Zřícenina hradu Šelmberk

Návštěva zříceniny hradu Šelmberka určitě patří k velmi sympatickým českým výletům, která turistu utvrdí v názoru, že v u nás žijí dobří lidé, nadšenci, patrioti, kteří se dokážou postarat o leccos, třeba i o život historické památky a jde jim v zásadě jen o "vyšší princip". 

O Šelmberku se historické prameny zmiňují r. 1318, existovat musel tedy již nedlouho předtím. Je uváděn jako majetek Přibyslava z Křemína, jinak ze Šelmberka, který pocházel z jedné větva Buziců. Ti si podle nového sídla přijali přídomek ze Šelmberka. Drželi hrad až do 90. let 14. století. 

V dějinách se na Šelmberku vystřídalo mnoho majitelů. Hrad někteří dědili, jiní kupovali, vyberme z historie jen nejzávažnější momenty. Třeba ten, že ačkoli hrad byl postaven blízko Tábora, o jeho dějinách z doby husitství nevíme nic. (Anebo právě proto?). 

Další zajímavý okamžik v historii vidíme roku 1586. Tehdy neexistuje jen hrad, ale panství, dvůr a pivovar Šelmerk, Bělčice, Elbančice, Bzová a Staniměřice, které od Karla z Dubé kupuje Michal Španovský z Lisova, v té době majitel nedaleké Mladé Vožice. Samozřejmě obě panství spojuje v jeden celek. Jenže už r. 1603 jeho syn Jáchym Španovský panství prodává Janu Bernardu Fünfkircherovi, který ve stavovském povstání stál na straně vzbouřenců, takže o majetek přišel, což je jen "pararela" s děním na celém našem území, jen se podívejme na historický přesun majetku na Nových Hradech. 

Od roku 1623 je hradním pánem na Šelmberku po rozhodnutí královské komory Baltazar Marradas, který jej ale hned r. 1629 prodává. 

Z dalších historicky zajímavých vlastníků určitě musíme zmínit rod Kuenburgů, kteří hrad vlastnili od r. 1678. Od roku 1940 je hrad majetkem města Mladá Vožice. 

Nyní se podívejme na Šelmerk jako na stavbu. 

Byl vystavěn na ostrohu nad říčkou Blanicí. Podle rozsahu nynější zříceniny lze dovozovat, že se jednalo o rozsáhlou stavbu. Dnes si můžeme prohlédnou jen věž, která funguje jako rozhledna, a zbytky zdiva severovýchodně od ní.

V době pozdní gotiky vzniklo pravděpodobně nejvyšší patro věže, dřívější palác byl upraven a východně od věže byl vystavěn nový. Jáchym Špánovský koncem 16. století hrad přestavěl renesančně. Přestavba se týkala hlavně pozdně gotického paláce. Ale již zpráva z roku 1620 hovoří o tom, že jádro hradu je zříceninou, takže Baltazar Marradas žádný zvláštní majetek sídelního významu po Bílé hoře nezískal. 

Rod Kuenburgů tedy od 17. století pečoval o zříceninu. Z dnešního hlediska učinil Leopold Kuenburg ve 20. letech 19. století nebývalý krok. Věž přestavěl na rozhlednu. Stačilo dole prolomit otvor pro vstup a nahoře kamenné schodiště prodloužit dřevěným. Ještě přidal romantizující cimbuří. 

Dole pod hradem r. 1840 byla postavena myslivna jakožto sídlo Lesní správy Kuenburgů. Zachovala se dodnes jako cenná pozdně klasicistní památka. Odborníci jako důvod současné památkové ochrany vidí zejména výzdobu omítky, klenuté stropy v přízemí a původní kolíkové spoje krovu. 

Myslivna byla po II. světové válce používána jako rekreační středisko pro funkcionáře KSČ anebo pro pionýry. 

Na hradě dnes působí skupina nadšenců, kteří tady postupně zprovozňují různé řemeslné dílny a občas pořádají akce pro veřejnost, kdy jsou dílny v provozu a odborníci z celé republiky přednášejí o starých řemeslech. 

Dalším velmi přitažlivým prvkem je rozhledna, výrazný turistický bod celého okolí. 

Zříceninu je možné si prohlédnout celoročně, rozhledna a areál řemesel jsou přístupny IV.-X. 10 - 17. 

Základní vstupné činí 20 Kč. 

Podle: 

Fiala, Z., Hosák, L. a kol. (1986): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy, Svoboda Praha, s. 188.

hrad Šelmberk s myslivnou - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 17. 3. 2023

Centrum Šelmberk (centrumselmberk.cz), 17. 3. 2023