Zřícenina Trunečkova mlýna

Pražskou městskou částí Řeporyje protéká Dalejský potok, který vyhloubil údolí směřující odtud východním směrem k Vltavě převážně mezi vápencovými stráněmi a skalami. Jeho spádu využíval pod Řeporyjemi mlýn, který se jmenoval Vavřinecký, Řeporyjský, ale nejčastěji se uváděl pod názvem Trunečkův. 

Nejstarší písemná zmínka o mlýnu je ze druhého desetiletí 18. století, číslo popisné 25 měl v roce 1770. Roku 1840 v něm hospodařil Jan Vavřina. Dalšími doloženým jménem mlynáře je k r. 1886 Tomáš Kubr, který tehdy zemřel ve věku pouhých 26 let, r. 1911 je doložen Václav Truneček. Mlýn je téhož roku přestavěn na válcový, vodní kolo nahrazuje Francisova turbína. Roku 1930 je ve mlýně uváděn Václav Novák a také technické údaje hltnost 0,056 m³/s, spád 5,85 m., roku 1938 byl mlýn znovu upraven na pohon plynovým spalovacím motorem. Po II. světové válce mlýn pracoval již jen krátce na elektrický pohon. Od r. 1951 přestal mlít obilí a místní JZD ho využívalo ke šrotování a skladování obilí. Jednopatrovou budovu ani přízemní hospodářské budovy nikdo neudržoval, ale náhon byl stále v provozu. V 90. letech budovy mlýna ještě kompletně stály, pak nastala degradace. 

Ještě r. 2008 byl zdevastovaný areál volně přístupný, ale r. 2015 byl již oplocen. Měl o něj zájem developer s vizí přestavby.

V současné době jsou na místě mlýna části obvodových zdí zarostlé vegetací. 

Podle:

Vavřinecký, Řeporyjský, Trunečkův mlýn | Vodnimlyny.cz, 8. 12. 2024