Kontaktní informace
Poznámky
Kontakt: 616 00 Brno, Závětří 9Chřiby jsou z hlediska turistiky ostrovem „hor“ a lesů „mezi poli“. Jsou vyhledávány milovníky klidných výletů. Kořením toulek po Chřibech jsou izolované pískovcové skály, občasné vyhlídky do okolních sníženin a k nejpozoruhodnějším místům se řadí zřícenina hradu Cimburk.
Hrad byl vybudován v l. 1320-30 na kopci nedaleko hlavního hřbetu pohoří, nikoli ale přímo na něm. Zakladatel Bernard z Cimburka (někdy uváděn i jako Bernart) se inspiroval francouzskými hrady a nechal postavit sídlo, které ve své době patřilo k nejvýznamnějším na Moravě.
Areál byl rozčleněn na předhradí a vlastní hrad, které byly vzájemně odděleny malým dvorkem. Každá část disponovala vlastní obrannou věží. Hlavní věž předhradí stála na okraji skalnatého útvaru při šíjové průrvě, která vznikla vyhloubením příkopu nad vstupní branou. Přes příkop byl vybudován padací most. Věž na vlastním hradě měla výšku 23 m. Na sousedním pahorku stála o samotě další věž, z níž strážci mohli pozorovat okolní krajinu do míst, kam nebylo vidět z hradu.
R. 1353 převzal hrad markrabě Jan Jindřich jako dokonalou pevnost. Bydlení ve věži ale nebylo pohodlné, proto se rozhodl postavit palác, který se ke věži přimykal. Z původního hradu zbyly po makraběcí přestavbě jen hlavní věže a část obvodových zdí. Nový palác byl jednoposchoďový se suterénem v na severovýchodní straně. Hrad byl celkově okrášlen kamenickou výzdobou v bráně, v ostění a v portálcích.
Už koncem 14. století ale hrad pak nebyl v přímé zeměpanské držbě, ale střídali se na něm zástavní majitelé, kteří neprováděli žádné zvláštní stavební úpravy. Jeden z nich, Vok IV. z Holštejna získal hrad poněkud drsným způsobem, který ale v době kralování Václava IV. byl často normální. Přepadl na hradě tehdejší posádku Čenka z Drahotuš a hrad držiteli sebral. Pak se konalo několik zemských soudů, neboť Čeněk Voka IV. žaloval. Až za Viléma z Víckova v 16. století bylo nutno hrad přestavět vzhledem k vývoji technologií, jimiž bylo možno hrady dobývat.
Vysoká obranná zeď již byla nepotřebná, a proto Vilém nechává v l. 1523-50 obměnit systém obrany hradu. Bylo změněno předhradí, hlavní vchod ze západu přeložen na sever a většina obvodových zdí byla zbořena. Zůstala jediná u hlavní brány. Přeložena byla i přístupová cesta. Vysoké věže byly nahrazeny nízkými baštami, z toho jedna byla zbytkem věže ještě z dob Bernarta, jedna se stavěla nová. Samozřejmostí bylo pořízení nového vybavení , jako byly oštěpy, sudlice, hákovnice, koule a sanytr. V tomto stavu Jan Vilém z Víckova hrad prodává uherskému šlechtici Gabrielu Majlátovi (r. 1568).
Cimburk byl sice dobře vybaven, ale zradou padl r. 1623 do rukou sedmihradského vévody Gábora Bethlena. Po těchto zkušenostech a s obavami z válečné doby hrad získává další obranné prvky. V l. 1642-45 se nestal kořistí švédských vojsk, která několikrát operovala v okolí.
A ještě jedno nebezpečí hrad zažil. Když se blížili k Moravě v polovině 17. století Turci, nechali tehdejší majitelé František Horecký z Horky a jeho syn Gabriel František opět zesílit obranyschopnost. Vystavěli baštu podkovovitého půdorysu vedle hlavní brány a druhou pak o trojúhelníkovém půdorysu pod pláštěm předhradní věže. Mezi baštami nechali vystavět průběžné hradby. Současně provedli přestavbu týkající se bydlení. Nad hradním palácem vystavěli druhé patro a zřídili nový vstupní portál.
Nakonec se ale pro rod Horeckých stal hrad ekonomickou přítěží. R. 1703 se hrad ani neobjevuje v soupise pozůstalosti po Gabrielu Františkovi. Dědicem se ale stává jeho syn Antonín Emerich, který r. 1705 hrad opouští. Bydlí tu dále jen místní myslivec, pak se kameny z hradu použily na stavbu dvora na Vršavě a zbytek pomalu podlehl zubu času, i když ještě r. 1840 tu stály tři kulaté věže.
Do dnešních dnů se dochovaly zbytky paláce s okrouhlou předsunutou věží a bašty ze 16. století.
O objekt se dnes starají členové spolku pro obnovu a využití historických památek s názvem Polypeje (stav r. 2019.)
Hrad je otevřen celoročně.
Otevírací doba je od května do srpna denně 9:00 – 18:00 hod., od září do dubna denně 10:00 – 17:00
Základní vstupné činí 50 Kč (r. 2019).
Podle:
Fiala, Z. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Morava, Svoboda Praha, s. 75.
Umístění
49°6'13.651"N, 17°12'57.313"E
Adresa
Koryčany 768 05- Katastrální území
- Koryčany
- Nadmořská výška
- 415 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Hrad byl postaven v l. 1320-30.
Přístup
Příjezd vlakem
Tradiční přechod Chřibů se začíná v železniční zastávce Bohuslavice u Kyjova na trati Brno - Veselí nad Moravou.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nedaleko Cimburka vede sice silnice, po ní ale linkové autobusy nejezdí. Můžete dorazit například do Koryčan a výlet začít odtud, ale více doporučujeme použití osobního auta.Příjezd osobním autem, parkování
Při silnici Koryčany - Vřesovice, která překračuje hlavní hřbet Chřibů, najdete v nejvyšším bodě přírodní parkoviště a výchozí bod turistických cest. Místo se jmenuje U Křížku.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkoviště U Křížku při silnici Koryčany - Vřesovice není příliš prostorné, místy jsou na něm značné nerovnosti. Pokud nenajdete vhodné místo k zaparkování vozu, musí řidič odjet do Koryčan nebo Vřesovic.Přístup pěšky
Z parkoviště při silnici Koryčany - Vřesovice: asi 1,5 km po žluté a pak po odbočce zelené severovýchodním směrem.
Z Bohuslavic u Kyjova, žel. zast.: po červené značce východním směrem asi 9,5 km na parkoviště uvedené výše, pak ještě 1,5 km po žluté a pak po odbočce zelené severovýchodním směrem.
Z Koryčan, náměstí: po zelené značce asi 6,5 km přes Vršavu. Místy prudký výstup.