Lom Alkazar

Monumentální scenérie na levém břehu Berounky mezi Berounem a Srbskem je vyhledávána trampy, milovníky přírody, horolezci a filmaři


Řeka Berounka mezi Berounem a Karlštejnem teče romantickým územím Českého krasu. Strmé vápencové skály při březích vyvolávají dojem kaňonu.

V blízkém Srbsku do roku 1989 vystupovalo každou sobotu ráno z osobních vlaků z Prahy velké množství trampů, turistů a chatařů, kteří mířili do "divočiny". Dnes návštěvnost kaňonu Berounky není sice tak mohutná jako za dob socialismu, ale stále se traduje, že ten, kdo nezná Alkazar, nezná Český kras a není trampem. Milovníkům přírody a trampům vůbec přitom nevadí, že Alkazar je umělý, rukou člověka a stroji vytvořený útvar, lom, který se zakousl do levého břehu Berounky a který ještě zabíhal do podzemních prostor dlouhými štolami. "Zakusování" dokonce bylo hodně necitlivé, protože ubralo kopci pod starým hradiskem V Kozle hodně vápence v několika mohutných etážích a zanechalo v krajině ostré, špičaté zuby lomových hran. Idyla Alkazaru, téměř Mekky trampů je sice podtržena Berounkou, kde během léta plují poklidně vodácké kánoe, ale je současně narušována na druhém břehu hlučnou železnicí s hustým provozem. Zdá se, že vlaky v údolí Berounky návštěvníkům nevadí. Nikomu ani nevadí, že se ve štolách skladoval radioaktivní odpad.

Přesto - anebo právě proto je lom Alkazar velmi vyhledávaným místem pro romantiky. Vysoké lomové stěny jsou naprosto úchvatné. Je na nich povoleno horolezectví. 

Alkazar byl pojmenován podle hradu Alcázar ve španělském Toledu, prý jednu dobu připomínal jeho tvar. Připomeňme, že Alcázar hrál podstatnou roli ve španělské občanské válce a vizáží spíše připomíná Bratislavský hrad.  

Těžba v lomu Hostim  I, též Alkazar nebo V Kozle  byla zahájena v roce 1908 Králodvorskými železárnami. Surovina se postupně těžila ve třech etážích. Jak známo, vápenec je jednou ze základních surovin při tavbě železné rudy (na vápenec se navážou neželezné části rudy a vznikne struska, čisté železo vytéká z pece).

Lom s dalšími v okolí propojovala dráha o rozchodu 600 mm, na níž jezdily vagony tažené lokomotivami. Základní expedici ale obstarávala lanovka přes Berounku, která na druhém konci ústila na překladišti a vlečkovém nádraží, které bylo definitivně zrušeno při elektrifikaci trati Praha - Beroun. V lomu se vápenec dopravoval ručně na lanovkových korbách, které jezdily na kolejových podvozcích. R. 1940 byla úzkorozchodná dráha dovedena po levém břehu Berounky až do železniční stanice Beroun-Závodí. V terénu je dodnes nápadná zachovalými náspy.

Z doby před II. světovou válkou pochází projekt, podle kterého plzeňská továrna Škoda měla v pmyslu ve štolách Alkazaru zřídit výrobu tankových kanonů ráže 75 mm. Nacisté r. 1940 těžbu v lomu zastavili a zahájili výstavbu podzemní továrny s krycím jménem Kainit na výrobu leteckých motorů Avia. Domnívali se, že se jim podaří Alkazar propojit s lomy u Mořiny. Ani jeden z těchto plánů ale nestihli dokončit. Je ale pravdou, že v poválečném Československu už nebyla v Alkazaru obnovena těžba vápence a místo ní na I. etáži bylo ve štole vybudováno úložiště radioaktivního odpadu. Údaje o zahájení a ukončení činnosti úložiště se liší, uvádí se většinou rozmezí let 1958 - 1964, zabezpečení štoly však až r. 1997. Radioaktivní odpad pocházel z malých provozů, které pracovaly s radionuklidy, převážně z Prahy, z oblasti zdravotnictví. 

V blízkém okolí zůstalo zachováno několik provozních objektů – v Srbsku stojí správní budova (ředitelská vila), v lomu pak lokomotivní depo, trafostanice a další.

