je Julianna Korponyová a ústředním dějištěm Krásna Hôrka, děj je zasazen do doby stavovského povstání Františka Rákocziho II. Kniha proslavila Slovensko (nebo spíše Uhersko)  široko daleko.

Na přelomu 17. a 18. století si majtek rodu Andrássyovců rozdělili bratři Štefan I. a Juraj II. Štefan se odstěhoval do Betliaru a založil tak betliarskou větev rodu, Juraj zůstal na Krásné Hôrce. Této větvi rodu se pak říkalo monocká nebo dlholúcká. 

V 70. letech 18. století zařídil Štefan III. velmi působivou barokně klasicistní přestavbu jihovýchodní bašty hradu na kapli. Ústředním motivem v ní je oltářní obraz Černé krásnohorské Madony, patronky rodu. Není ale známo, kde se obraz na hradě vzal a proč se postava stala patronkou Andrássyovců. 

Vdově po Štefanovi III. hraběnce Márii Andrássyové-Festichové už bydlení na hradě nevyhovovalo a pevnost začátkem 19. stol. opouští. Možná si tím zachránila život, protože hrad po zásahu blesku r. 1817 vyhořel. Paní Mária považovala za nutné symbol rodu opravit, ale nakonec hrad dostal jen novou střechu a až do 60. let 20. století byl ruinou. 

Ale ještě mezitím musíme zmínit patrně nejslavnějšího příslušníka rodu. Byl jím Mariin syn Juraj IV., přední osobnost Uherska, který se zasloužil o rozvoj Uherské akademie věd a Maďarského národního muzea. V nedaleké Drnavě vlastnil železárny, jejichž výrobky propagoval na světové výstavě v Londýně a mj. dostal zakázku na vybudování slavného řetězového mostu v Budapešti. 

R. 1857 tehdejší tisk píše, že Juraj IV. založil na hradě rodové muzeum, čímž zařazujeme Krásnou Hôrku k nejstarším institucím tohoto typu vůbec. Nevíme ale, jak moc bylo tehdejší muzeum přístupno veřejnosti. 

Syn Juraje IV. a hraběnky Franzisky Königsegg von Aulendorf byl hrabětem a jmenoval se Dionýz. Ten nechal hrad na začátku 20. století opravit a také zde nechal vybudovat prostornou rodinnou hrobku. Hrabě i jeho žena Františka žili v zahraničí a neměli děti. Dlholúcká větev rodu vymírá, ale nakonec všichni Andrássyovci museli po srpnu 1944 zemi opustit a hrad byl zabaven státem na základě Benešových dekretů. 

Pro veřejnost byl zpřístupněn jako součást Muzea Betliar. To platilo až do r. 2012. 

Návštěvníci na hradě mohli vidět především expozici zbraní, původní hradní kuchyni, kočár hraběnky Františky z r. 1904, renesanční křeslo z r. 1450, vzácné sbírky nábytku z 18. a 19. stol., mj. raně barokní skříň, portrét sv. Oswalda z r. 1500, původní předměty hraběnky Františky, které zachoval její muž Dionýz po její smrti r. 1903, rodinnou hrobku se 16 postavami rodu, když poslední pohřeb se tu konal r. 1991. Mohutný mramorový reliéf od Juraje Zaly byl určený pro Julia Andrássyho st., který jako ministerský předseda uherské vlády korunoval Františka Josefa I. na uherského krále a jeho manželku Sissi na uherskou královnu. Později se stal ministrem zahraničních věcí rakousko-uherské monarchie. Pochován ale na hradě není, pohřben byl v rodném Trebišově. 

Co se vlastně stalo r. 2012?

Dne 10. 3. 2012 dva romští chlapci zapálili trávu na kopci pod hradem. Oheň se rychle šířil, zachvátil i hrad a silně jej poškodil. Škoda byla vyčíslena na 8 mil. euro. Od té doby je hrad pro veřejnost uzavřen a dosud (r. 2023) se nepodařilo najít zhotovitele opravných prací, protože do soutěže se nikdo nepřihlásil. 

Budeme sledovat vývoj a těšit se na případné znovuotevření hradních expozic. 

Podle:

Pisoň, Š. (1977): Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, Osveta Martin, s. 196

Krásna Hôrka – Wikipedie (wikipedia.org), 10. 4. 2023

Hrad Krásna Hôrka (hradkrasnahorka.sk), 10. 4. 2023