Zámek Praha-Chvaly

Dříve šlechtické sídlo, dnes společenské a kulturní centrum na východě hlavního města

Kontaktní informace

Oficiální stránky
infocentrum@chvalskyzamek.cz

Místní název Chvaly se poprvé objevuje v listině z r. 1088, kdy je vesnice majetkem vyšehradské kapituly, která ale na pozemcích nehospodařila, nýbrž je pronajímala nebo zastavovala. Nakonec ves přešla do světského majetku. Ve 14. a 15 století držiteli byli převážně pražští patricijové, např. kramář Kříž, zakladatel Betlémské kaple a od r. 1428 Janek Rokycanský. Když Vacek Kříž r. 1428 zemřel, poprvé se v zápise o rozdělení dědictví objevuje také tvrz. Pak následovalo rychlé střídání majitelů. 

Pravděpodobně po r. 1513, kdy tvrz vlastnil měšťan Starého Města pražského Václav ze Štrabochova domu, došlo k přestavbě tvrze na renesanční zámek, jehož půdorys a dispozice jsou v podstatě dodnes zachovány. V té době majitelé mj. vybudovali sklepy vytesané do pískovcového podloží. Jak zdejší hornina vypadá, o tom se můžete přesvědčit pohledem do zahrad domků pod zámkem. 

Poslední držitel před bitvou na Bílé hoře Jiří Vtelenský ze Vtelna se zúčastnil povstání na straně českých stavů. Majetek mu byl zabaven, konfiskát za cenu vysokého zadlužení koupil Jan Daniel Kapr z Kaprštejna. Jeho syn nestačil dluhy vyrovnat a zámek postupuje r. 1652 největším věřitelům, kterými byli jezuité z pražského Klementina. Ti zámek upravují na svoji rezidenci. 

Poté zámek patřil konviktu sv. Bartoloměje a po jeho zrušení na konci 18. století studijnímu fondu. 

Jezuité stačili provést v době baroka přestavbu, ale převažující renesanční charakter stavby zachovali. 

Zámek r. 1734 po úderu blesku vyhořel, nejspíše také byla poškozena kaple sv. Anny, která pak byla přebudována na v l. 1793-94 na kostel sv. Ludmily. 

Od roku 1918 byl zámek spravován ministerstvem orby, později ministerstvem zemědělství. Po roce 1955 v něm hospodařil Státní statek hlavního města Prahy. Pod jeho řízením byly natolik narušeny obvodové zdi, že hrozilo zřícení. Následkem vody protékající z horního podlaží se promočilo zdivo klenby kostela. V 80. letech byla na střechu položena nová krytina. 

Zámek zachránila až po r. 1992 městská část. Roku 1998 památkáři vydávají vyjádření o přípustnosti rekonstrukce. Stavební záchrana zámku probíhala od roku 2006, už r. 2008 se zámek otevírá veřejnosti. Dnes má zámek půdorys dvou obdélníkových křídel přiléhajících kolmo k sobě. 

Stavbu a provoz má na starosti příspěvková organizace Chvalský zámek, která vznikla r. 2011 rozhodnutím zastupitelstva MČ Praha 20. V objektu své učebny našla základní umělecká škola, pořádají se tady výstavy, kurzy a koncerty, je zde galerie, obřadní síň, mobilní letní scéna a informační centrum. 

"Klasické" zámecké prohlídky se ve Chvalech neprovádějí. 

V částech přilehlých objektů, kde dříve bývalo hospodářské zázemí zámku, jsou restaurace. 



Podle:

Chvalský zámek – Chvalský zámek, 26. 7. 2026

Holec, F. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 37




Umístění

GPS souřadnice

50°6'40.665"N, 14°35'44.193"E

Adresa

Na Chvalské tvrzi 857/1a
Praha 20 - Horní Počernice
Praha 193 00
Katastrální území
Horní Počernice
Nadmořská výška
283 m.n.m.

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst Praha-Horní Počernice, odtud pokračujte buď pěšky nebo busem dvě zastávky. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Jeďte metrem B do stanice Černý Most a pak busem do zastávky Chvaly. 

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze na nádvoří před bývalými zámeckými hospodářskými budovami. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkovat lze na nádvoří před bývalými zámeckými hospodářskými budovami. 

Přístup pěšky

Pokud přijdete od zastávky autobusů Chvaly, zámek snadno najdete. 

Příjezd na kole, parkování kol

Pod zámkem vede místními ulicemi mezinárodní trasa Eurovelo 4 a pražská trasa A 26. 

Poznámky pro vozíčkáře

Zámek není přizpůsoben pro vozíčkáře. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu