Kostel Saint-Malo v Dinanu

Kostel Saint-Malo v Dinanu je jedna z nejmohutnějších a nejokázalejších staveb na území města, které je proslulé především malebným centrem, v němž stojí desítky hrázděných domů. . 

První kostel St. Malo stál za hradbami středověkého města v místě, kde je dnes kaple Saint-Joachim v ulici Flaud severně od centra. Při válkách v l. 1465-91 se bretaňský vévoda František II. obával toho, že francouzská armáda obléhající město kostel použije jako základnu k útoku. Nařídil kostel zbořit a místo něj postavit jiný uvnitř hradeb. Bretaň válku s Francií prohrála v bitvě u Saint Aubin du Cormier a město pak rychle kapitulovalo. Vlády v něm se ujal Jean II. de Rohan, první bretaňský baron, ale spojenec Francie. Vládl v letech 1488-1516. V té době převzal projekt nové stavby, financoval nákup pozemků i práce na stavbě. Toužil po vévodské koruně a současně chtěl, aby v kostele byl pohřben, aby zde byl jeho erb vytesaný do kamene a přítomen ve vitrážových oknech. 

Základní kámen byl položen v květnu 1490. Část materiálu stavbaři získali ze zrušeného kostela za hradbami, část žuly lámali v nedalekých lomech. Již r. 1491 mohla být na část kostela položena došková střecha. Podle zápisů z r. 1505 víme, že na stavbu nastoupil nový zednický mistr Jehan Lemaitre, který odjel do Coutances, aby si tam prohlédl nedávno dokončeneý kostel a inspiroval se k dokončení horní části chóru kostela. 

R. 1508 převzala financování vévodkyně Anna a pak dokonce král Ludvík XII. Přispívali i věřící, což umožnilo dokončení stavby, ale zvonice (bez věžičky) byla dokončena až r. 1517. Severní kaple byly postaveny až roku 1549. Pak se práce vzhledem k nedostatku peněz, válečným událostem a vzhledem k okupaci Dinanu zastavily. Velké arkády lodi jsou zazděny, boční kaple ještě neexistovaly. Šlechtické rody přebíraly jednotlivé kaple a umisťovaly do nich své erby. 

Triumfální veranda na straně Grand Rue byla postavena v l. 1613-30. Žulu stavitelé dovezli z lomu v Languedias. 

Roku 1727 do stavby zasáhl architek z nedalekého Saint-Malo M. Datour, který hlavní loď snížil o 3,6 m a nechal postavit tři opěrné pilíře. 

Písemný pramen z roku 1775 uvádí, že při bouři bylo zničeno velké vitrážové okno. Pak s rokem 1789 přišla Francouzská revoluce.

Tehdy se v kostele nesloužily mše. Uvnitř se konal obilní trh a byli tady ustájeni koně. Vešlo se sem i divadlo a jindy tady bydleli vojáci.  Kostel chátral. Střechou tekla dovnitř dešťová voda, některá okna byla rozbitá. Část stavby napadl břečťan. 

Objevovaly se různé návrhy na rekonstrukci. Kostel byl sice r. 1803 obnoven pro bohoslužby, ale obec nemohla dát k dispozici obrovskou sumu peněz od 10 000 franků odhadovaných na opravu po 50 000 - 200 000 franků potřebných pro stavbu nové lodi. Nakonec se sešlo peněz dost. Složily se dohromady sumy od státu, obce i z darů farníků. V letech 1855-65 tak mohlo proběhnout dokončení stavby lodi a západního portálu. Projekt nakreslili a spočítali architekti Alphonse Guépin a Charles Aubry. 

Kostel má velkorysé rozměry 76,5 x 44,1 m. Až budete uvnitř, můžete pozorovat různé architektonické detaily. K nim rozhodně patří bohatost výzdoby, která svědčí o tom, že v době vzniku kostela byl Dinan velmi bohatým městem. Ze stavebních prvků si určitě povšimněte různých typů svorníků. Symbolizují například svaté plátno darované Bohem a nesené anděly, trnovou korunu, sedm smrtelných hříchů nebo různé postavy. Odborníci se domnívají, že v jednom ze svorníků (7 hříchů) je zobrazen bretaňský vévoda jako ďábel a Jean II. de Rohan jako Bůh. 

Ve věži se dochovaly 4 zvony, z nichž 3 dnes pracují na elektrický pohon. 

Až vaše oči spočinou na oknech, určitě si můžete detailně všimnout jejich výzdoby. Skládá se z volut ve tvaru plamenů, měchů a skvrn, které jsou typické pro dobu vrcholné a pozdní gotiky. 

V interiéru najdete dvě křtitelnice, první je nalevo od hlavního vchodu do lodi. Vytvořili ji místní sochaři Bouchet a Delaun. Druhá - osmiboká žulová nádrž z 15. století  - se nachází v jedné ze severních kaplí ambitu. Většina interiérového vybavení byla zničena nebo rozkradena v revolučních letech. Betlém namaloval až v letech 1952 - 67 umělec Yves Floch (1906-90). Kostel disponuje dvěma varhany. 

Pokud shrneme předchozí výklad, pak víme, že celá východní část (chór a příčná loď) pocházejí z 15. a 16. století z období pozdní gotiky, triumfální veranda na straně Grand Rue je renesanční ze 17. století. Boční lodě byly postaveny v 19. století. Mají novogotický interiér i exteriér. Zvonice nebyla nikdy dokončena, i když příprava na ni ano. Sloupy, které ji měly podpírat, jsou silně naddimenzovány a mají průměr 3 metry. Dnes slepě ční do prostoru okolo nízké stříšky nad kostelem. 

Podle:

Informační tabule před vchodem do kostela, červenec 2023

Kostel Saint-Malo v Dinanu - Wikipedie, otevřená encyklopedie (wikipedia.org), 16. 3. 2024