Zámek Praha-Komořany

S názvem Komořany se poprvé setkáváme r. 1088 v zakládací listině vyšehradské kapituly. Vesnice tohoto názvu jí patrně celá nebo alespoň částečně patřila. Kapitula vesnici r. 1332 prodala svému scholastikovi Dobešovi. R. 1304 Václav II. daroval dvůr v Komořanech klášteru ve Zbraslavi. Ten získal později i zbytek Komořan, ale husité mu majetek zabavili. Další písemné zmínky chybí – až na jednu výjimku. Král Zikmund zapisuje jeden z místních dvorů Matějovi Vědotovi z Moštěnic. Jeho manželka zde hospodaří ještě r. 1454.

Jiří z Poděbrad hlavní komořanský dvůr zastavuje Václavu Ojířovi z Očedělic. Pak se tad asi po 100 let střídají různí zástavní držitelé.

Z roku 1589 existuje listina, podle které Komořany prodává zbraslavský klášter Václavu Šturmovi z Hyršfeldu, místosudímu Českého království. Předpokládá se, že předmětem koupě byla i tvrz, protože místosudí se podepisoval „seděním na Komořanech“. Dalším majitelem byl Václavův bratr Jáchym, který ale stál v době stavovského povstání na straně poražených a majetek mu byl zabaven. R. 1622 se majitelem stal zbraslavský klášter.

Někdy před rokem 1742 byla komořanská tvrz přestavěna na zámek, který sloužil jako letní sídlo zbraslavských opatů. Dne 2. července se na zámku odehrálo jednání mezi obléhatelem Prahy francouzským maršálem Belleistlem a bavorským vévodou na jedné straně, zatímco druhá strana byla zastoupena knížetem Esterházym a hrabětem Kônigseggem jakožto zástupci Marie Terezie. Francouzi žádali volný odchod z Prahy, ale jednání nebyla úspěšná.

Z původního zámku se zachovala jen dvoukřídlová jednopatrová budova , která zachovává dispozici původní tvrze s věží v místě styku obou křídel. Kaple uvnitř zámku má čtvercový půdorys, je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. R. 1765 tady byla provedena štuková ornamentální výzdoba. Z téže doby patrně pochází také oltář s kopií Zbraslavské madony.

Oprava věže a některých dalších částí zámku byla provedena v novogotickém slohu.

Dnes v zámku sídlí Český hydrometeorologický ústav. Patří mu také i novodobé budovy v okolí.

Budova zámku není veřejnosti přístupná. 

Podle:

Holec, F. a kol.(1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 42