Kostel sv. Petra v Praze - Dubči

Zajímavé dějiny Dubče můžeme podle písemných pramenů sledovat od r. 1088. Přitom máme na zřeteli vývoj dvou sídel. Severněji leží Dubeč (též Velký Dubeč), jižněji Dubeček (též Dubček, Malý Dubeč). Obě vesnice stavebně splynuly, Dubeček už ani nemá vlastní katastrální území. 

R. 1088 král Vratislav II. (1033? - 1092) věnoval vyšehradské kapitule dvě popluží v Dubči. Střed tehdejší vesnice se nacházel v místech dnes nazývaných jako Dubeček. Náves (zvaná Lipové náměstí) má charakter venkovské zástavby, která někomu může připomínat jižní Čechy. Domy při porovnání se skicou z r. 1841 ale většinou nezaujímají stejné polohy, což svědčí o tom, že od té doby byla náves přestavována. Ani jeden z domů není veden v kategorii nemovitých historických památek. 

Protože kostel sv. Petra se nachází na území bývalého Dubečku, bude tento článek zaměřen výhradně na Dubeček. 

Ves Dubeček existovala již ve 14. století, ale letopočet vzniku neznáme. Zajímavá je první nepřímá zmínka o Dubečku. R. 1313 si Mertlin, syn Martina Chebského, pronajímá pozemky v nedalekém Hájku, které patřily vyšehradské kapitule a slíbil odvádět roční plat zapsaný "in curia in Dubcz majori". Tedy kromě Velkého Dubče (majori), musel existovat i "Malý" Dubeč. Někdy do počátku 14. století klademe také založení kostela sv. Petra. 

První přímá zmínka pochází z r. 1357. Tehdy se jako majitel dvou dvorů v Dubečku uvádí Fridlin Janův z rodu pražských Velfoviců. Tvrz tehdy stávala nedaleko kostela. Dnes po ní nezbyly žádné stopy. V držení vsi se v předhusitské době vystřídalo několik měšťanů ze Starého Města Pražského a kolem r. 1411 ji převzal Janek z Dubečka, který se tady udržel nejméně do r. 1430. Pak měnil Dubeček několikrát majitele, až r. 1470 ves vypálili příslušníci uherského vojska. Ale brzy byla ves opravena, protože další majitel, Prokop z Bříště, zemřel r. 1497. Někdy v té době je Dubeček připojen k Dubči. 

Tvrz v Dubečku je v zápisech z r. 1508 a 1542 zmíněna jako pustá. 

Kostel sv. Petra byl postaven někdy ve 14. století, původně jako gotický. Jeho půdorys byl menší než dnes, vedle stávala samostatná zvonice. Zvon, který je v kostele dodnes, pochází z r. 1659, má průměr 98 cm, váží asi 0,5 t a je dílem Benedikta Briota z Lotrinska. R. 1867 byl kostel přestavěn novogoticky, získal i věž. Ze starého gotického kostela zůstal zachován presbytář s gotickou klenbou a obvodové zdivo.

V době přestavby byly u kostela zasazeny dva jasany, z nichž jeden byl pokácen r. 1945 a použit pro stavbu barikády. Zbylý strom o výšce 21 m  s obvodem kmene 350 cm byl prohlášen za památný r. 2000. 

Až do roku 1892 prostor kolem kostela sloužil jako hřbitov. Po jeho zrušení byly do interiéru přemístěny náhrobní kameny, některé až ze 16. a 17. století. Nejhezčí je pískovcový renesanční náhrobek Salomeny, dcery Adama Zapského ze Zap z r. 1582. 

Kostel je dnes filiální, nebližší farní je v Uhříněvsi. Běžně není veřejnosti přístupný, uzavřen je i prostor uvnitř ohradní zdi. Takže si nemůžete prohlédnout zblízka ani kostel ani vedle samostatně stojící márnici. 

V interiéru kostela je umístěna kopie vzácného deskového gotického obrazu z doby před rokem 1400, který je znám pod názvem Votivní deska z Dubečka. Dal si ho zhotovit neznámý prelát původně nejspíše jako triptych ke svému hrobu v katedrále sv. Víta. Kdž bl triptych poničen, pak se jedna jeho zachovalá část objevuje v kostele v Dubečku, kde jej nalezl Karel Chytil a nechal ho odvézt na Retrospektivní výstavu českého umění. Potéo obraz kupuje Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze, předchůdkyně Národní galerie a nechává zhotovit kopii, který v kostele visí dodnes.

Na zachované části triptychu vyhotoveném temperami na borovém dřevě je vyobrazeno 8 světců a není znám autor ani přesný rok vyhotovení. Originál uvidíte v Národní galerii v Anežském klášteře.

Na návsi stojí za pozornost ještě hospoda z r. 1910, postavená na místě domu z jiným půdorysem. Nevíme ale, zda se nejedná jen o přestavbu. 

Pod kostelem vede malebná ulička Pod Hádkem se spoustou zeleně. Pokud po ní půjdete stále rovně, doleva přes malý potůček a již mimo ves doleva po panelové cestě, dojdete k výcvikovému středisku psů, k farmě s chovem jelenů, bývalému mlýnu a rybníku Podlesák. 

Pokud se ještě ve vsi dáte z ulice Pod Hádkem doleva přes potok Říčanku, dojdete na modrou značku a do lomu Rohožník. 

Podle:

Holec, F. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí. Svoboda Praha, s. 29

Pelzbauerová, V. (2008): Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů, Volvox Globator Praha, s. 48

Ryska, P. (2017): Praha neznámá II., Grada publishing, str. 211

Jindřich, J. (1997), Tvrz v Dubečku, In: Hláska 1997, roč. VIII., č. 3, s. 36 - 38

Památné stromy, 16. 11. 2024