Vejer de la Frontera

Vejer de la Frontera je obec na jihu Španělska v provincii Cádiz. Centrum města je postaveno na 200 metrů vysokém kopci, na břehu řeky Barbate a 8 kilometrů od pobřeží Atlantského oceánu. Hospodářství místních obyvatel je založeno na zemědělství a turistickém ruchu. Vyniká to zvláště v letních měsících večer, kdy sem jezdí návštěvníci z blízkých pláží, aby se prošli úzkými uličkami a nasáli atmosféru typicky bílého andaluského sídla. Roku 2020 měla obec asi 12 600 obyvatel, považujme ji tedy za město. R. 1976 bylo prohlášeno za umělecko-historickou památku a později zařazeno do sítě nejkrásnějších vesnic Španělska. 

Centrum je opevněné, dochoval se tady hrad a několik kostelů i světských staveb. 

Největší vliv na místní architekturu ale měli Maurové. Jim předcházeli Féničané a Vizigóti. Ti právě u Jerez roku 711 svedli s Maury bitvu, v níž Maurové vyhráli. Výsledkem byla téměř volná cesta k obsazení Pyrenejského poloostrova. Maurové, tj. muslimští Arabové a Berbeři, přivedli na území, kde je dnes Španělsko, nevídaný pokrok ve všech oblastech života, ať už se jedná o bydlení, čistotu, dlážděné ulice, pěstování nových plodin, architekturu a vědu. To je ovšem na samostatný článek. Španělé si po dlouhých staletích území vydobyli zpět, ale po muslimech všude zůstaly stopy jejich vlivu včetně 4000 slov, které od dobyvatelů převzala španělština. Ve Vejeru samozřejmě můžeme pozorovat maurské vlivy zčásti "maskované" křesťanstvím. 

Ze středověkého opevnění se dochovalo mj. několik úseků hradeb a bran (Muralla de Vejer). Ve středověkém hradě najdete mj. úžasné dveře z 11. století a kombinaci stavebních prvků gotiky, renesance a baroka. 

Kostel del Divino Salvador (Božského Spasitele) na vrcholu kopce ve středověkém centru pochází ze 14. až 16. století. Je vynikajícím příkladem stavby s goticko-mudérajskými, renesančními a barokními prvky. Dodejme, že mudérajové byli muslimové, kteří po reconquistě nebyli vyhnáni, ale zůstali žít na území znovu dobytém křesťany. Jakožto vynikající zemědělci a stavitelé nadále ovlivňovali život ve Španělsku. 

Pokud bude kostel otevřen, určitě vejděte dovnitř. Jeho západní polovina je pozdně gotická trojlodní stavba s prostorami nestejné výšky, která byla dokončena v polovině šestnáctého století. Má krásné klenby, po stranách žebrové, ve středu hvězdicové a ve stěnách prolomena různá okna. Východní polovina je goticko-mudérajská mnohem starší chronologie s centrální lodí, žebrovými klenbami a masívními pilíři obdélníkového průřezu. K nim přiléhají mramorové sloupy s hlavicemi, které byly použity už na nějaké předchozí stavbě, možná mešitě. Goticko-mudérajská stavební huť ve Vejeru pracovala v prvních dvou třetinách 15. století. K východní polovině kostela přiléhá několik kaplí. 

Nejvýznamnějšími občanskými budovami ve městě jsou barokní dům markýze z Tamarónu a dům Mayorazgo, oba z 18. století, a větrné mlýny San Miguel (19. století).

Z několika míst města se otevírají úžasné výhledy směrem do vnitrozemí i k moři. 

Městem je možno se jen tak toulat a volně se nechat unášet směsí gotiky a dneška. 

Podle:

Vejer de la Frontera - Wikipedia, la enciclopedia libre, 15. 10. 2024

Iglesia del Divino Salvador (Vejer de la Frontera) - Wikipedia, la enciclopedia libre, 15. 10. 2024

Castillo de Vejer - Web oficial de turismo de Andalucía (andalucia.org), 15. 10. 2024