V historii se udává jméno Ďáblice (původně Ďávlice)
v listině krále Václava I. R. 1235, v níž vesnici daroval špitálu sv.
Františka (což byli křížovníci s červenou hvězdou u dnešního Karlova
mostu). Husité Ďáblice zabrali pro své účely a pak se na majetku dvora střídali
především pražští měšťané. Koncem 15. století se vesnice znovu dostává do
majetku křížovníků, kteří si ves udrželi, i když podlehla požáru. Tehdejší
řádový velmistr Václav z Hradešína nařídil znovu ji postavit. Asi byla
výnosná, neboť podle zápisu z r. 1600 víme, že tu byla mj. kovárna, krčma
a panský dvůr, ve kterém se mohlo chovat až 100 kusů hovězího a 60 kusů
vepřového dobytka, dále značná výměra zemědělských pozemků, na nichž se
pěstoval i chmel s výnosem 140 balíků. Nevíme ale, jak vypadal a kolik vážil tehdejší
balík.
R. 1620 majetek zkonfiskovali křížovníkům stavové a pak se
vlastníkem stává spolu s okolními mlýny, dvory, tvrzí a vesnicí Březiněves
člen rady Starého Města pražského Jan nejstarší Petráček z Vokounštejna.
V zápise o prodeji se mimo jiné zmiňuje i zdejší tvrz. Po bitvě na Bílé
hoře ale Petráček musel celý majetek vrátit dřívějšímu majiteli. Za třicetileté
války byla tvrz a vesnice zpustošena. Z r. 1659 sice máme od křížovníků
zprávu o dvoru s tvrzí, o samotné tvrzi ale nevíme nic. Jediný popis tvrze
se objevuje až koncem 17. století. Byla to soustava hospodářských budov
s věží uprostřed. Spíše než o tvrz se tedy jednalo o dvůr.
Roku 1740 dvůr zničil požár, ale vrchnost jej znovu
postavila. Přitom se křížovníci rozhodli, že v průčelí dvora postaví malý
zámek. Podle zprávy z r. 1755 víme, že tehdy ho měli ještě rozestavěný. Byla
to dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s delším postranní
křídlem po pravé straně. Zachovala se v podstatě dodnes. Má mansardovou
střechu a věžičku uprostřed průčelí. V jeho fasádě se objevují na nárožích
rustikové pásy, do ulice mírně vystupuje střední rizalit zakončený
trojúhelníkovým štítem se sochami andělů a sv. Václava.
Do zámecké kaple na obdélném půdoryse a se čtvercovou lodí, která zabírá přízemí a první patro, vedl vchod umístěný v rizalitu. Loď je sklenuta plackou, ostatní prostory valenou klenbou. Hlavní oltář vytvořil r. 1755 pravděpodobně Ignác Raab.
Nad průjezdem do vnitřního nádvoří je umístěn znak křížovíků - kříž a šesticípá hvězda.
V dobách socialismu zámek užíval Statní statek hlavního
města Prahy. Současný majitel jej užívá hlavně jako bydlení a skladové
prostory. Objekt není veřejnosti přístupný.
Podle:
zámek - Památkový Katalog, 29. 7. 2025
Holec, F. a kol.(1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 29
Umístění
50°8'54.525"N, 14°29'5.489"E
Adresa
U Parkánu 4Praha 8 - Ďáblice
Praha 182 00
- Katastrální území
- Ďáblice
- Nadmořská výška
- 261 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Zámek byl dokončen kolem r. 1755.
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší žst se jmenuje Praha-Čakovice, ale pro dopravu k zámku raději použijte metro, tramvaje a autobusy.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte metrem do stanice Ládví a odtud autobusy do zastávky Ďáblice, linky 103, 348, 368 a 369. Od žst Praha-Cakovice sem jede bus č. 202.
Příjezd osobním autem, parkování
Nejbližší parkoviště: 50°8'56.845"N, 14°29'11.250"E, ulice Ďáblická. Další místa k parkování jsou u školy.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Pro veká vozidla ve staré zástavbě Ďáblic místo na parkování nenajdete. Nechte vystoupit účastníky akce u zámku a parkovat jeďte jinam, např. k dálnici D8 zde: 50°9'20.486"N, 14°29'7.377"E.
Přístup pěšky
Zámek snadno najdete na severu staré zástavby Ďáblic. Poblíž vede žlutá turistická značka.
Příjezd na kole, parkování kol
Přijet musíte po silnici. V Ďáblicích cyklostezky ani cyklotrasy nejsou.
Poznámky pro vozíčkáře
Zvenčí si zámek můžete docela dobře prohlédnout. Jen dejte pozor na provoz motorových vozidel. U zámku není pamatováno na přechod pro chodce.