Náměstí U Lípy svobody a přilehlá část ulice Starodubečské

Náměstí U Lípy svobody v pražské městské části Dubeč nese honosné pojmenování, ale jedná se typickou náves. Doufáme, že po přečtení této charakteristiky se na nás místní nebudou zlobit, protože jinak je Dubeč zaplněna mnoha pozoruhodnostmi – historickými i novodobými.

Náves má půdorys tvaru čtverce. Nejrozlehlejší usedlosti v její dolní části už neexistují, místo nich tady stojí bytové domy a ubytování s pečovatelskou službou.

Horní část návsi se blíží historii podstatně více. Půdorysy usedlostí jsou dnes ve stejné poloze jako na mapě z r. 1842. Některé domy si zachovaly dodnes i původní štíty, některé jsou ale přestavěné.  Ještě roku 1974, kdy byla Dubeč připojena k Praze, bydleli v těchto domech lidé pracující výhradně v zemědělství.

Roku 1928 byla na travnaté ploše návsi zasazena lípa k 10. výročí trvání Československa. Kousek od ní až do r. 1984 stával domek – pastouška, ale poté v něm fungovala od r. 1872 do 30. let 20. století první dubečská radnice.

Dřevěný kříž u lípy údajně připomíná dezerci několika švédských vojáků, kteří tudy táhli za třicetileté války. Obnoven byl r. 1997 při příležitost 240. výročí bitvy u Štěrbohol, tedy podle události, která s boji v první polovině 17. století vůbec nesouvisela.

Severozápadně od návsi začíná ulice Starodubečská, u níž stojí hostinec s hezkou novodobou štukovou výzdobou štítu, která se tváří historicky.

V ulici Starodubečské naproti škole stojí replika domu, postavená r. 2011 na místě rodného stavení Václava Františka Červeného, který celosvětově proslul jako výrobce a vynálezce hudebních nástrojů.

U parčíku nemůžeme přehlédnout sokolovnu ve stylu art-deco, která byla otevřena za hospodářské krize r. 1931. Sokolové tehdy dostali hostinskou koncesi a také promítali filmy, což jim v chudých dobách zajistilo slušné příjmy.

V parčíku do r. 1986 stával dřevěný kříž, který ale byl zničen při stavbě vodovodu. R. 1994 ho nahradil kříž neobvyklého tvaru z umělého kamene. Jeho autorem je Jiří Jindřich.

Ryska, P. (2017): Praha neznámá II., Grada publishing, str. 196