Zřícenina hradu Guildo

Guildo je dokonalým příkladem hradu vystavěného ve strategické poloze. Vítejte na severu Bretaně, v ústí řeky Arguenon do moře. Podíváme se na dějiny i současnost stavby, její rozkvět i destrukci i současné využití. 

Poloha hradu byla zvolena záměrně na břehu nálevkovitého ústí řeky, které umožňovalo kontrolu nad pozemními komunikacemi i nad plavbou lodí v moři. 

Ze studií pylu v půdě víme, že krajina ve středověku v Bretani vypadala jinak než dnes. Překvapivě množství orné půdy bylo vyšší. Lidé pěstovali hlavně žito, pohanku, fazole a konopí. Vzhledem k nízkým hektarovým výnosům potřebovali ke své obživě podstatně větší rozlohu půdy než dnes.

První doloženou stavbou na břehu moře bylo v 11. století na severu areálu dnešního hradu vrchnostenské sídlo se stájí a na jihu hospodářský dvůr. Vše bylo pravděpodobně obehnáno příkopy s palisádami. Materiálem pro stavbu bylo dřevo a hlína. Stavební prvky z tohoto období se nedochovaly téměř žádné. 

Ve 13. století přichází zásadní proměna. Místo je srovnáno se zemí a je tu postaven kamenný hrad. Okolo stavby byl vyhlouben nový příkop. Půdorys hradu měl tvar čtyřúhelníku s věžemi na okrajích a s dvouvěžovým vstupním objektem. Obydlí šlechty, nepochybně vysoce postavené osoby, má vysokou architektonickou hodnotu. Je zdobeno vitrážemi, dekoracemi a barevnou omítkou. Budovy a kaple jsou uspořádány kolem nádvoří. 

Během válek o bretaňské dědictví v l. 1341-1364 byl hrad zpustošen, obyvatelé jej na nějaký čas opouštějí. Na konci 14. století jej kupuje (pravděpodobně) Charles de Dinan. Kompletně hradj přestavuje. K západní obvodové zdi připojil přístavky pro služebnictvo. Východní křídlo a hradní věž sloužilo k bydlení. Majiteli sloužila i kaple, nová velká síň a kuchyně, vše opět uspořádáno kolem velkého nádvoří. Tato dispozice s cisternovou studnou uprostřed se dodnes zachovala. 

V polovině 15. století je vlastníkem hradu žena - Françoise de Dinan. Měla v životě velké štěstí, neboť zdědila majetek hned několika bretaňských rodin a provdala se dvakrát, vždy za bohaté muže - Gillese de Bretagna a Guye XIV. de Laval. Byla také guvernantkou a učitelkou Anny Bretaňské. 

Tato žena nechala na hradě provést řadu stavebních úprav, například vystavěla velký vrchnostenský sál. Za jejího života hrad a okolí vzkvétalo. Po její smrti r. 1499 panství přechází na rodinu Lavalů, ale nikdy již dřívějšího lesku nedosáhlo.

Jedna z nejbohatších žen Evropy Anna Bretaňská, dvojnásobná francouzská královna (životopis např. zde) umírá r. 1514, čímž končí nezávislost Bretaně a její území je spojeno s Francií. Na hradě Guildo se období válek o bretaňské dědictví projevilo velkouí destrukcí stavby. Zmizela vstupní brána, budovy hospodářského zázemí, konírna, kovárna i velký sál. Věž a obytné části vyhořely. 

Na začátku 16. století byl hrad sice ještě obnoven, ale v náboženské  válce protestantského francouzského krále Jindřicha IV. proti katolickému guvernérovi Bretaně, vévodou z Marcoeuru v l. 1588-1598 byl opět poškozen. Novinkou bylo používání děl v bitvách, na což reagovali majitelé výstavbou palebné terasy. Od 17. století je Guildo opuštěno, stává se zříceninou, kterou obyvatelé v okolí používají jako zásobárnu stavebního kamene. 

Roku 1981 se zřícenina stává mejtkem departmentu Côtes d´Armor, roku 1995 tady započal rozsáhlý archeologický průzkum. Záchranné práce probíhaly do roku 2013. 

Archeologové před započetím prací předpokládali, že hrad vznikl na počátku 15. století, nálezy ale sahaly až do 11. století. Byly tak bohaté, že poopravily všeobecně přijímané názory na středověké dějiny. 

K nejvzácnějším nálezům patří dýka lučištníka ze 14. století, obrovské množství koňských podkov nesrovnatelné s žádnou jinou lokalitou, 100 000 keramických střepů. Bylo mj. identifikováno, že obyvatelé hradu používali mléčné výrobky z Normandie a oleje ze Španělska. Vzásným nálezem byl fragment italské kameninové desky. 

O úloze hradu jako střediska dálkového obchodu svědčí nálezy mincí vyrobených v Anglii, Portugalsku, Španělsku a dokonce i v Mexiku. Důkaz o hradu jakožto správním středisku existuje v podobě nálezu bronzové pečetní matrice, která umožňovala reliéfní otisk voskem. 

V majetku departmentu je také okolní panství o rozloze 5,36 ha, které je zajímavé výskytem bažin, lesů, luk a dun, např. Duny de Vauvert. Na nich díky přísné ochraně rostou mnohé endemické rostliny. Botanikové odtud evidují 330 rostlin, bohužel opakovanými výzkumy je dokázáno, že druhová pestrost klesá. Zajímavostí v okolí je přirozený výskyt rostliny proskurník lékařský (Marshmallow officinalis), jehož kořeny byly používány k výrobě oblíbené cukrovinky.

Záliv Arguenon je pozoruhodnou lokalitou s mořskými útesy a slanomilnými loukami. Žije tady 4 - 5 tuleňů mořských s mláďaty. 

U hradu roste neobyčejný bukový les s dalšími dřevinami jako jilm, jasan a dub. Výskyt buku v oblasti nízkých nadmořských výšek je pokládán za velmi vzácný. 

Na hradě a v okolí žije více než 10 druhů netopýrů. 

Hrad je celoročně volně přístupný. 

Podle:

Hrad | Hrad Guildo (chateauduguildo.fr), 6. 5. 2024

Informační cedule před hradem, červenec 2023