Abbaye Saint Magloire de Léhon

Klášter na břehu řeky Rance na severu Bretaně


Na jižním okraji města Dinan najdeme při řece Rance pozoruhodný klášter, jeden ze dvou, které se dochovaly v Bretani. Opatství založili benediktinští mniši v 9. století. 

Písemné prameny ze 17. a 18. století popisují osobnost sv. Magloira. Měl to být žák biskupa z Dol-de-Bretagne, svatého Samsona. Jeho žákem byl i svatý Suliac, Magloirův bratranec. Ten vlastnil panství na ostrově Sark (ostrov Sark je malým kouskem pevniny mezi dnešními brtitskými ostrovy Jersey a Guernsey blízko francouzských břehů). Svatý Magliore na ostrově Sark postavil klášter, ale pozemek měl poblíž kláštera Saint-Suliac (vesnice jižně od Saint-Malo na pravém břehu Rance). Dva světci si půdu vyměnili s podmínkou, kterou si Magliore vymínil: Pokud bude po jeho smrti jeho tělo převezeno na kontinent, každý si vezme zpět svůj majetek. Magliorovy ostatky byly ze Sarku převezeny do Lehonu r. 851. Pak tady byl postaven první klášter - ze dřeva. 

Roku 910 se u řeky Rance objevili útoční Vikingové a mniši prchli do Paříže. Ostatky sv. Magliora vzali s sebou. V dnešní francouzské metropoli si vystavěli nové opatství. Na vypleněné a zpustošené opatství v Léhonu se ale po čase vrátili, kolem r. 1008 ho přestavěli. Ale z tehdejších budov se nedochovalo nic. 

Legenda o vzniku kláštera hovoří toto:  

Šest mnichů z Walesu přišlo na břeh řeky Rance. Toužili se tady usadit, ale neměli svůj pozemek. Modlili se, aby jim některý ze šlechticů svoji půdu daroval. Učinil tak Nominoé, který si ale za podmínku daru vymínil, že mu mniši najdou ostatky bretoňského světce. Jeden z mnichů dostal nápad ukrást ostatky sv. Magliora pohřbeného na ostrově Sark. To učinili, legenda nehovoří nic o tom, jak se mniši na Sark dopravili a jakou technikou hrob vykradli. Po cestě prý Magliore obšťastnil mnichy náhlou úrodou plodů na jabloni, pod níž znavení zloději odpočívali. Nicméně půdu od šťastného Nominoé dostali.

Tak kdož ví, co je pravda. 

Opatství bylo přestavěno na přelomu 12. a 13. století. Bylo podřízeno diecézi Saint-Malo a farnost patřila k Dinanu. Od r. 1093 bylo opatství Saint-Magliore podřízeno opatství Marmoutier. Listinu o tomto vztahu podepsal franský král Filip I. 

Během 12. a 13. století opatství značně zbohatlo a tento proces trval i v pozdějších dějinách. Například r. 1278 se mnichem stal Jindřich II. d´Avaugour, který po ovdovění věnoval klášteru veškerý svůj majetek. Ale mniši všeobecně s nabytým majetkem dokázali dobře hospodařit. 

Samozřejmě, že se tady projevovala blízkost nepřátelské Anglie. Například roku 1359 blízký hrad Léhon i město Dinan oblehl vévoda z Lancasteru se svým vojskem. 

Občas docházelo ke sporům mezi farníky a majitelem hradu. Například z r. 1495 existuje soudní záznam z Rennes, v němž si obyvatelé Léhonu stěžují na skutečnost, že jim majitel hradu nařídil účastnit se strážní služby. Kupodivu uspěli. 

Novici přijímaní do kláštera odevzdávali své majetky, klášter bohatl a předčil v tomto ohledu všechny řeholní komunity v okolí i ostatní benediktinské kláštery široko daleko. Dokonce z r. 1644 se zachovala listina, v níž je zapsáno, že mniši se stávají majiteli zříceniny hradu na blízkém kopci. Daroval jim ji královský rada Charles Bruslart. To nebyl jen symbolický dar. Ve zřícenině se tou dobou nedalo bydlet, ale listina stanovila, že veškerý stavební materiál získaný z její demolice patří klášteru. Z dalších let existují dokumenty, podle kterých můžeme usuzovat na hospodářské úspěchy mnichů, například známe zápisy o stavu mlýnů v klášterním majetku. To už dávno klášter nebyl opatstvím, ale převorstvím. 

Roku 1720 ale král Ludvík XV. vydává příkaz ke zrušení převorství. V následujícím období úředníci sepisovali listiny související se zrušením. Samozřejmě, že šlo hlavně o majetky, ale není jasné, proč to trvalo celé dvě generace. Posledních šest mnichů opustilo Léhon roku 1767. 

Během revoluce r. 1792 byl klášter prodán soukromé osobě. Tou byl Joseph Bulourde, který zde žil 30 let a pak budovy prodal jedné anglické rodině. Další využití kláštera bylo prozaické - pivovar, továrna na výrobu plachet, přádelna. Až r. 1885 se k památce dostávají restaurátoři a začínají budovy opravovat. Radnice v Léhonu nechala opravit starý opatský kostel. Celkové opravy kláštera byly dokončeny až r. 1956. 

Klášterní kostel se nachází jižně od křížové chodby a má zvláštní vchod. Byl postaven v l. 1190 - 1210. Má jednu velkou loď se žebrovými klenbami. Je dlouhý 38 m, světlá výška činí 28 m. Fasáda je tvořena mj. četnými rizality a jsou na ní nápadné opěráky. 

