Muzeum Jindřichohradecka

Muzeum Jindřichohradecka sídlí v okresním městě v budově bývalého jezuitského semináře. Rozsahem vystavovaných předmětů, počtem témat, počtem expozic a jedním světovým rekordem se zcela vymyká představě běžného regionálního muzea. Je o několik levelů hodnotnější. 

Původní jezuitský seminář založila Kateřina z Montfortu, manželka Adama II. z Hradce. (Pozn.: Montfortů je v Evropě více, název tohoto sídla se několikrát vyskytuje zejména ve Francii, Kateřinin rod ale pocházel ze štýrsko-korutanské větve Montfort-Pfannberg usazené v Rakousku). Pozdně renesanční budova byla postavena v l. 1606-08. Byla původně dvoukřídlá, ve tvaru písmene L. Roku 1615 vyhořela. 

Deset let poté byla zahájena stavba nové budovy semináře. Byla jednopatrová, se čtvercovým středovým arkádovým dvorem. Definitivní podobu získala až r. 1642 přístavbou kaple sv. Víta. Seminář sloužil vzdělávání až do zrušení jezuitského řádu. Zrušil ho papež Klement XIV. r. 1773. Předtím tady ale stihl vystudovat mj. František II. Rákoczi, maďarský národní hrdina a vůdce povstání proti Habsburkům.

Jezuité se do Jindřichova Hradce už nevrátili, ačkoli papež Pius VII. r. 1814 nechal řád obnovit. To už ale budova sloužila světskému vzdělávání. Od 60. let 19. století do r. 1923 zde existovalo gymnázium. Ve městě v domě těsně jižně od semináře v l. 1831-35 bydlel s rodiči Bedřich Smetana (jeho tatínek byl sládkem v zámeckém pivovaru), který chodil v budově semináře do hlavní školy. Pak navštěvoval i gymnázium - první ročník a část druhého ročníku.

Prázdnou budovu r. 1926 kupuje město Jindřichův Hradec a brzy nato zde zřizuje muzeum. Nové  výstavní prostory poprvé otevírá pro veřejnost r. 1928. 

Expozice:

Krýzovy jesličky

Velkolepé dílo zapsané do Guinessovy knihy rekordů vyřezával jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838-1918) celých 60 let. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat zhotovených ze dřeva nebo z kašírovací hmoty, z toho je 133 pohyblivých. Pohyb zajišťuje důmyslný mechanismus, původně ruční, dnes energii dodává elektromotor. Průvodci spouštějí jesličky v předem určených časech, pro skupiny na objednávku. V expozici mj. zažijete iluzi dne a noci.

Jedná se o jedinečný návštěvnický zážitek. 

Cechy a řemesla

Vynikající část expozic nabízí pohled na život řemeslníků ve městě v 16. a 17. století. Představují se soukeníci, koželuzi, řezníci, kováři, zámečníci, mlynáři, pekaři, perníkáři, zedníci a kameníci, tesaři a truhláři, hrnčíři, kamnáři a další. Stál na nich úspěch města. 

Gotické sochařství

Uvidíte několik velmi kvalitních gotických dřevořezeb, které se dochovaly ve vynikajícím stavu a zobrazují náboženské motivy. Jsou to Madona s dítětem, svatá Apolonie, svatá Barbora, svatý Prokop, P. Marie Nanebevzatá, svatá Anna Samotřetí, všechny z jindřichohradeckého regionu.

Historie vytesaná do kamene

Expozice je instalovaná do dvou podzemních prostor a působí velmi tajemně. Zachráněné kamenné památky či spíše jejich torza kdysi byly součástí kostelů, domů nebo veřejných míst. K vidění jsou desky se smírčími kříži, tympanony, střílny a zdobená ostění oken či dveří. Také uvidíte kostelní pokladničku, náhrobky a kříže nebo kruhový svícen z 15. století. 

Holub ludens

Muzeum spravuje značnou část pozůstalosti jednoho z nejvýznamnějších místních umělců Vladimíra Holuba (1912-95). Byl to český básník, kreslíř, karikaturista, knihovník a archivář. Je považován za osobitou postavu českého surrealismu a neoficiálního umění 20. století. Po převratu r. 1948 byl sledován jako protikomunistický živel, téměř celou jeho tvorbu zabavila a zničila Státní bezpečnost. Dva roky strávil ve vězení a v příbramských uranových dolech. Po propuštění žil převážně v Jindřichově Hradci, kde tvořil kresby, koláže, objekty a aforismy. V jeho domě zvaném "Holubník" se scházeli čeští i zahraniční umělci. Dům byl plný kovových artefaktů. Stal se nejvýstižnějším obrazem jeho osoby. 

