Pískovcové lomy na jihovýchodním úbočí Vidoule

Vrch Vidoule v Praze mezi městskými částmi Jinonice, Košíře a Motol je krásným příkladem stolové hory. Horní plochá část za dob socialismu sloužila jako stanoviště protiraketové obrany hlavního města, dnes jsou na ní převážně lesíky a pole.

Obvodová část na úbočí je turisticky a přírodovědně mnohem zajímavější. V lese tady od nepaměti existovaly lomy, které se už dávno nepoužívají a z velké části zarostly lesem. Pokud byste chtěli vidět přirozené odkryvy pískovce musíte na úplně nejzápadnější část Vidoule s pískovcovými skalkami, ale lomy podél celé cesty po obvodu vrchu, na severu i jihu kopce jsou mnohem atraktivnější. K jejich návštěvě doporučujeme období, kdy stromy nemají listy, protože lomové skály jsou velmi dobře vidět.

V lomech se dobýval pískovec perucko-korycanských vrstev z období svrchní křídy. Nahoře je v něm patrná příměs glaukonitu, který mu dává zbarvení do zelena, dole je hodně oxidů železa se zbarvením do žluta, červených až fialových odstínů. Pozorné oko pozná v pískovcích různé zlomové linie, stopy po zvětrávání. Také si určitě všimnete několika pramenů a jednoho jezírka. Vysvětlení je jednoduché. Dešťová voda nehluboko pod úrovní dna lomů narazí na nepropustné jílovité vrstvy peruckého souvrství a vyvěrá na povrchu ve studánkách.

V jižní části kopce je vidět i přechod pískovců do nadložních vrstev jílovců a je tady jeden větší a jeden menší otvor, umělá jeskyně, která sloužila místním lidem pro těžbu písku a také jako obydlí chudiny.

Z lomové etáže se naskýtá omezený výhled v období, kdy stromy nemají listí. 

Západní část lomů není veřejnosti přístupná, nacházejí se na soukromém pozemku, který od veřejné části asi 120 od jeskyně odděluje plot. 

Podle:

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 68