Les Baux-de-Provence

Na jihu Francie je jedním z nejkrásnějších a současně nejnavštěvovanějších míst vesnice Les Baux-de-Provence. 

Turisty sem láká neobyčejně atraktivní poloha na skalnaté stolové hoře, romantické úzké uličky, zřícenina hradu a famózní daleký rozhled z něj. 

Baou znamená v provensálštině "skalnatý výběžek".

Vesnice byla zařazena mezi "Nejkrásnější vesnice Francie". Ve znaku má odkaz na pověst, bílou 16tipaprskovou hvězdu v červeném poli. Ta je vzpomínkou na legendu o králi Baltazarovi (jeden ze Tří králů), kdy údajně mágové Baltazarové po narození Ježíše následovali betlémskou hvězdu právě do Les Baux-de-Provence. Legenda neřeší, jakou přitom museli ujít vzdálenost (asi 6000 km). 

Skála byla osídlena již kolem roku 6000 př. n. l. v neolitu lidmi, kteří ji využívali jako obydlí. Své zemřelé pohřbívali ve skalních dutinách. Archeologové našli pozůstatky malé a dobře zavedené zemědělské komunity, která využívala výhodnou polohu pro obchod. Měla k dispozici vydatný pramen vody, plochy v okolí pro pěstování plodin a skálu jako úkryt před nepřítelem. Prvním historicky doloženým národem byli ve 3. stol. př. n. l. Ligurové. 

V římských dobách od 1. stol. př. n. l. se obyvatelé skály specializovali na zpracování kamene. Římané díky místnímu kameni mohli vybudovat silnici od svého tábora pod dnešním hradem až do Arles i jiná velkolepá stavební díla. Když se do Francie řítili v 5. století barbaři, schovávali se křesťané z Arles právě tady. V té době bylo na skále vybudováno první kamenné opevnění. Písemně se ale vesnice připomíná "až" roku 900, kdy majitelem byl jistý Leibulf. Kolem r. 1000 tehdejší majitel začal užívat přídomek z Baux, čímž začal dlouhou a velkolepou historii rodu. 

Jeho středověké počínání bylo velmi bouřlivé. Vilém Hugues z Baux se zúčastnil první křížové výpravy, jeho syn Raimond I. byl exkomunikován z církve, neboť zničil klášter v Saint-Gilles. V l. 1142-62 bojovali Bauxové s provensálskými hrabaty z barcelonské dynastie o vliv a moc nad celou jižní Francií. Ve 13. století nechali postavit hrad, dnes dominantu krajiny. Rozšiřovali državy, jejich moc sahala až do Itálie. Poslední vládkyní a členkou rodu byla Alice z Baux, která r. 1426 umírá bezdětná. Hrad přechází do královského držení. 

Po roce 1480 za vlády Ludvíka XI. nechal králův důvěrník pobořit opevnění, neboť hrad nepovažoval za strategický. Za vlády Karla VIII. došlo k rekonstrukci. Současně tento vládce r. 1486 připojuje Provence k Francii. Král Ludvík XII. daroval r. 1513 hrad a panství rytíři Bernardinovi z Baux a pak se držitelé střídali. Přitom obyvatelstvo i šlechta tíhli k protestantské víře. Další majitel Montmorency hrad přetvořil v renesanční sídlo. Byl milovníkem umění. 

Nejvýznamnější událost místních dějin ale teprve měla přijít. 

