Kostel sv. Prokopa v Třebíči

Bazilika svatého Prokopa v Třebíči je křesťanským kostelem, ve své době největším na Moravě, klenotem evropského stavitelství, v němž se mísí románské a gotické stavební prvky, některé velmi vzácné a výjimečné.  Spolu s židovskými památkami ve městě je od r. 2003 zapsána na seznam UNESCO. 

Dějiny:

Benediktinský klášter v Třebíči byl založen již r. 1101. V té době bazilika ještě nestála. Některé zdroje uvádějí, že první klášterní kostel (nebo kaple) byl zasvěcen sv. Benediktu r. 1104, vysvěcení měl provést pražský biskup Heřman a opatem měl být muž jménem Kuna. Bazilika byla postavena v l. 1240-60 jako součást kláštera na místě dřívějšího kostela (nebo kaple). Tehdejší mniši si práci objednali u stavební huti, jejíž mistři na Moravu přišli z jižní Francie. Podrobnosti o nich nejsou redakci tohoto webu známy. Jisté je, že na stavbu použili místní materiál, jehož je v okolí Třebíče dostatečné množství - šedou žulu a oslavanský pískovec. Hotové dílo se uvádělo pod názvem Bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Klášter i bazilika značně utrpěly při obléhání Třebíče uherskými vojsky r. 1468 (víme, že město bylo vypáleno a nedaleká ves Mstěnice byla uherskými vojáky zlikvidována). Obránci města se ukryli v klášteře, který byl lépe opevněn a některým se podařilo probít se z obklíčení. Když vojenský střet příznivců Jiřího z Poděbrad (obránců) a příznivců Matyáše Korvína skončil, byl opat kláštera sesazen, protože ve střetu byl věrný Jiřímu. Od té doby mělo zboží kláštera výhradně světské majitele. 

Od 1. poloviny 16. století byl kostel používán ke světským účelům, v kryptě dokonce fungoval pivovarský sklep. 

R. 1704 za panování Jana Karla z Valdštejna byl oddělen presbytář a vytvořena kaple sv. Prokopa. Toho roku se připomínalo 500 let od Prokopova svatořečení a v souvislosti s ním byla bazilika nově zasvěcena jemu. V l. 1725 - 33 provedl František Maxmilián Kaňka barokně-gotické úpravy (barokní průčelí, stavba obou věží ve stylu barokní gotiky a novou síťovou klenbu v lodi). Tehdy byl místním pánem Jan Josef z Valdštejna. Za josefinských reforem byl klášter zrušen a uvnitř byl zřízen pivovar, později také konírna, zámecká kuchyně a prádelna.

R. 1862 byl v bazilice objeven portál, nejvzácnější část stavby, který byl do té doby zazděný.

V l. 1924-35 provedl architekt Kamil Hilbert puristické úpravy, mj. nechal odstranit vnitřní omítky, r. 1956 byla postavena zničená jižní kaple s apsidou. R. 1998 byla propojena hlavní loď s kryptou. 

Významné prvky stavby:

Bazilika jedinečným způsobem spojuje románské a gotické stavební prvky, i když je částečně barokně přestavěna. Prvky gotické přitom nepřekrývají prvky románské.  Než uvedeme vybrané prvky, uvedeme, že památka je mohutným trojlodním chrámem s dvojicí věží a prostornou kryptou. Ve své době byla největším moravským kostelem. V interiéru i exteriéru najdeme detaily pro danou stavební etapu výjimečné. Přechod mezi románským slohem a gotikou musíme chápat tak, že hmota zdiva ještě byla chápána románsky, ale klenby již byly stavěny podle prvků nastupující gotiky. 

Věže jsou zastřešeny cibulemi se dvěma lucernami. Hlavní loď je převýšená a osvětlována z každé strany šesti okenními osami ve tvaru mírně lomeného oblouku. Levá boční loď je prolomena devíti okenními osami, pravá jich má dvanáct.  Kněžiště je zakončeno polygonálním závěrem v podobě pěti stran osmiúhelníka. Hlavní loď baziliky má sedlovou střechu, nad apsidami zvalbenou, vedlejší lodě jsou kryty pultovou střechou. Závěr kněžiště se sloupkovou galerií a bohatě zdobenými hlavicemi a také portál  s nesymetrickým ostěním vedoucí do opatské kaple ukazují na jihofrancouzský původ autorů stavby. 

Nejstarší a nejzachovalejší částí baziliky je krypta gotického původu. Je sklenuta křížovou klenbou do pravidelných čtvercových polí.  Zvně návštěvníky patrně nejvíce upoutá románská rozeta s desetidílnou kamennou kružbou. Vstupní portál pochází ze 13. století. Je vyzdoben na motivy Chvalozpěvu tvorstva na svého stvořitele z III. knihy Davidovy. Je 7,35 m vysoký a 6,55 m široký. Rozměry a plastickou výzdobou patří k ojedinělým ukázkám slavných francouzských portálů severně od Alp. 

Z bylinkové zahrady u baziliky se otevírá zajímavý pohled na město a také na Libušino údolí, které překonává vysoký železniční viadukt, zvaný Borovinský. 

Podle:

https://www.pamatkovykatalog.cz/bazilika-sv-prokopa-14154156, 16. 1. 2021

Kultura Kviz Třebíč (kviztrebic.cz), 16. 1. 2021

Hudcová, Š. (2001): Město Třebíč a okolí, Západomoravské muzeum v Třebíči a město Třebíč, s. 17

Uhlíř, J. (1965?): Umělecké památky Třebíče a okolí, ONV Třebíč

Autor neuveden (1972): Třebíčská basilika, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně.