V oblasti Dolních Počernic existovalo osídlení již od starší doby bronzové.
V románském období ve 12. a 13. století tu vedle zemědělské osady vznikl dřevěný dvorec a panský kostelík. Za první doklad existence Počernic (nedělených na Horní a Dolní) se považuje zmínka o Zdislavu z Počernic nebo Průhonic v darovací listině z r. 1323.
Další majitelé tvrze Počernice se rychle střídali, majetky v Počernicích se často stávaly předmětem spekulací, a proto se zastavme až v roce 1401. Nakrátko se majitelem Počernic stává Jan z Klučova, ne však na dlouho, protože už za doby husitských bouří se jako vlastník Počernic udává rychtář Jiří Síně. Ten však uprchl z Prahy a majetek mu byl zabaven. Pražané Počernice svěřili novému majiteli Lukáši Markův.
Další zprávy máme až k roku 1527, ale mezitím se podoba tvrze značně změnila. Vlastníci dosavadní budovu na půdorysu tvaru čtverce rozšířili pozdně gotickou přístavbou na sever. Tady bydleli, kdežto obrannou funkci převzala nově vybudovaná kostelní věž. Pak nastalo období renesanční přestavby.
Roku 1562 připadly Počernice jako odúmrť panovníkovi a královská komora je prodává novoměstskému měšťanu Matěji Hůlkovi, kterého Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu. Hůlka začal používat přídomek z Počernic a protože byl ctižádostivý a podnikavý, změnil dispozici staré budovy. Včlenil do ní reprezentační schodiště, přestavěl severní část, kde vybudoval obytné místnosti a vystavěl nové západní křídlo. Z této doby se dochovaly hřebínkové klenby v přízemí. Přestavba skončila r. 1584, ale to už Matějův syn a dědic prodává Počernice Janu Staršímu Beřkovskému ze Šebířova. Cenu oproti r. 1562 zvedl na trojnásobek.
Po bitvě na Bílé hoře majetek podlehl konfiskaci a byl prodán hluboko pod cenou Janu Kaprovi z Kaprštejna. Od r. 1644 do r. 1769 byli majiteli hrabata z Coloredo-Wallsee, kteří jim dali dnešní stavební podobu. Nechali prodloužit západní křídlo, místo renesančních sgrafit zdobily omítky kordónové pásy. Obytné místnosti v prvním patře dostaly barokní podobu.
Po Coloredo-Wallsee se majitelé hodně střídali, posledními byl uherský šlechtický rod Derczényiů, od nichž majetek r. 1923 kupuje pražská obec.
K zámku přiléhá rozlehlý anglický park, který je začleněn do přírodní památky Počernický rybník. Roste v něm pozoruhodný dub letní.
Zámek není veřejnosti přístupný, je v něm umístěn dětský domov.
Podle:
Holec, F. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 27
Umístění
50°5'18.303"N, 14°34'44.937"E
Adresa
Národních hrdinů 1Praha - Dolní Počernice
Praha 190 12
- Katastrální území
- Dolní Počernice
- Nadmořská výška
- 227 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- První zmínka o Počernicích pochází z r. 1323.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Praha-Dolní Počernice.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nejbližší zastávka autobusů se jmenuje Stará obec. Jede sem např. č. 208 od stanice metra A Depo Hostivař.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze v okolních ulicích. Parkoviště pro busy v Dolních Počernicích není, zkuste prostor u úřadu městské části, u pivovaru nebo před zámkem.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkoviště pro busy v Dolních Počernicích není, zkuste prostor u úřadu městské části, u pivovaru nebo před zámkem.
Přístup pěšky
Zámek snadno najdete blízko autobusové zastávky Stará obec. Od železniční zastávky cca 900 m místními ulicemi víceméně stále na východ.
Příjezd na kole, parkování kol
Viz příchod pro pěší.
Poznámky pro vozíčkáře
Okolí zámku je pro vozíčkáře přívětivé, co týče sklonů a povrchů, dávejte pozor na automobilový provoz.