Pekárna

Od roku 1989 je chráněn jako přírodní památka zdánlivě obyčejný, dost rozlehlý  les mezi brněnskými městskými částmi Bystrc a Žebětín zvaný Pekárna. Lidé z blízkých paneláků sem rádi chodí na procházky a znají jej jako ostrov klidu, který na jaře rozkvétá koberci květin. Ochránci přírody se rozhodli, že udrží les v přírodě blízkém stavu, ponechají převažující dubové porosty a ostrůvky smrkové monokultury převedou na listnaté porosty. Tím bude zajištěna budoucnost kvetoucího fragmentu mezi městem a monotónními poli. 

Les Pekárna se nachází na pravém břehu potoka Vrbovce v morfologicky členitém území se dvěma vrcholy o nadmořské výšce 325 metrů. Sousedí se sídlištěm Bystrc II, s chatovou kolonií a s pozemky u Vrboveckého mlýna. 

Geologické podloží tvoří hlubinné vyvřelé horniny brněnského masívu, ale také pararuly. Na obou vrcholech a v horních částech svahů obrácených k severu se nachází aplity (horniny podobné granitům). Horniny vycházejí na povrch hlavně na břehu potoka Vrbovce. Na východě území je geologické podloží tvořeno diority a metadiority. 

Pro vývoj rostlinného krytu ale geologické podloží mělo jen menší význam, protože je překryto svahovými sedimenty a sprašemi podobně jako v nedalekém Bosonožském hájku. Na tomto podloží roste například medovník meduňkolistý či dřín obecný.

Při procházce Pekárnou lze narazit na několik míst, kde reliéf v minulosti ovlivnil člověk. Na úpatí svahu na východě území je asi 1 m hluboká jáma, na hřbetní plošině při jižním okraji lesa lze najít zákopy ze 2. světové války, při jižním okraji porostu jsou další jámy neznámého původu. V několika místech pozorné oko objeví navážky zeminy ze stavby silnice Troubsko - Bystrc známé v Brně pod názvem Hitlerova dálnice.

Území lesa Pekárny je cenné pro botaniky. Je totiž přechodem mezi jižní panonskou květenou a květenou hercynskou typickou pro území severněji od Brna. V Pekárně panonské druhy rostou na jižních svazích, hercynské na svazích se severní expozicí.

S tím také souvisí poloha na hranici výškových stupňů. Ve stavu přírodě blízkém tu najdeme společenstva patřící do druhého stupně bukodubového a třetího stupně dubobukového. Laik sice rozdíl nevidí, ale geografové a botanici mají pro studium významnou plochu coby kamenem dohodil od pracovišť vysokých škol. 

A ještě jeden fakt ovlivňuje zdejší geograficko-botanické poměry, a tím je hluboké údolí potoka Vrbovce, kde dochází k teplotním inverzím. Dle nadmořské výšky by tu měly dominovat rostliny typické pro druhý vegetační stupeň, ale inverze činí místní mikroklima chladnější, takže tu jsou rostliny třetího stupně. A rostliny druhého stupně rostou nad nimi, jak už to u inverzí bývá "dobrým zvykem".   

Nyní k inverzi konkrétně.

V údolí potoka Vrbovce je dominantním rostlinným společenstvem potoční luh s jasanovými olšinami. V sutích nad potokem roste lipová javořina s bylinami kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a omějem vlčím morem (Aconitum lycoctomum). Na dně údolí a v přilehlých úžlabinách rostou společenstva typická pro 3. stupeň, např. je tu v horách se vyskytující věsenka nachová (Prenanthes purpurea). Naopak výše na svahu rostou společenstva 2. stupně s převažujícími duby a bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů: lilie zlatohlavé (Lilium martagon), medovníku velkokvětého (Melittis melissophyllum), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), keře dřínu jarního (Cornus mas) a ohrožených druhů: bělozářky větvité (Anthericum ramosum), divizny jižní rakouské (Verbascum chaixii austriacum), dymnivky plné (Corydalis solida), modřence chocholatého (Muscari comosum), ochmetu evropského (Loranthus europaeus), plicníku měkkého (Pulmonaria mollis), prvosenky jarní (Primula veris) aj.

Kromě výše uvedených "vzácností" lze v lese Pekárna pozorovat obrovskou spoustu "obyčejných" rostlin, hlavně na jaře: sasanka hajní (Anemone nemorosa) a sasanka pryskyřníková (Anemone ranunculoides), plicník lékařský (Pulmonaria officinale), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), mařinka vonná (Asperula odorata), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea).

Před ochránci přírody stojí úkol, jak v tomto chráněném území s mnoha cestami a pěšinami zajistit soužití velké spousty krásných a vzácných botanických druhů a lidí ze sídliště Bystrc. Velkým problémem jsou rozryté cesty od koní s jezdci z Vrboveckého mlýna. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 10. 12. 2020