Tunel v Prokopském údolí

V Prokopském údolí se od 1. poloviny 19. století v mnoha lomech těžil vápenec. Jedním z nejrozsáhlejších  dobývacích prostorů byl Prokopský lom, ze kterého se surovina k výrobě vápna vozila nejdříve systémem drah o rozchodu 600 mm v lomu a pak částečně na povrchu a částečně asi 95 m dlouhým tunelem do rozšířenější části údolí do vápenky. 

Vápenku založili společníci Ferdinand Barta a Karel TIchý r. 1875. Tři roky poté vápenku zprovoznili. Vyráběli v ní keramické zboží, roury a dlaždice. R. 1920 se firma spojila s firmou Max Herget a tak vznikla společnost Spojené pražské továrny na staviva. Jejím největším podnikem byla cementárna v Radotíně (založená už r. 1871), ale vápenku a továrnu v Hlubočepích využívala i nadále. SPolečnost později získala od křížovnického řádu i mramorové lomy u Slivence, Hergetovu vápenku v Holyni a vápenku v Loděnicích. Od roku 1930 se firma začala objevovat pod názvem Prastav. Majitelé zaměstnávali asi 1000 osob, nejen v lomech, vápenkách a cementárnách, ale i při výrobě železa v Pečkách a při zpracování mramoru na Zlíchově. Tímto ušlechtilým kamenem firma obkládala četné budovy v Praze a okolí. Nejspíše ale přecenila své rozvojové možnosti a nedokázala konkurovat Králodvorské cementárně, která v rozhodné době investovala ve 30. letech rychleji do nových technologií. 

Po 2. světové válce byl Prastav dán pod národní správu a vznikl národní podnik České cementárny a vápenice a r. 1950 podnik Pragocement. R. 1961 byla v Radotíně zprovozněna nová cementárna a r. 1968 byla pro neefektivnost zlikvidována vápenka v Hlubočepích. 

Po původní firmě zbyl v Hlubočepích obytný dům, na jehož omítce je stále k poznání jména někdejšího majitele. Pozůstatkem je samozřejmě Prokopský lom a tunel, o němž je především toto heslo. 

Tunel láká svým tajemnem, ale nic zvláštního se v něm nenachází. V zimě jsou tady při mrazech k vidění zajímavé ledové krápníky. 

Podle:

Broncová-Klicperová, D. a kol. (2010): Praha 5 křížem krážem, Milpo Media Praha, str. 35