V údolí potoka Vrutice mezi pražskými městskými částmi Velká Chuchle a Slivenec se zachovala ojedinělá technická památka. Okolní geologické podloží tvoří vápenec, který místní lidé využívali odnepaměti ve stavebnictví. Jak se vyrábí nejdříve pálené vápno, poté hašené vápno a také např. beton, o tom podrobně píšeme v hesle o vápenci.
Velký rozmach výroby vápna v okolí Prahy zaznamenáváme ve druhé polovině 19. století. Tehdy průmyslníci otevřeli jihozápadně od hlavního města celou řadu lomů, v údolí potoka Vrutice r. 1894 místní statkář Karel Mašek (1829-1911) nechává zpracovávat surovinu z lomu Vápenice. Pálit vápno se rozhodl hned u lomu, surovinu nechal do pece dopravovat ruční kolejovou drahou o rozchodu 450 mm. Ani dráha, ani zavážecí systém výtahů a lávek se nedochovaly.
Systém pálení vápna ve dvojici dvojitých pecí mu vymyslel profesor a rektor pražské polytechniky Jiří Pacold (1834-1907). Tento muž byl do té doby znám především jako technik, který prováděl stavební dozor při obnově Národního divadla po roce 1881. Jeho nový princip pálení vápna umožňoval vsazovat do pecí netříděné kusy suroviny. Ruční třídění, v té době velmi pracné, odpadlo. Pece zhotovil stavitel Josef Linhart (1847-1925) a jeho firma.
Každá z pecí je tvořena stupňovitým tělesem tvaru klobouku, které má uvnitř dvě samostatné šachty - peciště - cyylindrického tvaru. Ve třetině výšky do každého z nich ústí tři roštová topeniště, která mají při zemi vždy dva otvory na vybírání vypáleného vápna. Stavebním materiálem byly cihly spojené stahovacími pásy. Uvnitř byly pece vyzděny šamotem.
Podle jednoho ze zdrojů provoz vápenky začal roku 1880, podle jiných roku 1894. Provoz ukončila roku 1938. Vápenec z okolních lomů se vozil ke zpracování jinam.
Po roce 1948 vápenka přešla do vlastnictví státu, později do majetku Prahy 5, ale nikdy se neuskutečnil žádný z nápadů na její záchranu. Chátrala, i když technickou památkou byla vyhlášena již roku 1966. Nakonec ji dostal v restituci nový vlastník a v letech 2004 - 2005 ji nechal opravit.
Vápenku je možno prohlédnout si velmi dobře zvenku, areál je ale oplocen a není veřejnosti přístupný.
Podle:
Na jihozápadě Prahy stojí ojedinělá industriální památka. Jmenuje se Pacoldova vápenka | Střední Čechy, 8. 6. 2025
Pacoldova vápenka – Wikipedie, 8. 6. 2025
Umístění
50°0'52.049"N, 14°22'16.721"E
Adresa
K HomolcePraha-Velká Chuchle
Praha 159 00
- Katastrální území
- Velká Chuchle
- Nadmořská výška
- 246 m.n.m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žel. zast. Praha-Velká Chuchle.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
K památce jezdí od konečné tramvají Slivenec bus 104. Vystupte na zastávce Pacoldova vápenka.
Příjezd osobním autem, parkování
Zastavit lze u památky. Vjeďte ze silnice přes most a za ním doleva.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Bus u vápenky ani v její blízkosti nemá žádnou bezpečnou možnost k zastavení a parkování.
Přístup pěšky
Okolo památky vede modrá značka Slivenec - Velká Chuchle. Památka je sice volně přístupná, ale oplocená.
Příjezd na kole, parkování kol
Příjezd je možný po silnici Slivenec - Velká Chuchle.
Poznámky pro vozíčkáře
Pacoldovu vápenku si můžete zvenku poměrně dobře prohlédnout, ale jen přes plot jako jiní návštěvníci.