Kozel

Mohutná pískovcová skála ve Chřibech


Chřiby jsou pohořím ve vnějším pásmu Karpat. Byly vyzdviženy z mořského dna ve druhé fázi alpínského vrásnění ve třetihorách. Předtím se na dně moře usazovaly pískovce, ale Vnitřní Karpaty už existovaly. Viz další odstavce podrobněji. 

Geologickou stavbu Vnějších Karpat snadno pochopíme, když si představíme, že v první fázi alpínského vrásnění existují Vnitřní Karpaty - dnešní Tatry, Nízké Tatry, Veľká Fatra, Malá Fatra a další pohoří. Z nich odtékají potoky a řeky, které nesou velká množství materiálu do míst, kde je dnes Břeclav, Brno, Kyjov, Přerov, Ostrava. Ve druhé fázi horotvorného tlaku od jihu, tedy ve druhé fázi alpínského vrásnění se z moře noří i Vnější Karpaty, tedy Moravskoslezské Beskydy, Chřiby, Slovenské Beskydy a další pohoří. Nad hladinu se dostávají horniny, které se na dně usadily nedlouho předtím. Jedná se o pravidelné střídání usazenin různé zrnitosti, které se označují jako flyš. Velmi častou horninou ve flyši je pískovec. Ten je tvořen zrníčky písku, která jsou spojena jemným tmelem. Zrníčka i tmel byly v Karpatech velmi pevné, takže pozdější eroze odnesla velká množství hornin do řek, ale tvrdé pískovce zůstaly. Dodejme, že horotvorný tlak od jihu je tak silný, že některé nově vyzdvižené bloky jsou rozlámány na kry a ty jsou sunuty desítky kilometrů daleko na sever. Přitom jsou na některých místech vytvořeny trhliny v zemské kůře, jimiž k povrchu proudí magma a vzniká sopečná činnost. Zároveň ale podotkněme, že ve Chřibech sopky nejsou. 

Když stojíme u 22 m vysoké skály Kozel, uvědomíme si přesně předchozí řádky. Zdejšímu pískovci se říká magurský, skála tvoří izolovaný útvar, jehož okolní měkčí horniny byly odneseny erozí. Při dalších geologických procesech některé měkčí skály pískovce zvětraly více než okolí, takže dnes ve skále poznáme voštiny a erozí více narušené části - výklenky, převisy, skalní dutiny.

Pískovec skály Kozel je hrubozrnný, žlutošedý a skládá se převážně z křemene, dále obsahuje ortoklas, světlou slídu, červený a zelený fylit. Skála má nepravidelný tvar, který může připomínat hlavu nějakého zvířete, ale zjednodušeně vypadá jako kvádr. Nachází se na mírném svahu v bukovém porostu, bez výhledu. Několik skalek se nachází také na nedalekém vrcholu jižně od hlavní skály. 

Kozel je oblíbeným cvičným horolezeckým terénem. Je tu vytyčeno několik výstupových cest s fixními skobami.

Okolí skály lesníci upravili jako mýtinu s přístřeškem. Výhled do okolní krajiny ale neočekávejte.

Skála je hojně navštěvována turisty. 
     

Podle:

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Gába, Z. (1971): Izolovaná skála „Kozel” ve Chřibech. Věstník okresního musea v Kroměříži, listopad 1971, str. 3-15.

https://nature.hyperlink.cz/kozel.php, 30. 11. 2018


Umístění

GPS souřadnice

49°5'51.356"N, 17°13'0.423"E

Adresa

Koryčany 768 05

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Koryčany
Nadmořská výška
475 m.n.m.
Základní číselné údaje
Přírodní památka byla vyhlášena na ploše 0,43 ha v roce 1967.
Kategorie chráněného území
Přírodní památka Kozel

Přístup

Příjezd vlakem

Tradiční přechod Chřibů se začíná v železniční zastávce Bohuslavice u Kyjova na trati Brno - Veselí nad Moravou. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nedaleko skály Kozel vede sice silnice, po ní ale linkové autobusy nejezdí. Můžete dorazit například do Koryčan a výlet začít odtud, ale více doporučujeme použití osobního auta. 

Příjezd osobním autem, parkování

Při silnici Koryčany - Vřesovice, která překračuje hlavní hřbet Chřibů, najdete v nejvyšším bodě přírodní parkoviště a výchozí bod turistických cest. Místo se jmenuje U Křížku. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkoviště U Křížku při silnici Koryčany - Vřesovice není příliš prostorné, místy jsou na něm značné nerovnosti. Pokud nenajdete vhodné místo k zaparkování vozu, musí řidič odjet do Koryčan nebo Vřesovic. 

Přístup pěšky

Z parkoviště při silnici Koryčany - Vřesovice: asi 1 km po červené značce východním směrem. 

Z Bohuslavic u Kyjova, žel. zast.: po červené značce východním směrem asi 10,5 km. 

Z Koryčan, náměstí: po žluté značce vystupte na hlavní hřbet Chřibů, od rozcestí Nad Zavadilkou jděte po červené. Celkem asi 7 km. 

Příjezd na kole, parkování kol

Jízdu na kole po červené hřebenovce doporučujeme trénovaným borcům na horských kolech. Občas budete muset kola vést. Výjezd po silnici od Koryčan či od Vřesovic má převýšení přes 200 metrů. Od parkoviště ke skále je jízda po lesní cestě celkem snadná. 

Poznámky pro vozíčkáře

Cesta od parkoviště ke skále není pro vozíčkáře sjízdná. 

Rady a tipy

Doporučujeme návštěvu nedaleké zříceniny hradu Cimburk

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu