Plan Incliné de Saint-Louis-Arzviller

Francie byla v 19. století velmocí v budování vnitrozemských vodních cest. Pokud se nepodařilo splavnit řeku, byl vedle ní postaven kanál, kterým pluly lodě mimo nesplavné úseky, někde plavba souběžným kanálem zcela nahrazovala plavbu po řece. Francouzům se podařilo vybudovat celé sítě vodních cest, které často pomocí zdymadel překonávaly rozvodí. Obchodní plavby na řekách a kanálech jen kvetly a když vodní doprava po II. světové válce začala upadat, Francouzi nerezignovali a síť kanálů nadále udržovali v provozu. Udělali dobře, protože s úpadkem obchodních plaveb začala růst turistická doprava na soukromých lodích. Zájemci o plavbu brázdí Francii ve vlastních plavidlech nebo využívají půjčovny. Dnes při plavbě na kanálech údajně jeden člověk utratí denně 44 eur, což je značný přínos pro venkovské regiony. 

Jeden z nejzajímavějších francouzských vodních kanálů je Marnsko - rýnský průplav, francouzsky Canal de la Marne au Rhin spojující v délce 314 km oblast Paříže se Štrasburkem. Naplánován byl roku 1827, otevřen r. 1853. V cestě projektantům kanálu stála dvě pohoří. Jedno z nich, Vogézy, na východní straně bylo překonáno v údolí Vallée des Eclusiers 17 plavebními komorami ve výškovém  rozdílu celkem 44 metrů. Lodě tady proplouvaly také dvěma tunely o délkách 2310 m a 480 m. 

Provoz velkého počtu plavebních komor u Saint-Louis si dodnes můžeme připomenout při vycházkách u této vesnice. Dochovaly se tady domky, v nichž bydleli lidé obsluhující plavební komory. Museli být v akci 7 dní v týdnu, 12 hodin denně. Plavba byla organizována v létě, na zimu se kanál uzavíral, udržoval a čistil. 

Plavba přes zdymadla ale byla pomalá a trvala celý den. Navíc tudy nemohly projet více než 2 čluny. Plavební komory také spotřebovaly hodně vody, protože nikde nebyly úplně těsné. 

Proto francouzští inženýři hledali na východním svahu Vogéz jiný způsob překonání velkého výškového rozdílu. Zvolili pro kanál v úseku dlouhém asi 4,5 km nové trasování mimo údolí Vallée des Eclusiers s překonáním výškového rozdílu jediným technickým zařízením místo 17 dřívějších - navrhli šikmý lodní výtah, jediný svého druhu v Evropě. Byl zprovozněn r. 1969. 

Lodní výtah u St. Louis - Arzvilleru funguje tak, že loď vjede nahoře či dole do velké vany - kesonu a vytahuje se nahoru či spouští dolů i s vodou šikmo pomocí protizávaží. Samozřejmě, že pohon mechanismů je elektrický, ale příkon motorů postačuje relativně nízký, 2 krát 90 kW. 

Šikmá dráha pro lodě je dlouhá 108,6 m, vede pod úhlem 22°, ocelový keson je vozík na 32 kolech, který má hloubku 3,2 m, délku 41,5 m, šířku 5,5 m. Pohybuje se rychlostí 0,6 m/s, tj. 2,2 km/h. Dvě protizávaží mají každé hmotnost 450 tun. Každá cesta trvá 4 minuty čistého času, spolu s vplutím a vyplutím lodi je to 20 minut. Zařízením může denně projet až 39 lodí. 

K dispozici máme údaje z r. 2004, kdy výtah obsloužil za rok 284 obchodních a 6624 turistických lodí. Na zařízení se přichází ročně podívat až 150 000 návštěvníků, což jej činí nejnavštěvovanějším objektem v Lotrinsku. 

K dispozici je několik možností návštěvy a podle toho se odvíjí i cena vstupného. Buď můžete u horní úrovně hladiny pozorovat provoz na výtahu nebo se můžete s lodí určenou pro návštěvníky výtahem svézt. Také si můžete připlatit a jet turistickým vláčkem na trase dlouhé asi 10 km podél starého i nového kanálu. Cestou uvidíte mj. staré, dnes již nečinné plavební komory a z dálky od rozdvojení starého a nového kanálu zahlédnete také plavební tunel. 

Vlastním autem je dostupné dnes již opuštěné údolí Vallée des Eclusiers se starými plavebními komorami. Tam davy návštěvníků nejsou, jen občas kolem projede turistický vláček (souřadnice parkoviště: 48°43'29.760"N, 7°11'9.530"E)

Podle:

▷ Vodní kanál Marna-Rýn - Česká Wikipedie (czech.wiki), 19. 11. 2023

Prezentace stránek - Office de Tourisme du Pays de Phalsbourg (plan-incline.com), 19. 11. 2023

Nakloněná rovina Saint-Louis-Arzviller – Wikipedie (wikipedia.org), 19. 11. 2023