Zámek Bučovice

V nivě říčky Litavy mezi Brnem a pohořím Chřiby stojí nádherný zámek Bučovice, který návštěvníci vyhledávají zejména kvůli pohledu na renesanční arkády a kvůli pozoruhodné výzdobě jednotlivých sálů.

Předchůdcem zámku byla tvrz, jejíž majitel střežil cestu z Uher do Brna. Připomíná se poprvé r. 1369. Zanikla pravděpodobně za česko-uherských válek. Stávala na západní straně kopce, který se dodnes nazývá Hradisko. Podle archeologického průzkumu měla typický oválný tvar, byla obehnána valem a příkopem. Byla postavena ze dřeva.

Další tvrz již stála v blízkosti dnešního zámku. Víme o ní podle zprávy z r. 1511. Majitelem byl Václav z Boskovic, který měl za manželku Annu z Ojnic. Z dějin víme, že za jeho působení se Bučovice hospodářsky povznesly a když r. 1554 umírá, dědí majetky jeho synové, nejdříve Albrecht a pak Jan Šembera Černohorský z Boskovic.

Tento muž vynikal vzdělaností a bohatstvím. Mohl si dovolit postavit na „zelené“ louce honosné sídlo - renesanční zámek a starou tvrz opustit. Ta zchátrala, v 17. století zaniká.

Jan Šembera se stavbou zámku začíná r. 1567. K budování si vybral bažinaté pozemky, takže základ musel nechat budovat na pilotách. Jeho snem bylo sídlo, jehož podobu znal ze svých studií v Itálii. U dvora ve Vídni poznal architekta Pietra Ferrabosca (1512?-1599), který projektoval četné pevnostní stavby ve Vídni, zámek v Bratislavě a část Nového královského paláce Pražského hradu. Když roku 1569 Ferrabosco kreslil plány renesančního letohrádku pro císaře Maxmiliána II., Jan Šembera ho angažoval pro práci v Bučovicích.

Stavbu prováděl brněnský kameník Petr Gabri. Hlavní budova je význačná nádhernými arkádami, které obepínají téměř celé uzavřené nádvoří. U zámku současně vznikla rozsáhlá renesanční zahrada, nedílná součást tehdejších požadavků feudálů na bydlení a odpočinek. Naproti hlavnímu vchodu v přízemí vznikly překrásné sály zdobené barvami a štuky. Neznáme sice jejich autory, ale byli to nepochybně řemeslníci – špičky ve svém oboru. Když Šembera r. 1582 zámek otevřel, Ferrabosco z Bučovic odchází. Ze dnešního pohledu vůbec nevadí, že architekt a majitel zámku porušili některé zásady renesančního stavitelství. Až budete v Bučovicích, rozhodně si např. všimnete, že do severní strany zámku se nevodí prohlídky. Není kam, žádné místnosti tam nejsou, jen malá skladiště. 

Šembera dbal na dokončení štukové výzdoby a nechal dovážet vzácné kusy nábytku.

R. 1597 umírá a s ním zaniká jeho rod po meči. Dvě dcery Anna a Kateřina se provdaly za Lichtenštejny Karla a Maxmiliána. Lichtenštejnové nepokládali Bučovice za své sídlo a tak jejich majetky po umělecké stránce nenavyšovaly svoji hodnotu.

Nicméně i tak byly Bučovice ve své době nejhonosnějším zámkem na Moravě. Byly tu pozlacené postele, cizokrajné koberce, bohatě vykládané stolky a křesla, truhly plné cínového a habánského nádobí.

Později byl charakter zámku narušen zbouráním tří ze čtyř dosavadních nárožních věží. R. 1641 byla v zámku postavena kaple, jejíž výzdobu provedl vídeňský umělec Banio Bianco. Z této doby pochází i překrásná manýristická kašna uprostřed nádvoří. V sousoší je zobrazen Bakcha a 4 mořské panny.

R. 1623 majitelé u zámku nechali postavit budovy pro úředníky a r. 1703 je zvýšili o jedno patro.

R. 1645 se pokusili zámek dobýt Švédové, ale museli odtáhnout s nepořízenou. Město ale vyhořelo.

R. 1722 Josef Jan Adam z Lichtenštejna zámecký mobiliář přestěhoval do Lednice a do Rabensberku v Dolních Rakousích. Z Bučovic udělal účtárnu a kanceláře, ze zahrady užitkový sad. Kvůli statice majitelé nechali snížit věže na dnešní úroveň. Tím zámek naprosto ztrácí svoji dřívější reprezentativní funkci. R. 1787 Lichtenštejnové bourají opevnění a odvážejí děla, která byla typická v tehdejších pohledech na stavbu. Ze zámku zmizela renesanční kamna, r. 1825 byla zbourána bašta před zámkem a zasypán byl příkop. Od roku 1848 kromě lichtenštejnské správy v zámku sídlil i soud a berní úřady.

Od r. 1945 zámek připadl československému státu. Až do roku 1958 v něm byl zemědělsko-lesnický archív. Pak byly místnosti i zahrada zrekonstruovány a upraveny pro návštěvnický provoz.

V zámku jsou dva prohlídkové okruhy. První vede převážně přízemními reprezentačními sály, kde si dovolíme upozornit na kuriózní Zaječí pokoj, druhá trasa se jmenuje Moravský aristokrat v labyrintu světa. Ve 3. patře sídlí jedna z expozic Muzea Vyškovska. 

Otevírací doba: 

IV.-VI., IX. út-ne 10-16

VII.-VIII. út-ne 10-16.30

X. út-ne 10-16

Otevírací doba má četné výjimky a nepravidelnosti, doporučujeme aktuální pohled na web zámku. 

Základní vstupné na I. okruh: 220 Kč (stav r. 2026)

Podle:

https://www.zamek-bucovice.cz/, 8. 4. 2026

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 60