Jak známe z dějepisu, na scénu za krále Ludvíka XIII. vstupuje Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, zkráceně kardinál Richelieu, první ministr v l. 1624 až 42, na němž král nechával většinu rozhodnutí. Tento velmi schopný člověk proslul tím, že podporoval kolonizaci Severní Ameriky a ve vnitřní politice konsolidoval královskou moc. Přitom vystupoval proti katolickým mocnostem Rakousku a Španělsku tím, že podporoval protestanty. Jeho snahy se ale nelíbily opozici v čele s královým bratrem Gastonem. Ten nejdřív na krále nastražil již roku 1626 spiknutí, které ale bylo prozrazeno. Pak svedl s Richeliovým vojskem roku 1632 rozhodující bitvu u Castelnaudary. Tu králův ministr vyhrál a v témže roce po 27 dnech obléhání dobyl také Les Baux-de-Provence. Francie se sice udržela sjednocená a silná, ale místní prosperita v dobyté vesnici skončila. Hradby byl strženy, vesnice ztratila své vojenské poslání a nastal pomalý úpadek. V té době se sice obyvatelé přestěhovali z horních částí plošiny pod skály, ale jejich počet se zmenšoval. Zatímco ve 13. století jich bylo 3000, na konci 19. století již jen 400 a v r. 1901 jen 301.  

Vesnici r. 1642 král daroval monackému knížeti Herculovi Grimaldimu. I když šlechtické tituly smetla Francouzská revoluce, monacký vladař se jím dodnes chlubí - je mj. markýzem de Baux. 

R. 1821 proslavil Les Baux-de-Provence francouzský důlní inženýr a mineralog Pierre Berthier (1782 - 1861). V blízkém okolí nalezl horninu, která dosud nebyla popsána a která měla vysoký obsah hliníku. Jiný odborník, Armand Dufrénoy, ji r. 1844 pojmenoval slovem bauxit. Stala se nejpoužívanější hliníkovou rudou. Ukázalo se, že se vyskytuje po celém světě. 

Život se do vesnice vrátil až v 70. letech 20. století s rozvojem turistického ruchu. Zásluhu na tom měl katalánský malíř, rytec a typograf Louis Jou (1882 - 1964), který se sem přistěhoval, a jeho přátelé. R. 1966 zaregistroval André Malraux obec pod ochranu ministerstva životního prostředí a kultury, r. 1998 úsilí o rekonskrukci obce jí vyneslo titul "Nejkrásnější vesnice Francie" a r. 2019 zařazení mezi "Pozoruhodné památky". 

Kniha hostů na místní radnici se může pyšnit zajímavými podpisy. Přijeli sem např. anglická královna Alžběta spolu s manželem Philippem a princem Charlesem. 

V obci si můžete prohlédnout tyto památky: 

Hotel de Manville ze 16. století. Dnes je v této budově radnice. 

Hotel de Brion. Také ze 16. století. Sídlí v něm nadace Louise Jou.

Hotel Porceletů, rovněž ze 16. století s pohřební kaplí rodiny Manville.

Kostel sv. Vincence, který pochází z 10. století a který byl v 16. a 17. století přestavěn a rozšířen. 

Zřícenina hradu je nejvýznamnějším místem obce. Rozkládá se na ploše 5 hektarů a je svědkem dějin obce. Hrad byl postaven ve 13. století na místě staršího opevnění, které písemné prameny zmiňují už v 10. století. Původní stavba měla tři výškové úrovně a ještě dnes udivuje jejím zakomponováním do bílých skal. Rod Baux tady pořádal velkolepé hostiny, na nichž trubadúři a další umělci bavili dámy i pány. Ke hradu patřilo 79 měst a dalších hradů po celé Provence. 

Při prohlídce uvidíte tři věže, tzv. domy troglodytů, kapli, cisternu, pec a pozůstatky dalších místností. Za pěkného počasí budete fascinováni dalekým výhledem, kdy může zahlédnout i 35 km vzdálené mokřady Camarque. 

Otevírací doba:

XI.-II. 10-17

III. a X. 9:30 - 18

IV. - VI., IX. 9 - 19

VII.-VIII. 9 - 19:30

Základní vstupné je 10 euro (stav r. 2024). 

V obci se můžete toulat v úzkých uličkách, nakupovat suvenýry nebo i vkusné předměty a když si odmyslíte vysokou návštěvnost, pak výlet do Les Baux-de-Provence je životním zážitkem. 

Podle:

Historie – Les Baux-de-Provence (lesbauxdeprovence.com), 14. 9. 2024

Les Baux-de-Provence – Wikipedie (wikipedia.org), 14. 9. 2024