Kostel Saint-Vincent v Saint-Malo

Město Saint-Malo na severu Bretaně patří mezi nejvyhledávanější turistické magnety Francie. Čemu vděčí přístavní sídlo takové popularitě?

Je to především úchvatná poloha na poloostrově a současně na pravém břehu řeky Rance. Mořské pobřeží u Saint-Malo je pověstné svými dlouhými plážemi. Turisty přitahuje velké množství historických památek a hradbami malebně izolované historické centrum, kde najdete stavby od románského slohu po modernu. Návštěvníky zajisté také láká povědomí o tom, že Saint-Malo, v 17. století největší přístav ve Francii,  zbohatlo díky podpoře pirátů. Zdejší korzáři měli od krále oficiální právo napadat cizí lodě. Rozvoj města málem zastavily boje za II. světové války, kdy 80% budov bylo zničeno, ale francouzští architekti dokázali městu promyšleným způsobem vrátit dřívější lesk. 

Kostel svatého Vincence v Saint-Malo byl postaven takřka ve středu historického města. Svatý Vincenc byl jáhnem v Zaragoze (dnešní Španělsko). Byl umučen na počátku 4. století. 

Prvním dokumentem, o nějž se historici mohou opírat, je listina z r. 816, která dokládá existenci biskupa v Alet, což je dnes část čtvrti Saint-Servan jižně od historického centra. Z r. 1145 pochází listina, v níž je zmíněn kostel v Saint-Malo de l´lle. Až do r. 1790 tu bylo středisko diecéze. V polovině 12. století byla postavena románská katedrála a augustiniánský klášter. Ve 13. století byl přistavěn gotický chór, r. 1461 jižní loď a v 16. století tři kaple v ambitu.

Zcela mimořádná událost se v katedrále udála 16. května 1535. Dostavil se sem Jacques Cartier (1491-1557) a jeho muži pro požehnání před druhou průzkumnou cestou do Kanady. Ano, tento muž svými objevy ve službách francouzského krále významně přispěl k dělení Nového světa mezi námořní velmoci. V kostele je pochován. 

V l. 1595 - 1630 byla podle plánů Thomase Poussina přistavěna severní loď a další kaple. 

Po francouzské revoluci kostel v l. 1791 - 1801 neplnil duchovní poslání. R. 1802 bylo v Saint-Malo zrušeno biskupství. 

Významnou osobou byl Jean-Marie de la Mennais (1780-1860), který v pozici kaplana založil a vedl místní vzdělávání. 

Roku 1860 byla dokončena novogotická věž. 

9.-14. srpna 1944 spojenci bombardovali město a katedrálu silně poničili. Téměř všechny střechy na ní přestaly existovat, varhnanní kruchta a sakristie vyhořely. R. 1947 začala poválečná obnova města. Katedrála byla znovu otevřena až r. 1972.

Varhany byly v kostele umístěny už v 18. století, další pak od r. 1846, kdy byla prováděna novogotická úprava kúru, do r. 1980. Od té doby kostel disponuje současnými varhany. 

V kostele uvidíte několik pozoruhodných moderních uměleckých děl. 

Nejstarší sochou v interiéru je P. Marie v ose severní lodi. Socha Notre-Dame de Bon-Secours (od Velké brány) nese všechny znaky pozdně gotické práce. Má strnulý výraz a nepříliš propracované záhyby šatů, ale je krásná. V jedné ruce drží Ježíška, druhou hladí ptáčka. 

Obraz - triptych Apokalypsa (v modrých tónech) vytvořil současný umělec Augustin Frison-Roche.

Hlavní oltář byl vysvěcen roku 1991. Společně ho z bronzu vytvořili dva umělci, malíř Arcabas a sochař Ettien. 

Oltář kaple Nesvětější svátosti vytvořil z drahých kovů umělec gruzínského původu Goudji, který se r. 1969 oženil s Francouzkou Katherinou Barsacqovou, díky níž se mohl ze SSSR r. 1974 odstěhovat do Francie a zde svobodně tvořit. 

Podle:

Historie - 50 let od obnovení katedrály Saint-Malo (cathedralesaintmalo.fr), 23. 4. 2024