Historický střed Lindau

Střed jihoněmeckého města Lindau zvaný Insel je fascinující místo, kde se spojuje středověká atmosféra s nádherným výhledem na Bodamské jezero a Alpy.

V centru města na ostrově Insel se zachovaly úzké uličky, hrázděné domy a malebná náměstí. Novější zástavba se nachází severně odtud na "pevnině". Ostrov je spojen s pevninou železničním náspem a silničním mostem.

První písemné zprávy z roku 822 zmiňují ženský benediktinský klášter. Roku 950 bylo založeno trhové místo pro prodej klášterních přebytků. Z bezpečnostních důvodů bylo roku 1079 přeneseno na ostrov, kde se z něho vyvinulo město. Název „Lindau“ pravděpodobně znamená „Lípa“.. 

Lindau bylo významným obchodním centrem už ve 13. století. Městská práva mu potvrdil král Rudolf v l. 1274-75. Kostel sv. Štěpána byl postaven kolem roku 1280. Původně románské trojlodí bylo  letech 1781-83 přestavěno ve stylu pozdního baroka. 

Lindau natolik zbohatlo, že si mohlo v l. 1295-1335 dovolit razit vlastní mince a v l. 1496-97 hostit zasedání říšského sněmu.

Za třicetileté války město obléhali Švédové, ale obránci je lstí odrazili. Jednou jim v noci a v mlze zničili obléhací zařízení.

Město silně těžilo z výhodné dopravní polohy na pomezí Rakouska, Bavorska a Švýcarska. V Lindau se z povozů na lodě překládala sůl, obilí, pošta i cestující. Cílem trasy, která na druhé straně Bodamského jezera pokračovala přes Alpy, bylo Milano. Měšťané bohatli na ubytování dopravců i cestujících a na poplatcích. A využívali výhod svobodného říšského města. 

Po napoleonských válkách ale výhody ztratili. Dva roky (1804-05) podléhali rakouské správě a po Prešpurském míru Rakousko r. 1806 předává Lindau Bavorsku. Alespoň vidíme, kam až dosáhly důsledky bitvy u Slavkova. 

19. století je ve znamení páry. 

Nejprve je na jezeře zavedena r. 1824 pravidelná lodní doprava, roku 1853 sem přichází železnice. Tratě do města zaúsťovaly od Mnichova a Kemptenu, v Lindau končí na hlavovém nádraží. Dříve se z vlaků hojně náklady překládaly do lodí v přístavu. Ten byl nově postaven r. 1856. 

Symbolem města se stala typická 6 m vysoká pískovcová socha bavorského lva u vjezdu do přístavu (při pohledu z ostrova vlevo) a 33 m vysoký maják na protilehlé straně, nejjižnější stavba svého druhu v Německu a jediná v Bavorsku. 

Konec II. světové války proběhl v Lindau klidně. Francouzská armáda město bez boje obsadila 30. 4. 1945, tím pádem Lindau připadlo do francouzské zóny. Od 1. 9. 1955 ale opět patří Bavorsku. 

Dnes na ostrově trvale žije už "jen" asi 2700 obyvatel z celkových 25 000. 

Stará radnice (Altes Rathaus)

Radnice na Bismarckpatz 4 byla postavena jako gotická budova v l. 1422-36. Roku 1576 byla opatřena renesančním štítem. Zvony na jeho vrcholku jsou opatřeny letopočtem 1617. Hlavní průčelí radnice zdobí kryté schodiště zakončené arkýřem. Právě tady zasedal ve velkém sále r. 1496-97 říšský sněm. V kupecké hale se nachází knihovna se 13 000 svazky, mezi nimiž je nejcennějším kouskem kolorovaný německý překlad Lutherovy bible z roku 1534. Malby na fasádě jsou novodobé. Některé zdroje uvádějí jejich tvorbu z roku 1930, jiné z r l. 1972-75. Věřme spíše prvnímu údaji podle německých pramenů. Budova radnice není veřejnosti přístupná. 

Dům u Cavazzenů, městské muzeum

Městské muzeum sídlí  na Marktplatz 6 v barokním paláci, který nechal postavit švýcarský stavitel Jakob Grubenmann v l. 1729-30 na místě domů, které lehly popelem při přechozím požáru města. Je to pravděpodobně nejkrásnější budova v Lindau a okolí. Blízko odtud najdete kostel sv. Štěpána (gotický) a kostel Panny Marie (barokní). Vstupné 4 eura. 

Mangenturm

Tato věžovitá stavba na čtvercovém půdorysu se špičatou pyramidovou střechou na Hafenplatz 2 je bývalý maják ze 13. století. Stál v přístavu na konci městského opevnění. Otevírá se odtud pohled na přístav, jezero i protilehlé údolí Rýna a vrcholky Alp. 

Hlavní historickou ulicí je Maximilianstrasse.

Podle:

Lindau – Wikipedie, 30. 9. 2025

Stará radnice v Lindau u Bodamského jezera, 1. 10. 2025