Eisenes Bett

Řeka Dyje je tokem, který přivádí vodu krajině jižní Moravy a Dolního Rakouska. Má dvě zdrojnice. První se jmenuje Deutsche Thaya (Rakouská Dyje), která pramení u obce Schweiggers v Rakousku mezi Zwettlem a Českými Velenicemi, druhá nese název Moravská Dyje. Její pramen se nalézá mezi Třeští a vesnicí Pavlov. Obě zdrojnice se stékají ve městě Raabs an der Thaya.

Spojená Dyje několikrát překračuje státní hranici. U Znojma opouští kopcovitou krajinu Českého masívu a vtéká do krajiny Karpat, v tomto případě v jihomoravském Dyjskosvrateckém úvalu. 

Jihomoravská a dolnorakouská sídla potřebují vodu pro zemědělské a průmyslové provozy i vodu pitnou. K tomu jim slouží několik vodních kanálů, pro které je Dyje zdrojem životodárné kapaliny. 

Jeden z nich odbočuje z Dyje vpravo nad jezem v obci Krhovice na říčním kilometru 117,7. Jedná se o jeden z nejstarších umělých vodních toků na území Moravy. Podle některých zdrojů byl v provozu již roku 1302. Tehdy byl podstatně kratší než dnes, napájel jen několik mlýnů a jeho tok se brzy vracel do Dyje. Od 16. století napájel i rybníky  u Jaroslavic a ve 30. letech 19. století byl prodloužen tak, že se stal hlavním přivaděčem vody pro rakouské město Laa an der Thaya, hlavně jeho dva mlýny. Délka umělého vodního toku je 30 km. Pod Laa u Hevlína se kanál vlévá zpět do Dyje. 

A nyní k pojmenování. Mezi místními a v dostupných zdrojích se vodní kanál nazývá různě. Setkáte se s názvy Krhovicko-jaroslavický náhon, Mlýnská strouha, Dyjskomlýnský náhon, dokonce se používá i název Stará Dyje. 

Abychom pochopili geografickou zajímavost, kvůli které vznikl tento článek, musíme si vyložit základní fakta o rakouské říčce Pulkau (Pulkava). 

Pulkau pramení u vesnice Ludweishofen. Její tok se zpočátku vine mezi kopci v zaklesnutých meandrech, od města Pulkau začíná regulovaný napřímený úsek. Celková délka toku říčky Pulkau je 61 km. Značným problémem pro čistotu Pulkau je činnost chemické továrny na výrobu kyseliny citronové a dalších produktů společnosti Jungbunzlauer Austria AG v Pernhofenu, což je na katastrálním území města Laa. Továrna měla v minulosti zásadní vliv na (ne)kvalitu vody v Dyji a v nádržích Nové Mlýny. Stav se zlepšil po r. 1988, kdy rakouská strana v Pernhofenu vybudovala čističku odpadních vod. Současná situace není naší redakci známa. 

Když se prodlužoval Dyjskomlýnský náhon tak, aby vedl přes Laa, bylo zřejmé, že projektanti se budou muset vypořádat se skutečností, že jeho trasu křižují dva větší vodní toky. Jedním z nich je říčka Pulkau. Projektanti Pulkau překlenuli akvaduktem. 

Mimoúrovňové křížení Pulkau a Mlýnské strouhy se nachází na území města Laa an der Thaya, na okraji lesa asi 3,5 km téměř na západ od centra a 270 m od státní hranice. Jen pro úplnost dodáváme, že Dyjskomlýnský náhon teče nahoře, Pulkau dole. 

Akvadukt je vhodným místem pro návštěvu zarytých fanoušků techniky, jinak vypadá vcelku všedně a nefotogenicky. V okolní krajině není žádný další návštěvnicky zajímavý objekt, a tak není divu, že lokalitu v totální rovině protkané přímými cestami v němčině zvanou Eiseness Bett téměř nikdo z turistů nenavštěvuje. 

Za běžných okolností se ani říčka Pulkau ani kanál nedá přejít "suchou" nohou. Upozorňujeme, že proud v kanálu je dost silný. 

Podle:

Dyjsko-mlýnský náhon - (cesko.wiki), 14. 4. 2024

Dyjskomlýnský náhon - Povodí Moravy (pmo.cz), 14. 4. 2024

TV-ADams | Mlýnská strouha (Dyjskomlýnský náhon) (wz.cz), 14. 4. 2024