Místo vojenského střetnutí na hraničním přechodu Hojná Voda - Hirschenwies

Jak známe z dějepisu, rok 1938 znamenal pro Československo hrozbu ze strany německého souseda. Na místě dnešního turistického hraničního přechodu Hojná Voda - Hirschenwies se odehrálo vojenské střetnutí tehdejšího československého oddílu Stráže obrany státu a narušitelů hranic. 

Roku 1933 se v Německu dostal demokratickou cestou k moci Adolf Hitler, který se nijak netajil úmysly na územní zisky a na nové uspořádání Evropy. Nejdříve hodlal spojit všechny Němce do jednoho státu. V Československu jich tehdy žily 3 miliony. Mohutně podporování propagandou a stranou Sudetendeutsche Partei Konráda Henleina požadovali připojení českých Sudet k Německu. Československým vládním činitelům začalo být jasné, že se schyluje k válečnému konfliktu, a proto bylo rozhodnuto od r. 1935 opevnit státní hranici. Bylo tu vybudováno 263 velkých objektů těžkého opevnění, asi 10 000 objektů lehkého opevnění a stovky kilometrů ženijních překážek, které měly zabránit nebo znesnadnit vniknutí nepřítele do vnitrozemí. Ve velmi krátké době takto byla připravena k obraně celá hranice s Německem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Je potřeba si uvědomit, že Polsko zaujímalo území daleko více na východ než dnes, takže např. v Orlických horách jsme sousedili s Německem. A také k československému území patřila Podkarpatská Rus, takže jsme měli společnou hranici s Rumunskem. Ta opevněna nebyla, byla pokládána za bezpečnou. 

Beton a technika byly připraveny. A co lidé?

Hranici měli střežit a bojovat na ní útvary Stráže obrany státu (SOS). Do nich byli zařazeni jednak vojáci, pak financové, vybraní policisté a četníci. Měli v případě vypuknutí bojů zpomalit postup nepřítele, dokud neproběhne všeobecná mobilizace a hranici obsadí armáda. 

Je potřeba vědět, že přes hranici vedly stovky silniček a cest, které bylo potřeba zabezpečit proti očekávanému postupu nepřítele, o němž se vědělo, že použije obrněné vozy. K tomu se používalo tzv. "Zvláštní zařízení na komunikacích". Jedno takové se vzácně alespoň částečně zachovalo u Hojné Vody. 

Na místě cesty tehdy vedené přes hranici byl vybudován příkop. Na straně bližší k Československu byl příkop ještě navýšen haldou zeminy, na straně bližší k linii hranice zde byly do betonového prahu kolmo k zemi připevněny tři řady kolejnic. 

Roku 1938 vypukla v pohraničí nevyhlášená válka. Z Německa a Rakouska docházelo velmi často k přepadům československých oddílů Stráže obrany státu. O život přišlo 262 jejich příslušníků, několik set jich bylo zraněno, příslušníci henleinovců navíc z vnitrozemí odvlekli do Německa přes 1000 českých občanů. Podobné poměry panovaly i na hranicích s ostatními státy. 

V září 1938 se poblíž Hojné Vody odehrála přestřelka mezi oddílem SOS "Lukov" a narušiteli hranic z organizace Freikorps, která útočila z Rakouska (Rakousko tehdy ale již bylo součástí Německé říše). "Lukov" měl mít až 10 členů, ale stav byl většinou poloviční. Vyzbrojeni byli puškami a lehkým kulometem vz. 26. Nepřítele chlapi odrazili, na české straně nikdo nebyl zabit ani zraněn. 

Další smutné události, které změnily poměry v Evropě, zase známe z dějepisu. Na hraničním přechodu Hojná Voda - Hirschenwies dnes vládne pohodový klid, ale chlapi z oddílu SOS tady na podzim r. 1938 v pohodě nebyli. 

Událost připomínají zachovalé fragmenty opevnění a vysvětlující infotabule. 

Podle:

Infotabule na hraničním přechodu Hojná Voda - Hirschenwies, duben 2011.