Geologicky patří vápence v Alkazaru do prvohor, ve spodních etážích se těžily masívní vápence koněpruské a slivenecké, nad nimi spočívají deskovité a lavicovité vápence loděnické a dvorecko-prokopské. Levá skalní hrana lomu bývá nazývána Matterhorn. Při těžbě bylo na jednotlivých etážích odkryto poměrně velké množství krasových kapes, dutin i jeskyní, z nichž nejdelší měří 30 metrů.

Lom Alkazar je součástí Národní přírodní rezervace Karlštejn.
    
Podle:

Martínek, M., Zeman B. (1996): Dráhy Českého krasu II. Karlštejnská a pražská oblast. Čes. kras, 22, 23-40. Beroun

Resch, P. (2000): Český kras a okolí. Horolezecký průvodce. 157 str. Xerografia, Dobříš

Žák, K. (1992): Srbsko. Lezecký průvodce. Alpy a Hory, Lysá nad Labem

Stárka, V. (1984): Český kras, Středočeské nakladatelství a knihkupectví Praha, s. 132

http://www.geospeleos.com/Lokality/Literatura/LiteraturaK/K034-Alkazar.htm, 8. 12. 2015

http://www.hornictvi.info/techpam/hostim/hostim.htm, 8. 12. 2015

https://cs.wikipedia.org/wiki/Toledský_Alcázar, 20. 1. 2019

Tajemný Alkazar: Jaderné úložiště a místo, kde možná skončila Hagenova bájná štola - Badatelé - Historie, záhady, tajemství (badatele.net), 14. 5. 2023











Umístění

GPS souřadnice

49°57'2.354"N, 14°7'24.637"E

Adresa

Hostim
Beroun 266 01

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Hostim u Berouna
Nadmořská výška
216 m.n.m. - 286 m.n.m.
Základní číselné údaje
Národní přírodní rezervace Karlštejn má rozlohu 1546 ha a byla vyhlášena r. 1955.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Český kras Národní přírodní rezervace Karlštejn

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do železniční zastávky Srbsko na trati Praha - Beroun nebo výlet můžete zahájit v železniční stanici Beroun.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Do Berouna jezdí velké množství autobusových spojů, výlet též můžete zahájit v Hostimi. Sem jezdí linka 384 z Prahy-Zličína a jedna z linek městské dopravy v Berouně s počátkem na autobusovém nádraží, které je umístěno u vlakového.

Příjezd osobním autem, parkování

Autem doporučujeme parkovat v obci v Srbsku na levém břehu Berounky.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Pro výlet autobusem doporučujeme vysadit účastníky zájezdu v Berouně nebo v Hostimi a čekat na ně v Srbsku.

Přístup pěšky

Z Berouna, žst.: jděte po červené značce k železničnímu mostu, který přejděte na levý břeh, kde vede cyklostezka. Po ní pokračujte okolo lomu Alkazar např. až do Srbska. Celkem k lomu 4,5 km.

Z Hostimi: jděte po žluté značce k jihu, u soutoku potoka Kačáku s Berounkou doprava. Celkem 2 km.

Ze Srbska, žel. zast.: přejděte nejdříve na druhý břeh Berounky a pak jděte po levém břehu po cyklostezce proti proudu. Celkem 2 km.

Všechny tři trasy patří k nejhezčím v České republice a výsledný dojem je jen mírně narušen skutečností, že stezka pro chodce a cyklisty mezi Berounem a Srbskem je asfaltová, což pěšáci nemusí mít rádi.

Příjezd na kole, parkování kol

Všechny tři přístupové cesty pro pěšáky jsou sjízdné pro cyklisty a dokonce mezi Berounem a Srbskem vede (z pohledu pohodlného cyklisty) velmi krásná cyklostezka. Jde o část trasy Po stopách českých králů.

Poznámky pro vozíčkáře

Jízdu po cyklostezce mezi Berounem a Srbskem vozíčkář velmi dobře zvládne. Jedinou výjimkou je sjezd od samoty na pravém břehu potoka Kačák k jeho toku přibližně 2 km od Srbska. Proto si na výlet vezměte doprovod. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu