Fécamp

Město na Alabastrovém pobřeží ve Francii


Fécamp je městem, které je rozloženo v ústí řeky Valmont do Lamanšského průlivu. Obklopují ho křídové útesy, které tvoří asi 140 km dlouhý pás na pobřeží a které jsou přerušeny jen na několika místech ústími řek. V nich se obvykle vyskytují města nebo vesnice. Fécamp má asi 18500 obyvatel. 

Je zajímavé, že prehistoričtí obyvatelé nesídlili v ústí řeky, ale na vyvýšeném místě nad ním. Na 21 hektarech tady odkryli archeologové naleziště, které dokazuje místní osídlení od neolitu až do doby římské. Obklopují ho zdi a příkopy 2000 m dlouhé. Našly se tu mj. dvě zlaté galské mince a bronzová sekera. 

Na život ve městě měla značný vliv legenda, jejíž původ je pozdně středovéký. Praví, že sem někdy v 1. století (nebo v 6. století podle jiné verze) na pobřeží doplul kmen fíkovníku, který nesl Kristovu krev. Relikvie přitahovala mnoho poutníků a zvyšovala pověst města - co bychom neudělali pro zintenzivnění cestovního ruchu, že?

Mnišská legenda chtěla zajistit správný výklad jména města podle slova Fici - campus, tedy tábor fíkovníku. Fécamp se ale v psaných dokumentech roku 875 uvádí jako Fiscannum, r. 990 jako Fiscannus, což jsou jen odvozeniny z germánského fisc, tedy ryba. To už stál hrad, který roku 932 založil Vilém I. Normandiský. Normandští vévodové tady sídlili až do r. 1204, kdy vévodství bylo začleněno k Francii. 

Ani podřízenost Francii a ochrana z její strany nestačily na obranu před tradičním nepřítelem - Anglií. Angličané město r. 1410 přepadli a srovnali se zemí. Od anglické okupace byl Fécamp osvobozen až r. 1449. 

Benediktinští mniši přivedli na svět nejen legendu o Kristově krvi, ale také jeden výjimečný nápoj. Likér ohnivé chuti poprvé spatřil světlo světa r. 1510 a byl to další dobrý tah ke zvýšení popularity Fécampu. V receptu byly uvedeny bylinky z východní Asie, jenže během revoluce r. 1789 se návod na výrobu likéru ztratil. Znovu ho v 19. století objevil Alexandre Legrand. Likér Bénédictine, oblíbený digestiv, se dodnes vyrábí v Palais Bénédictine. V návštěvnickém středisku si můžete výrobní proces prohlédnout. 

V moderní době si Fécamp vydobyl ve Francii pozici předního rybářského přístavu. Muži z města lovili hlavně tresky. Často vyráželi na plavby až na půl roku. Nalovené ryby konzervovali solí a ukládali na lodi a když měli loď plnou, vraceli se domů. Takto se dostávali až k břehům Kanady. Ale jen do 70. let 20. století, kdy se to Kanaďanům přestalo líbit a lov ryb ve svých vodách Francouzům zakázali. Dnes se rybářskému řemeslu ve Fécampu věnuje jen několik lidí, většina plavidel, které kotví v přístavu, jsou rekreační jachty. 

Ve Fécampu sídlí neobyčejně velký počet muzeí

V benediktinském paláci uvidíte církevní předměty ze 12. - 18. století, kvovýrobu ze 14. - 18. století, ale hlavně zařízení pro výrobu likéru. 

V městském muzeu jsou vystaveny obrazy z 18. a 19. století, dokumentace archeologie, hliněná keramika a také sklo. 

Musée du chocolat není třeba podrobně představovat. 

Museum of Arts et de l´Enfance má ve sbírkách galsko-římské předměty z dob počátků člověka ve Fécampu.

Maison du patrimonie je památkově chráněný dům ze 16. století, v němž je dnes uložen městský archív. 

Musée de Pêcheries je institucí, která shromažďuje městské sbírky. Sídlí v bývalé továrně na zpracování ryb a tématu rybářství je zaměřena hlavní expozice. Ze střešní terasy se naskýtá překrásný výhled na přístav a okolí. 

Doporučujeme další architektonické skvosty:

Radnice, budova ve stylu Ludvíka XVI., bývalý mlýn z 18. století, zřícenina bývalého knížecího paláce v areálu opatství, staré domy čp. 21 a 73 na rue Arquaise a čp. 6 na rue de la Voûte 

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1175 až 1220 ve stylu normandské gotiky. V kapli P. Marie jsou vitrážová okna ze 13. století, varhany jsou z r. 1746.

Opatství Nejsvětější Trojice: tady najdete křížovou chodbu, bývalý mlýn a věž. Do výstavby Mont Saint Michel to bylo nejvýznamnější poutní místo ve Francii. 

Kostel Saint Ètienne: má původ v 16. stoetí, věž a fasáda jsou z 19. století. Dřevěné socha a kazatelna jsou ze 17.-18. století. 

V redakci doufáme, že se nám někdy v budoucnu podaří tento stručný text rozvést a informace převzaté z průvodců a z Wikipedie řádně prověřit.  

Doporučujeme návštěvu vyhlídkového místa Cap Fagnet nad městem. 

Pláž ve městě je oblázková. 


Podle:

Fécamp – Wikipedie (wikipedia.org), 14. 1. 2024

Williams, N. a kol. (2009): Francie, průvodce Lonely Planet, český překlad Svojtka, Praha, s. 282



Umístění

GPS souřadnice

49°45'36.104"N, 0°22'24.027"E

Adresa

Fécamp 76400

Google Maps | Mapy.cz

Nadmořská výška
0 m.n.m. - 120 m.n.m.
Základní číselné údaje
Město Fécamp má asi 18 500 obyvatel.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst Fécamp. Jezdí sem přímé spoje např. z Le Havre nebo jen z blízké přestupní stanice Bréauté - Beuzeville, kam jezdí vlaky mj. z Paříže nebo Rouenu. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do města Fécamp se dostanete např. linkou 24 z Le Havre. 

Příjezd osobním autem, parkování

Ve městě se obecně špatně parkuje. Čím blíž k moři, tím hůř. Lepší situace bývá večer, kdy od pláží odejdou návštěvníci. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Přiznáváme, že se nám situaci nepodařilo při návštěvě Fécampu zmapovat. 

Přístup pěšky

Doporučujeme návštěvu infocentra 49°45'37.850"N, 0°22'24.036"E, kde jsou k dispozci místní mapy. 

Doporučujeme pěší putování po útesech po stezce GR 21 s přespáváním v kempech. Začít může např. v Tréportu a skončit v Le Havre (celkem 180 km). Nevyzkoušeli jsme to, ale má se jednat o výjimečný zážitek. Stezka GR 21 vede těsně okolo parkoviště. 

Příjezd na kole, parkování kol

Město Fécamp a okolí není příliš nakloněno cyklistům. Cyklostezky pro běžný provoz na pobřeží, jinde ve Francii běžné, ve Fécampu nejsou. Ale existuje tady výjimka, cyklotrasa Véloroute du Lin značená jako V 304, která vede z Pourville-sur-Mer do Fécampu velkým obloukem "vnitrozemím" z větší části po tělesech zrušených železničních trati. Je dlouhá 75 km. Neznáme cyklistu, který by ji zkusil, ale pravděpodobně se jedná o zajímavý zážitek. 

Poznámky pro vozíčkáře

Přiznáváme, že se nám situaci nepodařilo při návštěvě Fécampu zmapovat. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu