Dům pánů z Lipé, dříve i Dům Františka Komárka, stojící na brněnském náměstí Svobody, patří mezi nejkrásnější renesanční domy v Brně a mezi nejstarší dochované stavby ve městě.
Někdy v letech 1243-1260 zde původně stála dvě středověká stavení. Ta ještě na konci 13.století utrpěla požárem značná poškození. Roku 1343 je jako vlastník parcely zaznamenán šenkýř Václav. Následně byli majiteli domu vlivní lidé tehdejší doby. Jedním z nich byl bývalý moravský zemský hejtman Čeněk z Lipé (syn známého představitele tohoto šlechtického rodu Jindřicha z Lipé), který dům vlastnil do roku 1587 či 1589. Tehdy získal dům nejzámožnější brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu v Rakousku, obchodník s vínem, a to výměnou za dům U Černého vola na nároží ulice Kobližné a dnešního náměstí Svobody. Nechal zbořit gotický dům a vystavět nový, výstavný renesanční palác. Podoba domu je přibližně stejná, jak ji známe dnes. Rekonstrukci provedl věhlasný italský stavitel Antonio Gabri. Sochařská výzdoba, dva válcové arkýře a portál, jsou dílem Itala Giorgio Gialdiho. Spoluprací obou mužů vznikl třípatrový prostorný palác, jehož dvě horní křídla uzavírají vnitřní arkádové pavlače. Parapety arkýřů pokrývají vysoké kamenné reliéfy, znázorňující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku a pracovní náměty, především vinobraní. Taktéž celá fasáda paláce je bohatě zdobena ornamenty vinné révy.
Po Schwanzově smrti vystřídal dům několik majitelů, až v roce 1646 za 6000 zlatých, spolu se zahradou za městskou brankou, získává dům za výhodných podmínek velitel obránců města proti Švédům, Luis Raduit de Souches. Podle tradice měl dům získat odměnou za zastavení švédských vojsk před Vídní. Dům užíval až do své smrti v roce 1683. V držení jeho rodu pak zůstal téměř sto let, až do roku 1744. Tehdy bylo v paláci 18 pokojů, čtyři kvelby, tři kuchyně a dvoje stáje pro osmnáct koní. Dům platil městu odvod z deseti komínů.
V letech 1818 až 1853 je vlastníkem svobodný pán Josef Edler von Hayek, po němž dědila jeho manželka Amálie. Následně zde do roku 1856 sídlil katastrální úřad.
Renovací v roce 1843 dochází ke zvýšení o čtvrté patro. V letech 1880-1895 je palác v držení obchodníka s koloniálním zbožím Franze Komareka. Roku 1882 architekt August Prokop vyrovnává parapetní římsu arkýřů na úroveň oken. Tímto se sice zvětšila výška arkýřových oken, ale současně byla hrubě poškozena reliéfní výzdoba jejich parapetů. Ke konci 19. století se budova nazývá podle známých majitelů domu "Komarek – Haus" a nebo "Souches – Haus". Od počátku 20.století se ujalo „Dům pánů z Lipé“.
V roce 1913 je novým majitelem společnost "Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně". Palác však tehdy po dlouhá léta jen chátral a byl ostudou celého dnes náměstí Svobody. Při rozsáhlé adaptaci budovy roku 1938 bylo původně hladké průčelí, zdobené pouze na okrajích malovaným kvádrováním, pokryto jednovrstvým sgrafitem, navrženým Emanuelem Hrbkem.
Značné poškození utrpěl palác při osvobozeneckých bojích v roce 1945. Po nejnutnějších opravách se stal státním majetkem. V roce 2005 byla budova kompletně zrekonstruována. Současným vlastníkem je Radim Jančura vlastnící firmu Student Agency, s.r.o. (r. 2014).
Ve Schwanzově paláci je nyní obchodní pasáž a kulturní a informační centrum spolu s předprodejem vstupenek na divadelní představení a kulturní akce.
Úplně nahoře se nalézá vyhlídková terasa s neopakovatelným
výhledem na město.
Podle:
http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-dum-panu-z-lipe.html , 10. 7. 2014
http://www.dpl.cz/?node=178 , 10. 7. 2014
Poznámky k vycházce městem Brnem, osobní pozůstalost Jaroslavy Vrbické, rukopis, nedatováno
Harmatová, Z. (1994): Utváření vztahu k rodnému místu, diplomová práce PedF MU, Brno
Čapka, F., Santlerová, K. (1995): Procházka Brnem, MC nakladatelství, Brno
Umístění
49°11'39.533"N, 16°36'30.684"E
Adresa
Náměstí Svobody 17Brno-střed
Brno 602 00
- Katastrální území
- Město Brno
- Nadmořská výška
- 210 m.n.m.