Šicí stroje LADA

Expozice je přehledem výroby továrny na šicí stroje v Soběslavi a pobočného závodu v Jindřichově Hradci. Uvidíte šicí stroje pro domácí použití i pro řemeslníky. Doplňkem jsou ukázky tehdejších oděvů. 

Jihočeské betlémy

Betlémářská tradice přežila věky. V expozici uvidíte jak historické, tak novodobé betlémy zhotovené z různých materiálů. Jejich tvůrci volili papír, dřevo, tragantovou hmotu, vosk, keramiku, sklo, kukuřičné šustí, kůži, krajku, těsto,...

Landfrasova tiskárna

Budova tiskárny stála hned vedle muzea zhruba na křižovatce ulice Kostelní a Komenského. Přestavěl ji r. 1827 pro potřeby tiskárny Alois Landfras. Stavitelem byl Josef Schaffer. Rodina Landfrasova patřila do skupiny obrozeneckých měšťanů. Vydávali kalendáře a sbírky povídek, Alois Landfras byl v l. 1850 - 61 starostou města. Z tiskárny po více než 100 let odcházely ke čtenářům tisíce svazků knížek, písní, modlitebních textů a místních novin. Podnik ve městě působil až do poloviny 20. století. V expozici budete obdivovat památky na činnost tiskárny i osobní památky na podnikatelskou rodinu.

Lékárna "U Panny Marie Pomocné" 

Na hlavním náměstí existovala barokní lékárna v domě čp. 164/I již od 17. století. Nábytek je ale klasicistní z 18. a 19. století. Je výjimečný bohatou výzdobou. Na zásuvkách jsou krajinné veduty (malby) a latinské nápisy. Do expozice byly umístěny předměty z původního umístění lékárny, další předměty ze sbírek i kopie, které v originálech již neexistovaly.

Letecká bitva nad Jindřichohradeckem

Na konci II. světové války se nad městem a jeho okolím odehrál souboj mezi americkými čtyřmotorovými bombardéry B 24 Liberator z 15. letecké armády a německými stíhačkami Messerschmidt Bf 109 a Focke-Wulf 190. Němci tehdy ztratili 14 strojů, Američané šest. Fotografie ukazují místa nálezů trosek, části letounů tvoří velmi cennou a poučnou expozici. 

Malované ostrostřelecké terče

Místní ostrostřelecký sbor používal k nácvikům střeleb terče s malovanými výjevy z místního dění, takže se v expozici setkáváme se zajímavě pojatými regionálními dějinami. V místnosti s terči jsou také vystavovány zbraně, zájemci si je mohou za poplatek "naostro" vyzkoušet. 

Město pánů z Hradce

Tato část muzea představuje dobu, kdy město bylo jedno z nejvýznamnějších v Čechách. Seznámíte se s vysokou kulturní úrovní dvora pánů z Hradce, hlavně s dobou pozdní gotiky a renesance. 

Měšťanská a lidová kultura

Tato část muzea spojuje na jedné straně reprezentativní salon jindřichohradeckého měšťana a na druhé selské prostředí jihočeských Blat. Porovnáte dobový nábytek, sklo, porcelán, oblečení, kroje i předměty z obou prostředí. V detailech i v celkovém dojmu poznáte, co oba světy spojovalo a v čem se lišily. 

Obrazová galerie

Chronologicky uspořádaná sbírka obrazů a sochařských děl příbližuje základní umělecké směry napříč staletími. 

Síň Emy Destinnové

Světově známá operní pěvkyně žila od r. 1914 do své smrti r. 1930 na nedalekém zámku ve Stráži nad Nežárkou. Předměty v expozici připomínají hlavně její soukromý život. Můžete se zaposlouchat do zvukových nahrávek. Připomenete si význačnou osobnost, kterou si cenili diváci v Berlíně, New Yorku či v Londýně. 

Ve druhé budově muzea (Kostel sv. Jana Křtitele a minoritský klášter) jsou umístěny expozice: Anamorfní portrét Tomáše Krýzy (instalace od sochaře a vizuálního umělce Patrika Proška), Jindřichohradecké církevní umění (hlavně sochařství z 16. a 17. století) a Strom života (dílo z poloviny 17. století z kláštera u Nové Bystřice - dřevořezba).

Otevírací doba: Po - Ne: 8:30 - 12, 13 - 17

Základní vstupné: 120 Kč (r. 2026)

Podle:

https://mjh.cz, 30. 10. 2026

jezuitský seminář - Památkový Katalog, 30. 10. 2026

Vladimír Holub – Wikipedie, 31. 10. 2026