Malinská skála

Malinská skála ve Žďárských vrších je krásnou ukázkou mrazového zvětrávání migmatitů. Než se sem vydáte, doporučujeme pročíst text o Devíti skalách, které jsou také budovány migmatitem a na němž vysvětlujeme vznik této horniny, která je přechodem mezi horninami vyvřelými a přeměněnými. 

Malinská skála vznikla mrazovým zvětráváním v době ledové. Výsledkem je asi 200 m dlouhý skalní oblouk, kde některé výspy dosahují relativního převýšení nad okolním terénem až 20 metrů. Ve skalních stěnách jsou vytvořeny výklenky a jedna asi 3 m hluboká puklinová pseudokrasová jeskyňka. Část skal tvoří mírné převisy. Ze zakončení skalního hřebene sestupuje balvanový proud, který je stabilizovaný, nepohybuje se. 

Migmatit ve skále je leukokratní, dvojslídný, páskovaný a provrásněný. Podívejme se na význam všech těchto přídavných jmen. 

Leukokratní označuje horninu s převahou světlých minerálů, zejména křemene a živců (z řeckého „leukos“ = bílý, světlý). Leukokratní horniny mají světlou barvu a nízký obsah tmavých minerálů (např. biotitu, amfibolu).

Dvojslídný znamená, že hornina obsahuje dvě různé slídy, tj. biotit (tmavá slída) i muskovit (světlá slída). 

Páskovaný - slovo znamená, že v textuře horniny se střídají světlé a tmavé pásky (světlá barva ale na Malinské skále převažuje).

Provrásněný - na skále lze pozorovat drobné vrásy částečně natavené horniny. 

Kromě toho na Malinské skále je v migmatitech přítomen turmalín. Ten je nápadný hlavně v elipsoidních skvrnách, které často na skále překrývají páskovanou texturu. Elipsoidy jsou protaženy ve směru, kterým byla hornina natavena (směr lineace).

Skála je obklopena lesem, převážně smrkovým s příměsí buku a jedle bělokoré. Na skalách roste i borovice lesní, bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Podrost je poměrně chudý, dominuje v něm brusnice borůvka, šťavel kyselý, metlička křivolaká , kapraď osténkatá a kapraď rozložená. Na skalách a sutích rostou lišejníky, vegetaci dále tvoří běžné druhy mechorostů. Zvláště chráněné druhy rostlin nebyly na Malinské skále zjištěny. 

Území obývají  živočichové běžní pro vyšší polohy smrkových lesů Českomoravské vrchoviny. Významně jsou zastoupení ptáci. Hnízdí tady např. datel černý, jestřáb lesní, ořešník kropenatý, křivka obecná, krkavec velký, výr velký.

Skály jsou často využívány jako cvičný horolezecký terén. Území je v některých obdobích hojně navštěvováno turisty, často nedisciplinovanými, kteří v přírodní památce zakládají ohniště a odhazují odpadky. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území, 9. 11. 2025

Významné geologické lokality, 9. 11. 2025