Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Bohunicích

V Brně-Bohunicích, městské části, která je známa především z dálky viditelným panelákovým sídlištěm, najdeme unikátní památku, kapli sv. Cyrila a Metoděje, která při stavbě sídliště unikla zbourání, ale ocitla se mezi výškovými domy, kde se od té doby krčí v jejich sevření. 

Kaple je ale unikátní i díky svému vzniku. Nechala ji totiž r. 1871 postavit obec a občané koupili vnitřní vybavení. Od roku 1880 bylo dovoleno v ní sloužit i mše svaté. 

Rok 1892 se nesl ve znamení velké události, kdy po obci chodil správce školy a další občan Viktor Šmíd a vybíral peníze pro koupi nového harmonia. Ne všichni, kteří předtím na schůzi slíbili, že peníze dodají, je opravdu poskytli. Nakonec sbírku doplnily obecní peníze a harmonium bylo pořízeno. 

Roku 1893 do Bohunic přichází nový kněz a místní rodák František Tošnar, což občané v té době pojali jako velmi slavnostní událost s výzdobou domů a oficiálním přivítáním. 

Roku 1916 byl v kapli zrekvírován zvon pro válečné účely. Ale už roku 1917 měla kaple zvon nový. 

Když byla zřízena starolískovecká farnost (Starý Lískovec je místní část Brna na západ od Bohunic), občané chodili od r. 1926 na bohoslužby do tamějšího kostela a v kapli se konaly slavnostní mše jen 5.7. na svátek slovanských věrozvěstů. 

Až do 70. let 20. století si Bohunice, ačkoli byly již součástí Brna, zachovávaly venkovský charakter. Zlom přinesla výstavba panelákového sídliště. Celé historické centrum obce bylo zbouráno, kaple sv. Cyrila a Metoděje také měla být zdemolována. Zachránili ji pracovníci Odboru kultury Národního výboru města Brna a památkáři, kteří ji zařadili na Seznam památek, které je třeba zachovat. Kaple sice stála, ale poškodil ji stavební ruch v okolí a otřesy půdy od projíždějících nákladních aut. Po výstavbě sídliště chátrala. R. 1972 v ní komunisté zakázali sloužit mše. 

Nové vedení městské části se po r. 1990 rozhodlo pro záchranu stavby a nechalo ji opravit r. 1992. R. 2002 dostala kaple nový zvon, který váží 61,5 kg. Další úpravy interiéru i vnějšího vzhledu proběhly r. 2013. Užívatelem dnes je starokatolická církev. Na seznamu kulturních památek kaple dnes není, ale může posloužit jako zajímavý příklad události ze 70. let a toho, jak tehdejší vládnoucí skupina brutálně zničila jedno venkovské centrum a nechala místo něj jen osamocené svědectví. 

Podle:

Crha, A. (2014): Z historie Bohunic, vyd. Jitka Crhová, s. 169