Kozel

Chřiby jsou pohořím ve vnějším pásmu Karpat. Byly vyzdviženy z mořského dna ve druhé fázi alpínského vrásnění ve třetihorách. Předtím se na dně moře usazovaly pískovce, ale Vnitřní Karpaty už existovaly. Viz další odstavce podrobněji. 

Geologickou stavbu Vnějších Karpat snadno pochopíme, když si představíme, že v první fázi alpínského vrásnění existují Vnitřní Karpaty - dnešní Tatry, Nízké Tatry, Veľká Fatra, Malá Fatra a další pohoří. Z nich odtékají potoky a řeky, které nesou velká množství materiálu do míst, kde je dnes Břeclav, Brno, Kyjov, Přerov, Ostrava. Ve druhé fázi horotvorného tlaku od jihu, tedy ve druhé fázi alpínského vrásnění se z moře noří i Vnější Karpaty, tedy Moravskoslezské Beskydy, Chřiby, Slovenské Beskydy a další pohoří. Nad hladinu se dostávají horniny, které se na dně usadily nedlouho předtím. Jedná se o pravidelné střídání usazenin různé zrnitosti, které se označují jako flyš. Velmi častou horninou ve flyši je pískovec. Ten je tvořen zrníčky písku, která jsou spojena jemným tmelem. Zrníčka i tmel byly v Karpatech velmi pevné, takže pozdější eroze odnesla velká množství hornin do řek, ale tvrdé pískovce zůstaly. Dodejme, že horotvorný tlak od jihu je tak silný, že některé nově vyzdvižené bloky jsou rozlámány na kry a ty jsou sunuty desítky kilometrů daleko na sever. Přitom jsou na některých místech vytvořeny trhliny v zemské kůře, jimiž k povrchu proudí magma a vzniká sopečná činnost. Zároveň ale podotkněme, že ve Chřibech sopky nejsou. 

Když stojíme u 22 m vysoké skály Kozel, uvědomíme si přesně předchozí řádky. Zdejšímu pískovci se říká magurský, skála tvoří izolovaný útvar, jehož okolní měkčí horniny byly odneseny erozí. Při dalších geologických procesech některé měkčí skály pískovce zvětraly více než okolí, takže dnes ve skále poznáme voštiny a erozí více narušené části - výklenky, převisy, skalní dutiny.

Pískovec skály Kozel je hrubozrnný, žlutošedý a skládá se převážně z křemene, dále obsahuje ortoklas, světlou slídu, červený a zelený fylit. Skála má nepravidelný tvar, který může připomínat hlavu nějakého zvířete, ale zjednodušeně vypadá jako kvádr. Nachází se na mírném svahu v bukovém porostu, bez výhledu. Několik skalek se nachází také na nedalekém vrcholu jižně od hlavní skály. 

Kozel je oblíbeným cvičným horolezeckým terénem. Je tu vytyčeno několik výstupových cest s fixními skobami.

Okolí skály lesníci upravili jako mýtinu s přístřeškem. Výhled do okolní krajiny ale neočekávejte.

Skála je hojně navštěvována turisty. 
     

Podle:

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187.

Gába, Z. (1971): Izolovaná skála „Kozel” ve Chřibech. Věstník okresního musea v Kroměříži, listopad 1971, str. 3-15.

https://nature.hyperlink.cz/kozel.php, 30. 11. 2018