Sakristie v minulosti sloužila jako rodinná kaple. Pochází ze 14. nebo 15. století. Zdobí ji štíhlé sloupy s hlavicemi s rostlinnými motivy. 

Podél severní stěny chóru jsou umístěny nápadné partery zhotovené z vyřezávaného a mlovaného dřeva. Pocházejí ze 16. století. Jsou zdobeny malovanými panely s portréty církevních představitelů, kteří základali řeholní komunity. Partery na jižní stěně chóru pocházejí až z 19. století. 

Křtiltelnice kruhového tvaru u vchodu je zhotovena z kamenného monolitu. Pochází ze 13. století. Je zdobena oblouky, které znázorňují palmy a dubové či vinné listy. 

Velmi zajímavými artefakty je osm kamenných ležících postav (náhrobníků) uvnitř lodi, například krásná žena, která byla zhotovena ve 13. století. Druhá postava ženy pochází z 15. století. Oběma je společná skutečnost, že je pokazili špatnou úrovní své práce restaurátoři v 19. století. Ale třeba náhrobek Jeana IV. de Beaumanoir má slabou uměleckou kvalitu už od původního autora ze 2. pol. 14. století. Tehdy si místní šlechta nemohla dovolit zaplatit špičkové umělce, protože všechny finance jim odčeprávala válka o bretaňské dědictví. 

Pozornost si rozhodně zasluhují vitrážová okna vyrobená v l. 1260 - 70 pravděpodobně v dílně mistra Richarda vTours. 

Varhany jsou známy od konce II. svěštové války. Nejdříve je věnovala rodina Luquet ze Saint-Germain k využití ve své diecézi, takže se dostaly do semináře v Aubenas. V letech 1952-53 je opravil a rozšířil Athanase Dunand. Přes několik dalších umístění se roku 1996 dostaly až do Léhonu. V té době už opět potřebovaly opravu, kterou provedli varhanáři pánové Laval a Levercier. 

Křížová chodba o rozměrech 26,2 x 20,4 m byla zcela přestavěna v 17. století. Kolem ní stojí budovy konventu, na východě jsou to kapitulní síně a ložnice. V přízemí se tady nyní nachází recepce a muzeum. V nejvyšším patře si můžete prohlédnout zajímavou půdní konstrukci ve tvaru lodního trupu. 

Refektář z první čtvrtiny 13. století (společná jídelna mnichů) se v Léhonu zachoval podobně jako v opatství v Beauportu. Původní je ale jen severní a jižní stěna. Trojlístkové kružby na severní fasádě shlížejí do zahrad na břehu řeky Rance. Místnost má rozměry 24 x 8 metrů. Je zaklenuta kazetovou klenbou, která je nesena masívními trámy. Skleněnou střechu refektáře vytvořil mistr Gérard Lauder r. 1991. 

Kolem kláštera existovaly hospodářské budovy, většina z nich stojí dodnes, ale nejsou zahrnuty do dnešního návštěvnického okruhu, neboť je vlastní soukromé osoby. Jedna z budov slouží jako radnice. Na západě se tak nachází starý penzion, ošetřovna a vrátnice, mlýn a lisovna. 

Pokladnici opatství tvoří soubor památek: ostatky svatého Magliora v relikviáři, dřevěná socha sv. Magliora ze 14. století, hedvábný ornát zdoběný květinami, štóla a kalichový závoj z 18. století. 

Klášterní zahrady na východ a sever od křížové chodby na břehu řeky Rance přístupné pro veřejnost jsou. 

V klášteře je možno navštívit muzeum, které prošlo r. 2009 velkou rekonstrukcí. Uvidíte v něm např. knihy - staré svazky z klášterní knihovny z roku 1713 a pak z 19. století. Uvidíte také staré litografie znázorňující Léhon, již zmíněnou sochu sv. Magliora a soubor starých románských hlavic z křížové chodby původního opatství. 

Poblíž kláštera je u dolního parkoviště možno navštívit letní koupaliště


Podle:

Opatství Saint-Magloire de Léhon - Wikipedie, otevřená encyklopedie (wikipedia.org), 12. 3. 2024

Abbaye ou Monastère Saint-Magloire de Léhon (Côtes-d'Armor) (infobretagne.com), 12. 3. 2024




Umístění

GPS souřadnice

48°26'31.441"N, 2°2'17.790"W

Adresa

Rue de l´Abbaye
Léhon
Dinan 22100

Google Maps | Mapy.cz

Nadmořská výška
10 m.n.m.

Přístup

Příjezd vlakem

Z České republiky se nejdříve musíte dostat do Paříže. Pak jeďte do žst Dol-de-Bretagne (buď s přestupem v Rennes nebo přímým spojem), zde přestupte na jiný vlak a vystupte ve stanici Dinan

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte z centra Dinanu do zastávky Les Pommiers.

Příjezd osobním autem, parkování

U kláštera je možno vůz nechat na dvou parkovištích, dolní je u koupaliště, horní u tenisového klubu). Na jednom z nich je dovoleno přenocovat s karavanem.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Na parkoviště u koupaliště se autobus pravděpodobně nevejde, jeďte k tenisovému klubu, kde můžete i nocovat s karavanem. 

Přístup pěšky

Z centra Dinanu vede do Léhonu podél řeky Rance turistická stezka. 

Příjezd na kole, parkování kol

Z centra Dinanu vede ke klášteru po opačném břehu řeky Rance cyklotrasa. Na "správný" břeh přejedete těsně u kláštera. 

Poznámky pro vozíčkáře

Klášter je jen částečně přizpůsoben pro návštěvu vozíčkářů. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu