Hraniční most v Hardeggu

Most v Hardeggu spojuje nejmenší rakouské město s českým břehem Dyje a současně Národní park Podyjí s rakouským Nationalpark Thayatal. Dějiny mostu jsou odrazem novodobých dějin Evropy na železné oponě. 

Most byl otevřen r. 1874, tedy ještě za existence Rakouska-Uherska k nemalé radosti obyvatel Hardeggu, kteří se konečně bez problémů mohli dostat na Moravu a vytvářet tam ekonomické i osobní vazby. Obyvatelé nejbližších vesnic na Moravě činili totéž, zvláště pak v Čížově, kde žilo početné německy mluvící etnikum.

Roku 1885 byla dřevěná konstrukce mostu nahrazena ocelovou příhradovou, dílem vídeňské firmy Ignaze Grindla, která mj. vytvořila i konstrukci palmového skleníku v Schönbrunnu. Most spočívá na pěti kamenných pilířích. Vozovka byla tvořena dřevěnými fošnami. 

Za první republiky nikdo netušil, jaké politické změny přinesou 30. léta 20. století. Československo se právem cítilo ohroženo hitlerovským Německem. Na hranicích - i s Rakouskem - se začal budovat systém obranných bunkrů. Na československé straně mostu v Hardeggu byl také jeden vystavěn, k němu přibylo i lehké opevnění budovy finanční stráže. 

V období od 25. 9. do 5. 10. 1938 učinily ozbrojené skupiny Freikorps několik útoků na československou stranu hranic, ale čeští vojáci je všechny odrazili. Po Mnichovské dohodě muselo Československo Německu (které už mezitím obsadilo rakouské území 12.3. 1938) rozsáhlá územích Sudet. Čeští vojáci vyklidili i celnici u Dyje a jednotky wehrmachtu napochodovaly také k obsazení části jižní Moravy - z území ještě donedávna s Moravou spojeného přátelskými osobními i obchodními vazbami. 

Když skončila r. 1945 druhá světová válka, pochodovali přes most německy mluvící obyvatelé zase opačným směrem. Vysídlování Sudet zanechalo ve vesnicích na české straně prázdné domy, do kterých se nastěhovali nepůvodní obyvatelé z vnitrozemí. 

Mnohem větší škody ale napáchalo uchopení moci komunisty r. 1948. Část území kolem Dyje na československé straně hranice nechali tehdejší vládci státu úplně vysídlit z obav, že by obyvatelé mohli prchat za svobodou na Západ. V budově celnice se usadili pohraničníci šesté roty z Čížova, kteří měli rozkaz přes hranici nikoho nepouštět. Na mostě byly odstraněny dřevěné fošny, ale ocelová konstrukce zůstala. V dobách socialismu rezla a chátrala. Svazky mezi českými vesnicemi Horní Břečkov a Čížov a městem Hardegg komunisté zpřetrhali. Ze sídel vzdálených od sebe jen pár kilometrů nikdo neznal nikoho na druhé straně řeky. V celnici se ale údajně rekreovali prominentní příslušníci ozbrojených sil, což v případě Československa byla armáda, policie tehdy nazývaná Veřejná bezpečnost, tajná služba zvaná Státní bezpečnost a Lidové milice, ozbrojená složka komunistické strany. 

Hned poté, kdy se v listopadu 1989 otevřely hranice, neváhali obyvatelé Československa a Rakouska a v Hardeggu po rezivých traverzách překračovali Dyji. Bezpečné to zrovna nebylo, ale dojemné rozhodně ano. Lidé si padali do náručí, aniž by se kdy předtím viděli. 

Dnes je most opraven, jsou na něm položeny nové modřínové fošny, na české straně je bývalá budova celnice ve správě Národního parku Podyjí. Na obou stranách hranice láká krajina i ochránci přírody k nádherným pěším i cyklistickým výletům. 

Zatímco na české straně musíte auto nechat již severně od Čížova, V Rakousku přijedete až na parkoviště u hraničního mostu. Tady na turisty mysleli i s takovou "samozřejmostí" jakou je veřejné WC. 

Most je z poloviny ve vlastnictví Rakouska a z poloviny je majetkem České republiky, od r. 2023 je vyhlášen i s celními domky na obou stranách mostu společnou kulturní památkou. 

Podle:

A na konci mostu vídeňský řízek. Přes pohádkový Hardegg vede i Stezka Českem | Radiožurnál, 12. 5. 2025

Odsun či železná opona: Most přes řeku Dyji v Hardeggu má pohnutou historii. Ještěže neumí mluvit - Médium.cz, 12. 5. 2025

▶ Střelba, železná opona, dojemné setkání. Most přes Dyji zažil silné chvíle dějin - iDNES.cz, 12. 5. 2025