Jezuitská kolej v Olomouci

Olomouc je významným střediskem vysokého školství. Jeho tradice sahá až do 16. století. Předchůdkyní dnešní Univerzity Palackého byla jezuitská kolej na dnešním náměstí Republiky. Souvisely s ní další budovy: kostel Panny Marie Sněžné, samotná školní budova, konvikt pro ubyování studentů, kaple Božího Těla a seminář sv. Františka Xaverského. 

Dějiny jezuitské koleje v Olomouci začaly rokem 1565, kdy byl novým biskupem zvolen Václav Prusinovský. Ten při zvolení musel slíbit, že ve městě založí kněžský seminář. Proto už r. 1566 povolává do Olomouce jezuity, kteří tady zřizují řádový dům (jezuitskou kolej) a získávají kostel sv. Františka s klášterem. Dostali právo udělovat univerzitní hodnosti. Biskup se je snažil podporovat i finančně. Prvním rektorem se stává Španěl Hurtado Pérez. 

Prusinovského následovník Jan Grodecký získal pro školu od roku 1573 od císaře Maxmiliána II. oprávnění udělovat univerzitní tituly. Od tohoto roku probíhala ve škole výuka bohosloví, od roku 1576 se učila filosofie, od r. 1667 církevní právo, od r. 1679 světské právo a od r. 1753 medicína. 

Ke zvlášť významné události dochází roku 1578. Papež nechává zřídit zvláštní papežský seminář Collegium Nordicum pro země na sever od Alp. Působnost školy tak zahrnovala Moravu, Polsko, Maďarsko, Slezsko, rakouské země, Německo, Skandinávii a východní Evropu. Školu opouštěli vysoce vzdělaní katoličtí kněží i laici, kteří se vraceli do svého rodného působiště a hájili zájmy církve. Spolu s tím se jezuitům dařilo také likvidovat konkurenci. Biskup Stanislav Pavlovský si r. 1582 vynutil uzavření protestantské školy v Olomouci. R. 1622 po bitvě na Bílé hoře jezuité získali výhradní monopol na vzdělávání v Českých zemích. První doktoři teologie vyšli z olomoucké školy r. 1596, v pozdějších letech tady studoval i Jan Sarkander. 

Jezuité a teologové vládli nad univerzitou až do r. 1679, kdy došlo ke zřízení právnické profesury, a pak definitivně r. 1766, kdy se stal rektorem Johann Heinrich Bosenselle. Již 4 roky předtím nesměla univerzita používat v přívlastku slova "Tovaryšstva Ježíšova". Dodejme, že jezuity jako řád zrušil papež Kliment XIV. r. 1773. 

Budova koleje byla postavena v l. 1718 - 22. Autora projektu neznáme. Křídla objektu obklopují spolu s kostelem P. Marie Sněžné dvě nádvoří. Objekty stojí částečně na skále, což lze vidět ve sklepích tvořených cihelnými valenými klenbami. Průčelí jsou členěna pilastry. Okna jsou zdobena nadokenními římsami, které jsou rovné nebo zvlněné. Východní štít jižního křídla je plasticky provedený se štukaturami andělíčků a s rostlinnými dekorem. Dispozice všech křídel je dvouosá. V přízemí se dochovala štuková výzdoba původního vstupu. Také se dochovala tzv. přijímací místnost s pískovcovými hlavicemi sloupů. Ve vstupu do prostoru pod schodištěm v přízemí, který přiléhá k sakristii kostela P. Marie Sněžné, se dochovala původní barokní dveřní záruběň s panty. 

Původně barokní objekt není veřejnosti přístupný. Slouží potřebám vojenského archívu. 

Viz též heslo kašna Tritonů. 

Podle:

bývalá jezuitská kolej - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 13. 7. 2024

Jezuitská kolej (Olomouc) – Wikipedie (wikipedia.org), 13. 7. 2024