Hrad Střekov

Hrad Střekov je velmi dobře dochovanou zříceninou na strmém skalním ostrohu nad řekou Labem. Jeho silueta je již dlouho symbolem města Ústí nad Labem.

Dějiny:

Hrad je doložen roku 1319. Tehdy český král Jan Lucemburský dal zdejší pozemky v léno bohatému pražskému měšťanovi Peškovi z Veitmile s podmínkou, že na skále vystaví hrad na vlastní náklady a král mu jej poté daruje i s dědičnými právy. Hrad měl fungovat i jako celní stanice na Labi. Pešek dokončil pouze tzv. Velké stavení, které byla dlouho jednou z nejobývanějších částí hradu, a hned po roce jej prodal rodu Vartenberků. Ti hrad drželi téměř sto let. Za panování Vláška z Kladna za husitských válek se pod hradní ochranu uchýlili probošt a část konventu augustiniánů z Roudnice nad Labem a řádové sestry z benediktínského kláštera v Teplicích. Dalšími vlastníky byli Hanuš a Lorenc Glacovi, Václav Popel, člen duchcovské větve Lobkowiczů, krátce po něm Polyxena z roudnické větve rodu.

Za třicetileté války byl hrad opěrným bodem válčících stran, byli tu Sasové i Švédové. R. 1645 bylo pod hradem prohloubeno koryto Labe, aby odtud mohly odplouvat švédské lodě s válečnou kořistí. R. 1757 již byl hrad dávno opuštěn, ale posloužil jako vojenský opěrný bod Prusům. Ostřelovalo jej vojsko generála Laudona. Tehdy došlo k jedinému vážnějšímu poškození hradu - v kapli a Velkém stavení.

Na zač. 19. stol. s nástupem romantismu zájem o hrad vzrostl. V tomto období byly přistaveny některé části hospodářských budov na dolním nádvoří a také objekt, ve kterém je dnes restaurace Wágnerka na hradní terase.

Rod Lobkowitzů držel hrad až do r. 1953, kdy jej převzal československý stát. Krátkou dobu byl vlastnictvím Klubu českých turistů. V roce 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkowiczů, takže je dnes soukromou, avšak veřejně přístupnou kulturní památkou. 

Návštěvnický okruh:

Původní vstupní věžová brána se nedochovala. Projdeme novodobou branou z roku 1957 a ocitáme se na dolním hlavním nádvoří. Po levé straně je v jedné bývalé hospodářské budově otevřená hradní minigalerie. Vpravo za vstupní branou je pak novodobá stavba restaurace Kovárna.

Po schodech projdeme druhou věžovou branou do prostoru hradní terasy. Ve zdi věžové brány je zabořeno šest dělových koulí jako památka na ostřelování hradu generálem Laudonem. V místnosti v patře věže prý přespával skladatel Richard Wágner při tvorbě své opery. Dnes je zde část prostor druhé hradní restaurace Wágnerky. Z hradní terasy se nám naskytne fascinující výhled na údolí Labe. V sezóně zde funguje vyhlídková restaurace. Kolem rekonstruovaného Rytířského sálu, který je největší dochovanou místností hradu, projdeme po schodech směrem k Velkému stavení. Byla to patrová budova. Dochovalo se pouze přízemí - v místnosti bývají různé expozice. Po dalších schodech jdeme na horní hradní terasu Je to zbytek po zničeném patře Velkého stavení. I odtud se nám naskytne nádherný výhled na labské údolí a část města Ústí nad Labem. Pak si prohlédneme kapli, která byla v minulosti jednou z nejkrásnějších staveb hradu, později byla zcela zničena a alespoň částečně byla zrekonstruována. Průchod kaplí nás dovede na malé hradní nádvoří přímo ke vchodu přízemí Věžového paláce, jedné z nejlépe zachovaných staveb hradu. V přízemí je další expozice o historii hradu, erby všech majitelů a především trojrozměrný model podoby hradu z konce 15. stol. V patře Věžového paláce je expozice romantismu, kopie obrazů E.G. Doerella, připomínka pobytu Richarda Wágnera a několik dalších zajímavostí. Z Velké věže se nabízí další vynikající rozhledy. Okruh končí na citadele, což bylo předsunuté opevnění, opět s nevšedními výhledy. Zde si mj. můžeme učinit představu o tom, jak generál Laudon z protějšího kopce hrad i s pruskou posádkou ostřeloval. 

Podle:

www.hradstrekov.cz, 21. 3. 2011