Papírna

Papírna je mimořádně krásné a zajímavé místo v Národním parku Podyjí. Trochu známější je název pro celou širší oblast, které se říkalo Devět mlýnů. Na řece s poměrně prudkým spádem, která byla odloučena od civilizačních vlivů, existovaly jen samoty v podobě mlýnů a navazujících provozů, vesnice na celém úseku od Vranova po Znojmo v těsném údolí neexistovala ani jedna - a to ve vzácné shodě jak na rakouské, tak na moravské straně hranice. Nad řekou bylo vesnic ale poměrně hodně. Jejich obyvatelé na úrodné půdě pěstovali hlavně obiloviny a vinnou révu. K řece Dyji jezdili zhruba od 12. století ke mlýnům, aby z obilí nechali vyrobit mouku. První písemné zprávy o mlýnech ve dnešním národním parku pocházejí již z r. 1497. Pod dnešní vinicí Šobes má Dyje spád až 6,5 promile, což činí tuto lokalitu k budování mlýnů mimořádně příznivou. Jezy u mlýnů se budovaly z dubových pilotů a kamenných bloků. Stavba musela odolat ledovým krám a současně přes ni mohly migrovat ryby. U mlýnů si jejich majitelé zřizovali políčka a pastviny. Louky v okolí mlynáři kosili, k mlynářskému hospodářství obvykle patřil i kus lesa. 

Mlýnů mělo být devět, dnes je známa poloha šesti z nich. Jmenovaly se Zemský mlýn, Pekárna, Gruberův mlýn, Hotel Gruber (což byl přestavěný mlýn), Judexův mlýn a Papírna. Tolik k situaci před II. světovou válkou. 

Lokalita Papírna dostala svůj název až ve 20. letech 20. století, kdy zde podnikatel Potouček Lantzerbergerův mlýn přestavěl na papírenský provoz. R. 1930 ji poháněla Francisova turbina projektovaná na spád 2,4 m a průtok 4 m³/s. Továrnička ale neměla dlouhého trvání, protože za II. světové války zanikla a po ní se Podyjí ocitlo v pohraničním pásmu. V 60. letech vojáci mlýn zbořili a náhon zasypali. Nákladná rekonstrukce zříceniny proběhla r. 2014. Dnes částečně stojí bývalá obytná budova Papírny a je vyčištěn náhon. 

Osud ostatních mlýnů v údolí byl podobný, jen způsob zániku se lišil. Některé smetla povodeň, jiné skončily s nástupem využití elektrické energie. Majitelům paradoxně nepomohlo ani to, že se sami rozhodli ve mlýnech elektřinu vyrábět. To ale popisujeme osud mlýnů v "normální" lokalitě. Mlýny jako Papírna v hraničním pásmu, měly konec nalajnovaný představiteli vlády: přes vojensky hlídané hraniční pásmo se z Československa nesměla dostat ani noha a proto všechny vesnice a samoty byly v pásu podél hranic v 50. letech 20. století strženy k zemi. Co kdyby se v nich chtěli schovávat převaděči uprchlíci, že?

Kouzlo Papírny je jednak ve zdařile provedené konzervaci náhonu a zříceniny a jednak v nádherném okolí. Nad Papírnou se do výšky 140 m nad údolí šplhají strmé stráně, balvanová moře a skupiny žulových skal různých výšek. 

Papírna; Lauer Mühle | Vodnimlyny.cz, 20. 5. 2021

Informační tabule u mlýna Papírna, květen 2021