Na území dnešní vesnice Straník, která administrativně patří od r. 1979 k Novému Jičínu, se v geologické minulosti odehrály děje, které po sobě zanechaly pozoruhodné stopy. Geologickou minulostí v tomto případě rozumíme spodní křídu, tj. před 145 - 100,5 miliony let.
Území dnešní severní Moravy bylo zalito mořem, na jehož dně existovaly tektonické poruchy. Můžeme si je představit jako trhliny, jejichž hloubka stačila na to, aby se jimi k zemskému povrchu dralo magma.
Pokud se magma vylije do mořské vody, velmi rychle ztuhne do tvaru "polštářů". Je to charakteristický jev, který lze pozorovat i dnes na tektonických poruchách např. v Atlantském oceánu.
U dnešního Straníku existoval v době spodní křídy v hlubokém moři nevelký výlev magmatu. Láva se vlivem geologických pochodů (pozdější vrásnění a výzdvih) dostala na povrch, takže si polštářové lávy dnes můžeme pohodlně prohlédnout. Na severním okraji vesnice tvoří malý strmý skalní výchoz. Odkryta je celková mocnost asi 5 m s bloky o velikostech asi 2 krát 0,5 m. Ve výchozu pozorujeme horninu s názvem mochiquit (podle pohoří v Portugalsku). Je tmavé barvy, jemnozrnný s vyrostlicemi minerálů amfibolu, pyroxenu, vzácně i biotitu. Samotné polštáře (nebo též bochníky) pocházejí ze staršího výlevu. Okraje poštářů mají mandlovcovou strukturu s mandlemi (to je odborný geologický pojem pro malé dutiny), které mohou být vyplněny karbonáty. Z geologicky mladšího výlevu pocházejí výplně mezi polštáři. Tato vyvřelina je méně odolná, dnes již zčásti rozložená a též karbonatizovaná.
Našim předkům se patrně skalní výchoz líbil, protože nad ním postavili kapličku Panny Marie s dvouramenným schodištěm. Když zhotovovali schody, na některých místech je tesali do horniny, čímž výchoz poničili. Začali jej považovat za okrasnou skalku a vysadili na ní nepůvodní rostliny, takže dnes ani pořádně nevíme, co by na skalce mělo opravdu růst. Ochránci přírody pravidelně náletové porosty odstraňují, aby na horninu bylo vidět. O kapličku i skalku ale dobře pečují i místní věřící.
Podle:
Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 28. 1. 2023
Geologické lokality - Vyhledávání - Polštářové lávy ve Straníku (geology.cz), 28. 1. 2023
Umístění
49°32'57.445"N, 17°59'14.963"E
Adresa
StraníkNový Jičín 741 01
- Katastrální území
- Straník
- Nadmořská výška
- 402 m.n.m. - 408 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Rozloha chráněného území je 0,04 ha. Bylo vyhlášeno r. 1997.
- Kategorie chráněného území
- Přírodní památka Polštářové lávy ve Straníku
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší žst se jmenuje Hostašovice (trať Valašské Meziříčí - Frenštát pod Radhoštěm). Také můžete jet do žst Nový Jičín město (konečná na trati ze Suchdola nad Odrou).
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Můžete jet autobusem z Nového Jičína, autobusového nádraží do zastávky Nový Jičín, Kojetín a pak pokračovat pěšky.1,5 km po silnici. Nebo můžete jet z Nového Jičína, autobusového nádraží do zastávky Nový Jičín, Straník, rozc. a pak pokračovat pěšky po silnici 1 km. Blíže k přírodní památce žádná jiná zastávka není.
Příjezd osobním autem, parkování
Zastavit lze přímo pod skalkou na okraji silnice.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Zastavit lze přímo pod skalkou na okraji silnice.
Přístup pěšky
Z Kojetína, zastávky autobusů jděte po silnici 1,5 km na jih.
Ze Straníku, autobusové zastávky v dolní části vesnice jděte po silnici k hornímu konci zástavby.
Z Hostašovic, žel. st. jděte po silnici pěšky cca 5 km.
Příjezd na kole, parkování kol
Po silnici u přírodní památky vede cyklotrasa č. 6175.
Poznámky pro vozíčkáře
Od silnice si můžete přírodní památku docela dobře prohlédnout. Do těsné blízkosti polštářových láv se ale bez cizí pomoci po schodech nedostanete.