Zámek v Praze-Petrovicích

Zámek v Praze-Petrovicích má několik unikátů. V době psaní tohoto příspěvku r. 2025 byl jednoznačně jednou z nejvíce zdevastovaných památek na území hlavního města. Současně existuje málo objektů podobného rozsahu, kde se v minulosti tak často střídali majitelé jako zde, jihovýchodně od centra metropole.

Ves Petrovice se poprvé v písemných záznamech objevují r. 1352. Do konce 14. století je vlastnila rodina pražských měšťanů Klementerových a pak téměř do konce 15. století Petrovští z Petrovic. První písemná zpráva o tvrzi je z roku 1489, kdy ji prodávají Václav a Heřman Petrovští kostelu sv. Linharta na Starém Městě. Podle stavebně historického průzkumu ale tvrz vznikla nepochybně dříve, tedy ve 14. století.

Roku 1542 Magdaléna z Měcholup, vdova po Václavu Petrovském postupuje Petrovice své dceři Kateřině, která byla provdaná za Jana Hrzka ze Mšena. Ten ke svému přídomku připojil „seděním na Petrovicích“. Po Kateřinině smrti se Jan Hrzek znovu žení s Johanou z Bezdědic. Její děti Bohunka a Zikmund tvrz i ves r. 1571 prodávají Evě Říčanské z Olbramovic, ale už po 4 letech je majitelem Adam Homut z Harasova. Ve vlastnictví rodu tvrz zůstává až do r. 1630, kdy ji jakožto zadlužený majetek i se statkem kupuje Estera Lažanská z Bukové. Po 9 letech tvrz odkazuje svému bratrovi Ferdinandu Rudolfovi. Dalšími majiteli byli Jindřich Volf Berka z Dubé, jeho syn František Karel, Ondřej Borovanský z Borovan, Maxmilián Krakovský z Kolovrat, František Antonín Špork, František Karel Přehořovský z Kasejovic a konečně roku 1716 František Paceli z Adlersheimu.

Ten nechává tvrz přestavět na barokní zámek.

Roku 1796 Petrovice koupila rodina Voračických z Paběnic, která je r. 1861 prodala francouzskému chemikovi Nicolasi Bellotovi. Ten je spolu se Sellierem zakladatelem továrny na výrobu kapslí pro náboje v Praze na Žižkově. Dnes je dědicem slavné značky zbrojní továrna ve Vlašimi. Dalším památkou na jeho působení v Čechách je pojmenování ulic v Petrovicích po slavných vynálezcích.

Bellot statek se zámkem prodává  statkáři Františku Procházkovi z Horních Měcholup a od něj jej v roce 1908 kupuje hraběnka Marie Antonie Gabriela Sylva Tarouca, manželka hraběte Arnošta Emanuela. Od něho si petrovické panství r. 1912 pronajal Ludvík Kolben.

Po 1. světové válce během pozemkové reformy bylo ze zámeckého majetku pro malorolníky a drobné živnostníky odebráno a rozparcelováno 60 ha. Na zbytku půdy o rozloze asi 100 ha začal hospodařit velkostatek. Komplex budov se zámkem i půdou kupuje r. 1925 bývalý hospodářský správce Petrovic Roman Danner.

Měl slavného bratra Zdeňka, ředitele Občanské záložny ve Vršovicích a iniciátora výstavby tamějšího stadionu Bohemians. Ten nechává v l. 1927-29 zámek na svůj náklad opravit a zřizuje terasu před západním průčelím. Roku 1942 zámek zabavilo gestapo, po válce se sem Danner vrací jen nakrátko. Hned roku 1946 byla část pozemků patřících k zámku rozprodána a r. 1948 byla nad majetkem uvalena národní správa. Na zámku měl kanceláře a na pozemcích hospodařil státní statek. Za jeho činnosti se sice do zámku nic neinvestovalo, ale zámek existoval jako budova, nikoli jako zřícenina.

Roman Danner neměl vlastní děti, jen šest sourozenců, proto není divu, že o navrácení majetku po r. 1989 požádalo hned několik osob z různých větví rodu. Nové majitelce r. 2001, neteři posledního vlastníka Václavě Kocíkové po jednání soudu magistrát dokonce přidělil velkorysý grant na opravu ve výši přes 2 mil. Kč, ale rozhodnutím Ústavního soudu nakonec dostala zámek praneteř Andrea Isholová, která zámek neudržovala, neměla zájem ho prodat a s úřady ani po udělování pokut nekomunikovala. Zámek se proměnil téměř ve zříceninu a stal se dobrý pro pobyty bezdomovců. Umělecká výzdoba se postupně začala ztrácet. Dcera Andrei Isholové Suzann r. 2024 nabízí pozemky a zámek k prodeji.

Kdyby zámek nebyl v havarijním stavu, mohli bychom obdivovat jednopatrový objekt na obdélném půdoryse se středním rizalitem, který je v patře členěn polosloupy s ukončeným štítem. Nejvyšší polopatro je atikové, fasáda je bohatě vybavena figurální výzdobou. Na severní straně nádvoří je neogotická brána s věžičkami a cimbuřím. 

Areál je chatrně zabezpečen, hrozí samovolné řícení podlah i zdí.

Do prostor zámku rozhodně nevstupujte.

Podle:

Fiala, Z. a kol. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, s. 55

Petrovice (zámek) – Wikipedie, 25. 3. 2025